PŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ PROSTŘEDKU

Základní

Vyjadřuje prostředek n. nástroj používaný k ději, proto se často označuje jako příslovečné určení prostředku/nástroje:

(1)

Šil jehlou / na šicím stroji

č. tradici se pokládá buď za druh příslovečného určení způsobu, protože se na ně lze ptát otázkou jak? (např. Šmilauer v NS, 1969; Sbg, 1975; MSoČ 2, 2014), n. za samostatný typ příslovečného určení (, 1998). Vnitřní klasifikace p.u.p. se běžně opírá o věcné významy, které lze z jaz. vyjádření a na základě znalosti světa, k němuž se příslušná věta vztahuje, vyrozumět, ne o významy jazykové. Rozlišuje se (a) nástroj (Napsal to perem), (b) látka/materiál (Peru persilem), (c) dopravní prostředek (Letěl balonem // v balonu), (d) měřítko (Poznal ji podle toho, jak mluvila / řeči), (e) děj (Vyřešil to tak / tím, že mu domluvil / domluvou); (d) a (e) lze vyjádřit taky vedlejší větou prostředkovou. V ZČSk (1962) je i (f) cena (Chtěl ty jablka za to, že hlídal / za hlídání / za stovku), v  (1998) taky (g) prostředník (Poslal jí po babičce košík jablek); klasifikace opírající se o věcné významy otevírají možnost rozlišit další typy. Blíže jazykovému významu jsou např. analýzy, které vysvětlují distribuci forem adverbiálních výrazů, např. (a) distribuci instrumentálu a předložkové skupiny s na: první vyjadřuje typicky nástroje pohyblivé (píše perem, řeže pilkou …), druhý typicky nástroje upevněné (píše na počítači, řeže na cirkulárce …), n. (b) instrumentálu a předložkové skupiny s o: druhý typicky vyjadřuje tzv. překážku: řízl se nožem × řízl se o nůž; viz ↗příslovečné určení překážky; viz MSoČ 2 (2015:51).

V některých pracích se dochází k závěru, že tato adverbiália jsou v jistém smyslu hybrid ↗komplementu a ↗adjunktu: jejich výskyt je totiž vázán na slovesa implikující činitele a jejich forma je do značné míry řízena slovesem (srov. např. hudební nástroje: hrát na něco). Také operativní testy ukazují na hybridnost: na povahu komplementu ukazuje nemožnost iterace (*Krájel chleba nožem kráječem × Krájel chleba každý týden v sobotu večer), na povahu adjunktu možnost parcelace (Krájel, a sice nožem × *Krájel, a sice chleba). Jiné přístupy (u nás ↗FGP) vycházejí z toho, že (při nynějším třídění příslovečných doplnění) jde o implikaci spíš jen obsahovou (kognitivní), zatímco systém jaz. připouští i věty Stalo se to tím, že dlouho pršelo; Padající strom ho zasáhl dlouhou větví.

Rozšiřující
Literatura
  • MSoČ 2, 2014.
  • NS, 1969, 300–302.
  • Sbg, 1975, 145.
  • , 1998, 283–284.
  • ZČSk, 1962, 240–241.
Citace
Petr Karlík (2017): PŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ PROSTŘEDKU. In: Petr Karlík, Marek Nekula, Jana Pleskalová (eds.), CzechEncy - Nový encyklopedický slovník češtiny.
URL: https://www.czechency.org/slovnik/PŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ PROSTŘEDKU (poslední přístup: 17. 10. 2018)

Další pojmy:

gramatika syntax

CzechEncy – Nový encyklopedický slovník češtiny

Všechna práva vyhrazena © Masarykova univerzita, Brno 2012–2018

Provozuje Centrum zpracování přirozeného jazyka