OKAZIONALISMUS

Základní

Pojmenování, slovo vznikající příležitostně v procesu tvoření textu zpravidla pro jedno konkrétní použití podmíněné kontextem (např. kolébkoviště ʻoblast, kraj, kde se rodí, vzniká něco umělecky cennéhoʼ, zbezhlavět ʻpozbýt rozvahyʼ, jablkoholik ʻmilovník jablekʼ, jánapřítelismus ʻprotislužby mezi přáteli, známýmiʼ). O. se vyskytují jak ve sféře umělecké a esejistické, tak ve sféře publicistické a odborné. Rovněž vznikají v projevech běžně mluvených. Osobité postavení mají dětské o.

O. charakterizuje řečový charakter, jedinost aktu utvoření, autorství, vázanost na kontext, neuzuálnost, jednorázové užití, zvláštnost, nápadnost, neobvyklost, novost. (V počtu definičních znaků o. existuje značný rozptyl.) O. se odlišují jak od slov uzuálních (řadí se k neuzuálnímu lexiku), tak od ↗neologismů. Rozdíl mezi neologismy a o. se spatřuje v tom, že o. nebývají jaz. společenstvím přijaty do užívání, uchovávají si svou novost, neobvyklost, výrazovou neotřelost nezávisle na době, kdy byly utvořeny. O. se rovněž odlišují od slov efemérních, tj. od slov užívaných krátkodobě. Diference ve vymezení a pojetí o. plynou z toho, přistupuje‑li se k nim z hlediska lexikologického, lexikografického, stylistického n. slovotvorného. Při vymezení o. z hlediska slovotvorného se uplatňuje širší a užší pojetí: při širším pojetí jsou o. míněna všechna slova tvořená příležitostně v řeči bez ohledu na to, zda jsou tvořena pravidelně n. zda porušují jistá slovotvorná pravidla; při užším pojetí se za o. pokládají nepravidelně až deformovaně tvořené útvary. Tyto o. se pak kladou proti tzv. slovům potenciálním. Jimi se rozumějí ta slova, která vznikají téměř paradigmaticky podle velmi produktivních slovotvorných typů, n. ta, která realizují slovotvorný potenciál odvozujícího slova a doplňují prázdná místa v jeho slovotvorném paradigmatu (srov. např. zviditelňovatel, vydíratel, utvořené podle produktivního tvoření jmen činitelských s příponou ‑tel, dále srov. k adj. zanikavý dotvořené výrazy zanikavě, zanikavost).

Protože se o. v řeči, textu skutečně tvoří, na rozdíl od většiny slov, která se v řeči zpravidla jen reprodukují, jsou indikátory jaz. kreativity i dynamických tendencí v řeči a jaz. O. bývají též označovány jako slova individuálně tvořená, jako slova autorská, individuálně autorská, popř. jako ↗hapax legomena, užívají se pro ně i termíny kontextový neologismus, umělecký neologismus, básnický neologismus. Má‑li se na zřeteli četnost jejich výskytu, označují se jako slova řídká. Viz též ↗neologismus.

Rozšiřující
Literatura
  • Belentschikow, R. Neuzuaľnoje slovoobrazovanije: Vostočnoslavjanskije jazyky. In Ohnheiser, I. (ed.), Słowotwórstwo/Nominacja. Komparacja współczesnych języków słowiańskich 1, 2003, 249–261.
  • Buzássyová, K. Okazionalizmy v slovenskej literatúre. Studia Academica Slovaca 9, 1980, 91–108.
  • Buzássyová, K. Okazionálna tvorba ako indikátor synchrónnej i diachronnej dynamiky. In Blanár, V. & J. Kačala (eds.), Metódy výskumu a opisu lexiky slovanských jazykov, 1990, 63–73.
  • Buzássyová, K. Tvorivosť a reprodukovanosť v jazyku. In Genzor, J. & S. Ondrejovič (eds.), Pange Lingua. Na počesť Viktora Krupu, 1999, 131–147.
  • Buzássyová, K. Jazyk a spoločnosť: krátka „kariéra“ niektorých slov a významov slov (Príspevok k vymedzeniu pojmu efemérne slovo). In Mislovičová, S. (ed.), Jazyk a jazykoveda v pohybe. Na počesť Slavomíra Ondrejoviča, 2008, 245–255.
  • Buzássyová, K. & O. Martincová. Neuzuaľnoje slovoobrazovanije: Zapadnoslavjanskije jazyki: Neuzuální slovotvorba v západoslovanských jazycích. In Ohnheiser, I. (ed.), Słowotwórstwo/Nominacja. Komparacja współczesnych języków słowiańskich 1, 2003, 262–275.
  • Liptáková, Ľ. Okazionalizmy v hovorenej slovenčině, 2000.
  • Liptáková, Ľ. & K. Vužňáková. Dieťa a slovotvorba, 2009.
  • Martincová, O. Okazionální pojmenování a jejich tvoření v současné češtině. Filologické studie 13, 1985, 19–31.
  • Martincová, O. Okazionální pojmenování v češtině a slovenštině. SlavPrag 30, 1987, 85–91.
  • Martincová, O. a kol. Neologie a neografie. Výběr z národních bibliografií, 19961, 1999 (tam další literatura).
  • Staněk, V. Okazionalismy v současné české publicistice. 85, 2002, 57–67.
Citace
Olga Martincová (2017): OKAZIONALISMUS. In: Petr Karlík, Marek Nekula, Jana Pleskalová (eds.), CzechEncy - Nový encyklopedický slovník češtiny.
URL: https://www.czechency.org/slovnik/OKAZIONALISMUS (poslední přístup: 27. 6. 2019)

Další pojmy:

lexikologie

CzechEncy – Nový encyklopedický slovník češtiny

Všechna práva vyhrazena © Masarykova univerzita, Brno 2012–2018

Provozuje Centrum zpracování přirozeného jazyka