NEGATIVNĚ POLARITNÍ VÝRAZ  (negative polarity item, NPI)

Základní
Rozšiřující

Lexikální elementy, které vykazují omezenou distribuci a vyskytují se pouze v negativních kontextech. Některé jaz. užívají speciální formu negativních zájmen, která se vyskytují v dosahu větné negace. Jedním z takových jaz. je angl., kde negovaná věta vyjadřující dosah negace přes zájmeno musí obsahovat neurčité zájmeno any; srov. I did not see any student × I did not see some student, kde some je nutně interpretováno s širším dosahem než negace. Č. má celou sadu ↗negativních zájmen // záporných zájmen, která ale nelze řadit mezi n.p.v., protože distribuce negativních zájmen je zcela řízena syntaktickými pravidly, takže na rozdíl od prototypického sémantického licencování je např. nemožné licencovat negativní zájmeno přes hranici věty: *Petr neříkal, že nikdo přišel × Petr neříkal, že tam vůbec někoho potkal (viz ↗negativní shoda). Výraz vůbec je příkladem č. n.p.v., protože: (i) vyskytuje se v negativních kontextech (větná negace, některé typy kvantifikátorů, …), (ii) jeho licencování se neřídí syntaktickými, ale sémantickými pravidly. Sémantická pravidla pro distribuci n.p.v. určují, že (i) n.p.v. musí být v dosahu svého licencujícího výrazu (srov. Jen málo lidí tam potkalo živou duši × *Živá duše tam potkala málo lidí – živá duše je n.p.v. licencovaný kvantifikátorem málo lidí, pokud je v jeho dosahu); (ii) licencující výraz musí mít vlastnosti vyplývání dolů (downward entailing); viz ✍Fauconnier (1975), ✍Ladusaw (1980), ✍Ladusaw (1980a), ✍von Fintel (1999) ad. Vyplývání dolů bývá definováno následujícím způsobem:

Vyplývání dolů: Operátor Op je vyplývající dolů, tehdy a jen tehdy když, jestliže Op(A) je pravda a A’ ⊆ A, pak platí, že Op(A’) je pravda také.

Málo lidí je downward entailing operátor, protože: množina událostí popsaná slovesem tančit (A’) je podmnožinou množiny událostí popsané slovesem pohybovat se (A), podle definice pak, jestliže je pravdivá věta Málo lidí se pohybovalo, pak je nutně pravdivá věta Málo lidí tančilo. Naproti tomu např. kvantifikátor někteří lidé není downward entailing, protože z pravdivost věty Někteří lidé se pohybovali neplyne pravdivost věty Někteří lidé tančili.

Prototypická prostředí, která jsou spojována s licencováním n.p.v., jsou následující:

(i)

větná negace a předložky typu bez (Petr odešel bez toho, že by vůbec něco řekl × *Petr odešel a vůbec něco řekl),

(ii)

dosah kvantifikátorů vyplývajících dolů (viz málo, případně každý: Každý, kdo vůbec něčemu rozuměl, odešel),

(iii)

superlativy (Byl to ten nejdelší film, který jsem vůbec dokázal shlédnout),

(iv)

dosah fokusově asociovaného operátoru pouze/jen (Pouze Karel snědl vůbec nějakou zeleninu),

(v)

↗adverzativní predikáty typu litovat, omlouvat se, být překvapen (Překvapilo mě, že se vůbec někdo ukázal),

(vi)

antecedent implikace (Jestli vůbec někdo přišel, tak to kino otevřeme),

(vii)

komparativní věty (Tohle je mnohem lepší, než jsme vůbec čekali),

(viii)

otázky (Máš vůbec představu, co to znamená?).

Vedle klasického přístupu, který vysvětluje distribuci n.p.v. pomocí vlastnosti vyplývání dolů, se od 90. let objevuje škola stavící vysvětlení distribuce n.p.v. na a/anti‑veridikalitě kontextů (viz ↗veridikalita, viz ✍Giannikidou(ová), (1997), ✍Zwarts (1995), ✍Zwarts (1998)). Jedním z problémů, které vedly k anti‑veridickému typu přístupu k n.p.v., je to, že ne všechny kontexty licencující n.p.v. jsou prima facie vyplývající dolů, např. z věty Pouze Petr jedl zeleninu neplyne pravdivost věty Pouze Petr jedl špenát, podobně z pravdivosti věty Jestliže Petr ukradl ty náušnice, tak půjde do vězení neplyne pravdivost věty Jestliže Petr ukradl ty náušnice a pak se zastřelil, tak půjde do vězení. Podobně problematické jsou otázkové kontexty, kde nelze v některých příkladech o vyplývání uvažovat vůbec. Pro obhajobu klasické fauconnierovsko‑ladusawovské pozice (vyplývání dolů je dostačující pro vysvětlení distribuce n.p.v.) viz ✍von Fintel (1999)✍Krifka (1995). – N.p.v. bývají dále klasifikovány do tří základních druhů (viz ✍Zwarts, 1995; ✍Zwarts, 1998):

(i) tzv. super silné n.p.v., které se objevují pouze v tzv. anti‑morfických prostředích, tj. prostředích, pro které platí:

(a)

Op(X ∨ Y) = OP(X) ∧ OP(Y)

(b)

Op(¬X) = ¬Op(X)

Prototypickými příklady jsou větná negace a předložka bez: Není pravda, že sněží nebo pršíNesněží a neprší), jde většinou o různé idiomatické výrazy označující malou míru dané vlastnosti/události, v č. např.: ani živá duše, ani halíř, ani vindra, hnout prstem, pohnout se o píď, srov.: Petr pro nás nehnul prstem × jedině neidiomatické čtení věty Petr pro nás hnul prstem;

(ii) tzv. silné n.p.v., které jsou licencovány jen v tzv. anti‑aditivních prostředích, tj. prostředích, které dodržují ↗de Morganovy zákony:

Op(X ∨ Y) = Op(X) ∧ OP(Y)

Prototypickým případem je NP dosah univerzálního kvantifikátoru typu každý a pochopitelně negace a předložka bez: Každý student byl nemocný nebo nepřítomný = Každý student byl nemocný a každý student byl nepřítomný). V č. jsou zástupci silných n.p.v. verbální idiomy jako hnout brvou, zůstat kámen na kameni, např.: Na královédvorské radnici nezůstane zřejmě po volbách kámen na kameni (ČNK), Vladimírek se uklidnil a vychutnával si pohyb bez nutnosti hnout brvou (ČNK);

(iii) tzv. slabé n.p.v. jsou taková prostředí, pro která platí vyplývání dolů, ale nejsou anti‑aditivní. Prototypickým příkladem je skopus kvantifikátorů/adverbií typu málo, antecedent implikace, … Srov. ne‑anti‑aditivnost adverbia málokdy: Málo studentů si dalo guláš nebo pivoMálo studentů si dalo guláš a Málo studentů si dalo pivo. Příklady č. n.p.v., které se vyskytují ve slabých n.p.v. kontextech, jsou výrazy jako vůbeckdy (kdy v ne‑otázkové sémantice, např. Jestli jsi vůbec kdy byl v Praze, tak mlč!) a velká řada idiomů jako brát si servítky, říkat dvakrát, přenést přes srdce, vystát, zamhouřit oko. Příklady z ČNK: Je málo takových, kteří si ještě berou servítky; Udělej to bez toho, abych ti to říkal dvakrát; Dokázal bys přenést přes srdce, kdybys…?; Nechápu, jak mě můžeš vystát, opáčil Bernhard; Nemohl jsem celou noc zamhouřit oko.

Literatura
  • Fauconnier, G. Polarity and the Scale Principle. Chicago Linguistics Society 11, 1975, 188–90.
  • Giannikidou, A. The Landscape of Polarity Items. PhD. diss., Rijksuniversiteit Groningen, 1997.
  • Kadmon, N. & F. Landmand. Any. L&P 16, 1993, 353–422.
  • Klima, E. Negation in English. In Fodor, J. & J. J. Katz (eds.), The Structure of Language, 1964, 246–323.
  • Krifka, M. The Semantics and Pragmatics of Polarity Items. Linguistic Analysis 25, 1995, 209–257.
  • Ladusaw, W. Polarity Sensitivity as Inherent Scope Relations, 1980.
  • Ladusaw, W. On the Notion “Affective” in the Analysis of Negative Polarity Items. Journal of Linguistic Research 1, 1980a, 1–23.
  • Linebarger, M. Negative Polarity and Grammatical Representation. L&P 10, 1987, 325–87.
  • Strawson, P. F. Introduction to Logic Theory, 1952.
  • van der Wouden, T. Negative Contexts. PhD. diss., University of Groningen, 1994.
  • von Fintel, K. NPI Licensing, Strawson Entailment, and Context Dependency. JS 16, 1999, 97–148.
  • Zwarts, F. Nonveridical Contexts. Linguistic Analysis 25, 1995, 286–31.
  • Zwarts, F. Three Types of Polarity. In Hamm, F. & E. Hinrichs (eds.), Plurality and Quantification, 1998, 177–238.
Citace
Mojmír Dočekal (2017): NEGATIVNĚ POLARITNÍ VÝRAZ. In: Petr Karlík, Marek Nekula, Jana Pleskalová (eds.), CzechEncy - Nový encyklopedický slovník češtiny.
URL: https://www.czechency.org/slovnik/NEGATIVNĚ POLARITNÍ VÝRAZ (poslední stažení: 19. 11. 2017)

Další pojmy:

syntax gramatika sémantika

CzechEncy – Nový encyklopedický slovník češtiny

Všechna práva vyhrazena © Masarykova univerzita, Brno 2012–2017

Provozuje Centrum zpracování přirozeného jazyka