VERIDIKALITA

Základní
Rozšiřující

Logická vlastnost definovatelná pomocí pravdivostních hodnot a vyplývání, která umožňuje vysvětlit licencování ↗negativně polaritních výrazů (NPI). Tento pojem byl do formální sémantiky zaveden ✍Zwartsem (1998), stal se pak široce užívaným díky pracím ✍Giannakidou(ové) (1998)✍Giannakidou(ové) (2006). Veridikalita a její inverzní vlastnost neveridikalita a ještě silnější antiveridikalita bývají pak definovány takto (✍Giannakidou(ová), 2006:589):

(Ne)veridikalita propozičních operátorů: (i) Propoziční operátor F je veridický, pokud z Fp plyne pravdivost p (nebo je jím alespoň presuponována), a to v epistemickém modelu ME(x) individua x; v ostatních případech je F neveridický. (ii) Neveridický operátor F je antiveridický, tehdy a jen tehdy když z Fp plyne, že propozice ne p je pravdivá alespoň v některých epistemických modelech ME(x) individua x: Fp  → ¬ p v některých ME(x).

Nejklasičtějším neveridickým operátorem (a samozřejmě i antiveridickým) je větná negace v přirozeném jazyce: F z definice je negace, výrok p např. Prší – z pravdivosti výroku Neprší plyne ¬ p (není pravda, že prší). Dalším příkladem antiveridického operátoru je např. předložka bez: Petr odešel bez zaplacení  →  Petr odešel  ∧ ¬ p, kde p = Petr zaplatil. Obě prostředí licencují NPI (např. č. výrazy typu sebemenší N): Petr nejevil sebemenší známky únavy n. Petr vylezl na skálu bez sebemenší známky únavy.

Pro nepropoziční operátory (např. ↗kvantifikátory) je rozšíření pojmu neveridikality poněkud problematičtější, obvyklý způsob je definování veridikality přes prázdnost (neveridikalita), případně neprázdnost (veridikalita) denotace významu kvantifikátoru, srov. definice ✍Zeijlstry (2004:43):

Determinátor DET je veridický s ohledem na svou NP nebo komplexní NP ∩ CP argument, tehdy a jen tehdy když platí, že z pravdivosti ∥DET NP VP∥ plyne pravdivost ∥NP∥ ≠ 0 nebo z pravdivosti ∥DET (NP ∩ CP) VP∥ plyne pravdivost ∥DET (NP ∩ CP)∥ ≠ 0; v ostatních případech je DET neveridický.

Z dané definice plyne, že komplexní determinátory jako méně než Num N jsou neveridické, protože např. pravdivost věty Na večírek přišlo méně než pět lidí připouští i možnost večírku bez lidí (srov. pak predikované licencování NPI: Méně než tři studenti měli u zkoušky sebemenší tušení o probrané látce). Problematické jsou nicméně determinátory/kvantifikátory jako málo, stěží, málokdy, pouze, které jsou veridické (srov. Málo lidí přišlo  →  Někdo přišel). Pro tyto případy používá ✍Giannakidou(ová) (2006:96) strategii známou už z ✍Linebarger(ové) (1987), tj. zachránění licencování pomocí pragmatického vyplývání:

Záchrana ne-veridikalitou: Polaritní výraz α může být zachráněn ve skopusu veridického výrazu γ ve větě S, pokud (a) globální kontext C věty S činí dosažitelnou větu S', která obsahuje ne-veridický výraz β; a (b) α může být ve větě S' asociována s β.

Vysvětlení licencování NPI kvantifikátorem jako málo (srov.: Málo studentů u zkoušky mělo sebemenší tušení o probrané látce) je pak podle Giannakidou(ové) možné tak, že věta jako Málo studentů u zkoušky mělo sebemenší tušení o probrané látce (S) činí dosažitelnou větu (implikatura) jako Ne mnoho studentů u zkoušky mělo sebemenší tušení o probrané látce, tzn. NPI je zachráněn větou, která je implikaturou původní věty S, která je sama o sobě veridická. Tento krok pak vede ke všem problémům, které jsou známé už od ✍Linebarger(ové) (1987). Konkrétně: jakákoliv propozice má (vzhledem ke globálnímu kontextu) velké množství implikatur/propozic z ní vyplývajících, které samy mohou být různým způsobem reprezentovány. Srov. např. neveridický determinátor oba, který nelicencuje NPI (*Oba studenti měli sebemenší tušení o látce), nicméně pravdivost věty Oba studenti přišli implikuje pravdivost vět Někteří studenti přišliNe všichni studenti přišli, kde se ve druhé větě vyskytuje neveridická konstituentová negace, která by měla být schopna zachránit NPI v původní větě s determinátorem oba. Jinými slovy, spoléhání na veridikalitu při vysvětlování licencování NPI vede k neodstranitelnému přegenerovávání. Z tohoto důvodu se většina vlivných současných sémantických prací vrací k pojmu ↗vyplývání dolů, který různým způsobem modifikují, nicméně v jádru ho považují za lepší východisko pro popis licencování NPI, než je neveridikalita (srov. ✍Gajewski, 2011).

Literatura
  • Gajewski, J. R. Licensing Strong NPIs. NLS 19, 2011, 109–148.
  • Giannakidou, A. Polarity Sensitivity as (Non) Veridical Dependency, 1998.
  • Giannakidou, A. Only, Emotive Factive Verbs, and the Dual Nature of Polarity Dependency. Lg 82, 2006, 575–603.
  • Linebarger, M. C. Negative Polarity and Grammatical Representation. L&P 10, 1987, 325–387.
  • Zeijlstra, H. Sentential Negation and Negative Concord. PhD. diss., University of Amsterdam, 2004.
  • Zwarts, F. Three Types of Polarity. In Hamm, F. & E. W. Hinrichs (eds.), Plurality and Quantification, 1998, 177–238.
Citace
Mojmír Dočekal (2017): VERIDIKALITA. In: Petr Karlík, Marek Nekula, Jana Pleskalová (eds.), CzechEncy - Nový encyklopedický slovník češtiny.
URL: https://www.czechency.org/slovnik/VERIDIKALITA (poslední přístup: 20. 1. 2021)

Další pojmy:

sémantika

CzechEncy – Nový encyklopedický slovník češtiny

Všechna práva vyhrazena © Masarykova univerzita, Brno 2012–2020

Provozuje Centrum zpracování přirozeného jazyka