NÁZVY NOSITELŮ ROLE CHARAKTERIZAČNÍ

Základní

V rámci radikální ↗OTS sémanticko‑slovotvorná subkategorie ↗názvů osob derivovaných obvykle ze substantiv, nejčastěji ↗sufixem ‑ista, dále sufixy ‑ník, ‑ař/‑ář a několika dalšími (viz níže): alibista, tmář, bludař, podvodník aj. Dělí se podle Štíchy (KČG, 2011) do několika obecných významových kategorií: (1) názvy osob podle jejich zaměření, priority n. záliby; (2) názvy stoupenců, příslušníků a členů; (3) názvy osob podle způsobu a/nebo okolností jejich života; (4) názvy nadpřirozených a pohádkových bytostí.

1 Názvy osob podle jejich zaměření, priority nebo záliby

Do této široké významové kategorie patří deriváty různého speciálního relačního významu, různé frekvence, různého stylu a různého významového vztahu k základovému substantivu. Dělí se do tří pragmatických subkategorií:

1.1 Názvy vyznavačů či stoupenců životního postoje či stylu

Jde o názvy závažného společenského obsahu a obvykle neutrálního až vyššího stylu; odvozují se nejčastěji sufixem ‑ista, který se typicky připojuje k základům cizího původu, např.: alibista, altruista, asimilacionista, ateista, avantgardista, determinista, egoista, fatalista, formalista, humanista, idealista, individualista, izolacionista, kariérista, katastrofista, kolektivista, konceptualista, konformista, konjunkturalista, materialista, minimalista, negativista, nihilista, oportunista, originalista, pacifista, perfekcionista, populista, pragmatista, prakticista, protekcionista, radikalista, režimista, ritualista, scientista, subjektivista, univerzalista, utilitarista, vitalista, voluntarista. Méně často mají deriváty tohoto sémanticko‑pragmatického charakteru sufix ‑ik (asketik, cynik, dogmatik, euforik, excentrik, fanatik, idylik, ironik, nostalgik, sarkastik, skeptik, taktik) a spíše výjimečně sufix ‑ář (autoritář, elitář, prospěchář, rozumář). Tyto názvy jsou přístupné pro ↗přechylování sufixem ‑ka: voluntaristka, prospěchářka; u jmen derivovaných sufixem ‑ik dochází k palatalizaci v sufixu k > č: asketik > asketička.

1.2 Názvy vykonavatelů nebo vyznavačů politického nebo ideového programu

Tato významová kategorie slovotvorných derivátů patří k těm, které nejvíce podléhají době. Tento druh názvů osob se tvoří především sufixem ‑ista, např. aktivista, anarchista, autonomista, ekologista, ekonomista, europeista, extremista, feminista, fundamentalista, globalista, imperialista, internacionalista, komunista, labourista, merkantilista, militarista, mondialista, moravista, nacionalista, nacista, pluralista, pragocentrista, revanšista, revizionista, ruralista, separatista, sionista, šovinista, unionista. Méně často se využívá sufixu ‑ář/: bludař, doktrinář, novotář, osvětář, pokrokář, tmář. Přechylují standardně: sionistka, doktrinářka.

1.3 Názvy osob podle jejich záliby nebo priority

Deriváty tohoto pragmatického charakteru mají sufix ‑ař/‑ář (samotář), méně často sufixy ‑ák (vodák) a ‑ník (karbaník) a výjimečně sufixem ‑ista (slávista); tyto sufixy se připojují typicky k českým základům. Jde o deriváty substantiv označujících jevy, které obvykle nemají větší sociální váhu či patří k jevům antisociálním. Mnohé z těchto derivátů jsou proto výrazy substandardní. Lze tu rozlišit tyto subkategorie na nejnižší pragmatické úrovni: (a) obecně podle toho, co mají rády, co preferují, co vyhledávají, vyznávají, co je jejich prioritou, event. co je jim vlastní; např.: pletichář, pohodář, požitkář, pámbíčkář, samotář, sukničkář; děvkař, duchař; vodák, čundrák, lufťák, skejťák, víkenďák; (b) podle toho, co vymýšlejí n. provozují, např.: šprýmař, vtipař; karbaník; (c) podle toho, co jedí, pijí, kouří apod., např.: pivař, kafař, dýmkař; kořalečník; (d) podle hry, jakou hrají, např.: křížovkář; mariášník, gamesník; (e) podle toho, co navštěvují, např.: kinař, putykář, saunař; (f) podle toho, jaké činnosti se věnují, např.: sázkař; (g) podle toho, co při své činností užívají, např.: sprejař; (h) příznivci sportovních klubů, např.: slávista, duklista. Přechylují standardně, pokud to neodporuje významu základního tvaru (děvkař : *děvkařka): požitkářka, slávistka; u jmen derivovaných sufixem ‑ák se k palatalizuje na č a á se krátí na a: čundrák > čundračka).

2 Názvy stoupenců, příslušníků a členů skupin

Jde jednak o názvy stoupenců osobnosti (marxista), státního zřízení (monarchista) n. hnutí (husita), jednak o příslušníky sociální skupiny vymezené různými profesními i neprofesními (např. uměleckými) zájmy a sociálními okolnostmi (odborář; lobbista; straník; impresionista; gymnazista). Rozdíl mezi stoupenci či vyznavači jistého hnutí či ideologie, včetně ideologie náboženské, a členy příslušné obce vyznavačů se někdy stírá (např. islamista).

2.1 Názvy stoupenců osobnosti

Tvoří se z názvů příjmení několika různými sufixy, z nichž nejproduktivnější je v rámci této kategorie sufix ‑ovec (zemanovec); dále to jsou ‑ista (marxista), ‑ián (konfucián) a ‑ik (platonik).

(a) Vybrané názvy stoupenců se sufixem ‑ovec existující v současném úzu: arafatovec, aristotelovec, banderovec, baťovec, benešovec, bergsonovec, brežněvovec, burianovec, dantonovec, darwinovec, dubčekovec, frankovec, freudovec, gorbačovec, gottwaldovec, grebeníčkovec, haiderovec, hegelovec, henleinovec, herbartovec, hitlerovec, husserlovec, janáčkovec, jungmannovec, kantovec, klausovec, kramářovec, leninovec, masarykovec, peroutkovec, proustovec, puchmajerovec, sandinovec, shakespearovec, štúrovec, teigovec, thatcherovec, tolstojovec, vlasovec, wagnerovec, werichovec, zemanovec. Nepřechylují.

(b) Vybrané názvy stoupenců se sufixem ‑ista existující v současném úzu: (stoupenci osobnosti): bergsonista, bonapartista, darwinista, frankista, freudista, gaullista, leninista, lepenista, machiavelista, maoista, marxista, napoleonista, stalinista, thatcherista, trockista, viklefista, zemanista; (stoupenci státního zřízení): čechoslovakista, federalista, konstitucionalista, monarchista, roajalista/royalista.

(c) Vybrané názvy stoupenců se sufixem ‑ián existující v současném úzu: freudián, hegelián, konfucián, voltairián, wagnerián. Obvykle nepřechylují.

(d) Názvy stoupenců se sufixem ‑ik: z běžnějších názvů sem patří jen dva: aristotelik (vedle aristotelovec) a platonik.

Názvy kategorií (b) až (d) mohou přechylovat: darwinistka, freudiánka, aristetolička, avšak v úzu se obvykle přechýlených podob neužívá.

2.2 Názvy příslušníků (členů) profesní, zájmové či jinak vymezené sociální skupiny

Tvoří se sufixy ‑ista (dadaista), ‑ita (adamita), ‑ník (agrárník), ‑ák (prvňák) a ‑ář (odborář). Sufix ‑ín mají názvy vojín, čeledín a archaický historismus dvořenín (ten by však bylo možno pokládat též za název obyvatelský). Sufix ‑an má slovotvorně solitérní název křesťan. Z diachronního hlediska patří do této kategorie názvů i derivát občan (příslušník obce).

Sufix ‑ista mají názvy: (a) členů umělecké skupinyn. příslušníků či reprezentantů uměleckého směru (nejčastěji výtvarného): akademista, dadaista, expresionista, fauvista, funkcionalista, futurista, impresionista, klasicista, konkretista, konstruktivista, kubista, manýrista, nabista, naivista, naturalista, orfista, poetista, suprematista, surrealista, symbolista, verista aj.; (b) příslušníků náboženské obce (event. stoupenců náboženské ideologie): adventista, bahaista, baptista, buddhista, džinista, hinduista, jansenista, jehovista, judaista, kalvinista, metodista, piarista, redemptorista, satanista, utrakvista aj.; (c) studentů podle školy, již navštěvují: gymnazista, konzervatorista, lyceista, seminarista; (d) členů uměleckého tělesa: kvartetista, komparsista, sborista, statista aj.; (e) členů (uměleckých, politických, ekonomických) sdružení: davista, hlasista, chartista, klubista, repealista aj. V zásadě přechylují (gymnazistka), avšak přechýlené tvary některých derivátů tohoto typu jsou v úzu poměrně řídké až vzácné (jehovistka, fauvistka).

Sufix ‑ita mají zejména přejaté názvy příslušníků náboženských sekt a mnišských řádů; jsou odvozeny většinou od osobního propria (Adam, Hus, Hutter, Jezus, Johan, Maron, Menno, Ismail, Jákob, Abd-al-Wahhab): adamita, husita, hutterita, jezuita, johanita, maronita, ismailita, jakobita, vahhábita aj. Méně často jsou tyto názvy odvozeny od proprií jiného druhu (město Tábor, kmen Levi, vrch Oreb): táborita, levita, orebita nebo od cizího apelativa (šia, minor, suna): šíita, minorita, sunita. Nepřechylují.

Sufix ‑ník má obecné příslušník (= ‛kdo někam, tj. do nějaké sociální skupiny, přísluší’). Dále pak tento sufix mívají příslušníci sociálních skupin: (a) politických: agrárník, opozičník, straník; (b) náboženských: církevník, farník, kališník, křížovník, řeholník; (c) kulturních: beatník, muzejník, pátečník; (d) hospodářských: družstevník, kibucník, kolchozník; (e) dobových či věkových: mládežník, pamětník, současník, vrstevník; (f) vymezených místem: koncentráčník, osadník; (g) jiných: družiník (člen družiny), chasník (příslušník chasy), kriminálník, spartakiádník. Většinou přechylují: pamětnice.

Sufix ‑ák mají názvy většinou stylově substandardní, někdy se značným stupněm expresivity; jde o názvy: (a) žáků a studentů určitého ročníku: prvňák, druhák, třeťák atd.; (b) členů politické strany n. politického bloku; jsou utvořeny různým způsobem: levičák (levice), pravičák (pravice); ódéesák (zkratka ODS); socdemák (smíšený slovotvorný způsob ze syntagmatu sociální demokracie); (c) členů pracovní skupiny, organizace, družstva: buršák, jézeďák, klubák, parťák, svazák; (d) členů vojenských a policejních skupin; kromě stylově neutrálního voják jde většinou o deriváty zkratek či o univerbizáty: esesák, esenbák, gestapák, kágébák, lampasák, pétépák; (e) členů sportovních útvarů: zadák, střeďák; (f) jiné: pěšák, španělák (bojovník za občanské války ve Španělsku), záklaďák, záložák. Přechylují: druhačka, svazačka.

Sufix ‑ář má jen několik málo názvů příslušníka sociální skupiny, zejména odborář (člen odborů), sektář (příslušník sekty) a zednář a dva běžnější názvy vedoucího skupiny: družinář, skupinář. Přechylují: odborářka.

3 Názvy osob podle způsobu a/nebo okolností jejich života

3.1 Názvy osob podle jejich specifického vztahu k jiným osobám

Tvoří se sufixem ‑ník. Jde o deriváty sloves (např. opatrovník), substantiv (nevěrník), adverbií (společník) či o deriváty se zastřenou fundací, které spojuje dominantní obecný významový rys: implikují bezprostřední specifický, sociálně významný vztah ke druhé osobě. Patří sem výrazy běžné a stylově neutrální (důvěrník, pomocník, protivník, služebník, společník), výrazy mluvy odborné (poručník), vyššího stylu (souputník), substandardní expresiva (proutník) a výrazy vulgární (kurevník). Dále jde (v abecedním pořadí) o tyto názvy: cizoložník, dvojník, lichotník, milovník, nápadník, násilník, následník, následovník, nástupník, pochlebník, prosebník, prostředník, proutník, slitovník, smilník, souložník, souputník, svůdník, zpovědník aj. Přechylování sufixem ‑ice‑ je časté: pomocnice.

3.2 Názvy majitelů, držitelů, pobiratelů a uživatelů

Tvoří se zejména sufixy ‑ář/‑ař, ‑ník a ‑ista.

Názvy majitelů se sufixem ‑ář netvoří příliš produktivní ani zastoupený slovotvorný typ; jde jen o několik běžně či běžněji užívaných názvů různého sociálního statusu a různého stylu; např.: akcionář (majitel akcií); farmář, chalupář, statkář (majitel a uživatel farmy, chalupy, statku); hodnostář (držitel či nositel hodnosti); milionář, miliardář (majitel milionů či miliard). Sufixální variantou ‑ byl nově utvořen název pobiratele (sociálních) dávek: dávkař. Přechylují: statkářka.

Názvy majitelů se sufixem ‑ník jsou převážně historismy: baráčník, gruntovník (majitel baráku, gruntu), chalupník, leník (majitel chalupy, léna), obročník (pobiratel obročí) a dále továrník, plantážník. Mohou přechylovat: továrnice.

Sufixem ‑ista je tvořeno nemnoho názvů majitelů, držitelů, pobiratelů, provozovatelů nebo uživatelů něčeho (pojmenovaného substantivem): akvarista, bukinista, galerista, latifundista, terarista; monopolista; gážista, penzista, stipendista (pobíratel gáže, penze, stipendia); medailista; kokainista, morfinista (uživatel kokainu, morfia). Přechylují, resp. mohou přechylovat: penzistka; akvaristka.

3.3 Názvy osob podle specifických majetkových vztahů

Jsou tvořeny sufixem ‑ník. Běžnými a stylově neutrálními deriváty této kategorie jsou dlužník, nájemník, poplatníkpříživník. Ostatní jsou méně frekventované výrazy odborné, historické n. expresivní: almužník, deputátník, kořistník, majetník, podílník, pojistník, poplatník, postupník, příkazník, příživník, výplatník, výslužník. Běžně přechylují jen některé: nájemnice.

3.4 Názvy osob podle sociálně‑ekonomického nebo odborného statusu jejich činnosti

Jsou tvořeny sufixem ‑ník. Obecný význam mají frekventovaná a stylově neutrální slova dělníkpracovník. Dále sem patří: brigádník, galejník, nádeník, námezdník, nevolník, privátník, robotník, řemeslník, soukromník, živnostník; odborník, průkopník, učedník, úderník, začátečník. Přechylují: brigádnice.

3.5 Názvy osob postižených chorobou, závislostí či úchylkou

Mají sufixy ‑ik (alergik), ‑ař/‑ář (cukrovkář), ‑ista (sadista) a ‑ák (feťák).

Sufix ‑ik mají tyto stylově neutrální či odborné názvy: alergik, alkoholik, astenik, astmatik, diabetik, dysgrafik, dyslektik, epileptik, hemofilik, hypertonik, hysterik, chronik, neurastenik, neurotik, paralytik, paranoik, paraplegik, psychotik, revmatik, schizofrenik, syfilitik. Většinou přechylují: alkoholička.

Sufix ‑ař/ář mají hovorové výrazy slangového charakteru: podle nemoci: cukrovkář, souchotinář, žloutenkář; podle postižené části těla: srdcař, vředař, žlučníkář; podle metody, léku nebo jiného prostředku, které jako nemocní či postižení užívají: dietář, práškař, vozíčkář. Mohou přechylovat: srdcařka.

Sufix ‑ák má kromě deverbativa piják jen několik derivátů, které jsou expresivně substandardními názvy osob trpících chorobou, závislostí či úchylkou: tuberák, feťák, hašišák, úchylák, závislák. Přechylují: tuberačka.

Sufix ‑ista má jen několik běžných názvů úchylných typů osob: masochista, narcista, sadista.

3.6 Názvy osob podle různých okolností, které je provázejí, nebo podle toho, čeho se dopouštějí

Tvoří se sufixem ‑/ář; některé z nich jsou substandardní až vulgární: bankrotář, bordelář, čachrář, hanbář, intrikář, panikář, podfukář, průserář, průšvihář, tajnůstkář, úchylkář, útěkář, zmatkář. Přechylují: bordelářka.

3.7 Názvy osob podle toho, co nosí či jinak užívají

Tvoří se sufixem ‑ář: aktovkář, baťůžkář, kufříkář; sluchátkář; kotlíkář; trenýrkář; mohou přechylovat: baťůžkářka; ojedinělý je derivát se sufixem ‑ák: kravaťák.

4 Názvy nadpřirozených a pohádkových bytostí

Většina těchto názvů jsou slova synchronně nemotivovaná a nefundovaná (anděl, čert, víla aj.). Několik z nich má sufix ‑ník: čarodějník, černokněžník, kouzelník, pekelník, permoník, plivník, vodník. Některá přechylují: kouzelnice.

Rozšiřující
Literatura
  • KČG, 2011, 25–272.
  • TSČ 2, 1967, 13–170.
Citace
František Štícha (2017): NÁZVY NOSITELŮ ROLE CHARAKTERIZAČNÍ. In: Petr Karlík, Marek Nekula, Jana Pleskalová (eds.), CzechEncy - Nový encyklopedický slovník češtiny.
URL: https://www.czechency.org/slovnik/NÁZVY NOSITELŮ ROLE CHARAKTERIZAČNÍ (poslední přístup: 28. 10. 2020)

Další pojmy:

gramatika slovotvorba

CzechEncy – Nový encyklopedický slovník češtiny

Všechna práva vyhrazena © Masarykova univerzita, Brno 2012–2020

Provozuje Centrum zpracování přirozeného jazyka