MERONYMNĚ-HOLONYMNÍ VZTAH  (meronymie, holonymie)

Základní

1. Významový vztah mezi meronymem // partonymem (lexémem označujícím část) a holonymem  (lexémem označujícím celek); relace s potencí vícečlenné hierarchie: koleno – noha tělo. Blízký je vztah jednotlivost – kolektivnost, který je možno členit (✍Leisi, 1975) na (a) jednotlivost – skupinová kolektivnost (žák třída) a (b) jednotlivost – rodová kolektivnost (srnec zvěř). Od m.-h.v. se liší ↗hyponymně-hyperonymní vztah, který na rozdíl od prostého odrazu členitosti světa reflektuje myšlenkově konstruovanou hierarchii pojmů (podtřída – třída). Lexémy mohou být zapojeny do několika vztahů významové inkluze najednou, např. lexém kráva je hyponymem lexému zvíře a zároveň je ve vztahu jednotlivost – skupinová kolektivnost k lexému stádo a ve vztahu jednotlivost – rodová kolektivnost k lexému dobytek. Všechny zmíněné relace užívá výstavba věcně a pojmově uspořádaných slovníků a databází (viz ↗tezaurus, ↗WordNet).

Rozšiřující

2. V rámci formální sémantiky se tyto vztahy reflektují pomocí mereologií, tj. algebraických kalkulů určených k formalizaci vztahu částí a celků, případně pomocí množin (v tomto hesle používáme zjednodušenou množinovou notaci, viz ↗distributivní a kolektivní predikáty): ať už jde o vztah jednotlivina – pluralita (např. vztah mezi denotací singulárních nominálních frází jako prsten a denotací plurálových nominálních frází jako prsteny), n. vztah mezi počitatelnými jmény a nepočitatelnými jmény (např. zlato). Jako příklad formalizace ve stylu ✍Chierchia (1998) lze v množinové formalizaci v modelu obsahujícím jen tři zlaté prsteny popsat sémantiku singuláru prsten jako množinu {a,b,c}, plurálu prsteny jako množinu množin {{a,b},{a,c},{b,c},{a,b,c}} a sémantiku nepočitatelného jména zlato jako potenční množinu {{a},{b},{c},{a,b},{a,c},{b,c},{a,b,c}}. Skupinová kolektivnost pak bývá zpracována jako přechod z potenční množiny k maximální množině (supremu), např. v uvedeném modelu ta skupina prstenů {a,b,c}, rodová kolektivnost spíše jako nepočitatelné jméno (v č. pro daný model zřejmě neexistuje lexikalizované rodově kolektivní jméno, v angl. by to bylo např. slovo jewelry), srov. nemožnost pluralizace / přímého připojení číslovky jak k nepočitatelným jménům, tak ke kolektivním jménům: *dvě zlata / *zlata stejně jako *dva dobytky / *dobytky (viz ↗počitatelné a nepočitatelné jméno, též např. v současnosti velmi vlivný ✍Schwarzschild, 1996).

Literatura
Citace
Zdeňka Hladká (1), Mojmír Dočekal (2) (2017): MERONYMNĚ-HOLONYMNÍ VZTAH. In: Petr Karlík, Marek Nekula, Jana Pleskalová (eds.), CzechEncy - Nový encyklopedický slovník češtiny.
URL: https://www.czechency.org/slovnik/MERONYMNĚ-HOLONYMNÍ VZTAH (poslední přístup: 19. 9. 2019)

Další pojmy:

lexikologie

CzechEncy – Nový encyklopedický slovník češtiny

Všechna práva vyhrazena © Masarykova univerzita, Brno 2012–2018

Provozuje Centrum zpracování přirozeného jazyka