HISTORISMUS

Základní

Slovo n. slovní spojení označující reálie a jevy již zaniklé, spjaté s minulostí, např. řemdih, halapartna, panoš, desátek; třetí stav ‘měšťanstvoʼ, královská komora, zemské desky. Vymezením na základě označování dobových reálií se h. liší od archaismů a slov zastaralých. H. na rozdíl od archaismů nemívají v souč.jaz. neutrální synonyma. Polysémní slovo může být h. v některém ze svých významů (např. robota ve významu ‘povinná neplacená práce poddaného pro feudální vrchnostʼ). Z hlediska rozvrstvení slovní zásoby souč.č. se h. podobně jako archaismy a slova zastaralá řadí do vrstvy prostředků příznakových, a to prostředků vyznačujících se časovým (dobovým) příznakem. V odborných textech, historických dílech, pamětích apod. se h. užívají jako stylově neutrální, mimo okruh těchto textů mají charakter prostředků stylově zabarvených, např. při užití v charakterizační funkci v krásné literatuře. Protože h. nemívají synonyma, bývají také někdy (na rozdíl od archaismů) charakterizovány jako lexikální jednotky bezpříznakové. Vzhledem k tomu, že h. souvisejí se způsobem společenského života dané doby, je pro ně příznačné, že se seskupují do různých věcných okruhů. Tematické okruhy např. tvoří názvy související s určitou historickou epochou (se středověkem, obrozením ap.), dílčí věcné okruhy představují např. názvy starých zbraní (sudlice, houfnice), názvy peněz (groš, tolar, dukát, rýnský), názvy řemeslníků a zaměstnání (mečíř, platnéř, psář).

K aktuálním otázkám teorie h. mj. náleží, zda lze pokládat za h. slova označující jevy, reálie a skutečnosti, které zanikly poměrně nedávno (např. v důsledku politických a společenských změn po r. 1989 svazák, záhumenek, brigáda socialistické práce). Z lexikografického hlediska představuje stále aktuální problematiku zpracování h. ve ↗výkladovém slovníkusouč.jaz., jmenovitě výběr a hodnocení lexikálních prostředků jako h. a lexikografické způsoby vyjádření chronologického určení h. (užívá se kvalifikátor hist., zkratky jako v min., býv. atp., zařazení do příslušného období aj.).

Rozšiřující
Literatura
  • Hauser, P. Nauka o slovní zásobě, 1980.
  • Hladká, Z. Slovní zásoba vymezená časovou platností. In PMČ, 1995, 94–95.
  • Jelínek, M. Konkurenty s různou stylovou charakteristikou. In PMČ, 1995, 782.
  • Mistrík, J. a kol. Encyklopédia jazykovedy, 1993, 168.
  • Schippan, T. Neologismen und Archaismen. Fallstudien. In Cruse, D. A. & F. Hundsnurscher ad. (eds.), Lexikologie 2. Halbband. Ein internationales Handbuch zur Natur und Struktur von Wörtern und Wortschätzen, 2005, 1373–1380.
  • Skladaná, J. Štylistické hodnotenie niektorých lexikálnych jednotiek z obdobia 50.–80. rokov. In Považaj, M. (ed.), Spisovná slovenčina a jazyková kultura, 1995, 162–166.
  • Skladaná, J. Čo s archaizmami a historizmami v súčasnych slovníkov. In Ondrejovič, S. (ed.), Slovenčina na konci 20. storočia, jej normy a perspektívy, Sociolinguistica Slovaca 3, 1997, 246–251.
  • Slovník súčasného slovenského jazyka. A–G, 2006, 38.
  • SSČ, 19781, 794.
Citace
Olga Martincová (2017): HISTORISMUS. In: Petr Karlík, Marek Nekula, Jana Pleskalová (eds.), CzechEncy - Nový encyklopedický slovník češtiny.
URL: https://www.czechency.org/slovnik/HISTORISMUS (poslední přístup: 20. 2. 2019)

Další pojmy:

lexikologie

CzechEncy – Nový encyklopedický slovník češtiny

Všechna práva vyhrazena © Masarykova univerzita, Brno 2012–2018

Provozuje Centrum zpracování přirozeného jazyka