ARCHAISMUS

Základní

V nejširším pojetí zastaralý jaz. prvek, nepatřící do synchr.jaz. systému; v jiném pojetí jaz. prvek uchovaný z dřívějších období jaz. vývoje, přičemž se v současném jaz. jeho archaičnost nepociťuje (např. tvary oči, uši, očima, ušima jako pozůstatek ↗duálu); ve ↗vlnové teorii starší, na periferii dané jaz. oblasti uchovaná forma, nezasažená šířící se jaz. změnou (v archaických dialektech); v teorii spis.jaz., ve stylistice jaz. prostředek (slovní tvar, slovo, syntaktická konstrukce ap.), který zcela vyšel z užití, příznakový svou vázaností na starší stav jaz., záměrně stylově využívaný se zvláštní stylovou platností. V současném spis.jaz. zpravidla existuje k a. neutrální variantní n. synonymní protějšek, tzn. výraz, který prvek spjatý s dřívější etapou vývoje jaz. nahradil (obleku – obleču; pec – peč; dušesloví, duševěda – psychologie).

Při tomto přístupu k a. se rozlišuje jednak mezi a. a historismy, jednak mezi a. (stylisticky příznakovými prostředky) a zastaralými jazykovými prostředky (tj. prostředky vyšlými z běžného současného užívání). Na potřebu rozlišovat mezi a. a zastaralými prostředky kvůli jejich odlišným funkčním vlastnostem upozornil např. ✍Havránek (1963). A. se funkčně a stylisticky záměrně využívají k archaizaci textu.

A. ve slovní zásobě se třídí podle několika hledisek. Na základě strukturního kritéria se vyčleňují a. hláskové (mučedlník ‘mučedník’, karakterizovat ‘charakterizovat’), lexikální (silozpyt ‘fyzika’), slovotvorné (přítelka ‘přítelkyně’, přátelstvo ‘přátelství’, hrdinstvo ‘hrdinství’), sémantické (hotovost ‘vojsko’).

Jako archaismy se pociťují některé ↗poetismy (truchlenec, hvězdojasný). Pro současnou uměleckou literaturu není užívání a. příznačné.

Při charakteristice jaz. z hlediska vývojových procesů se pro procesy spojené s a. (ústup jazykových prostředků z užití, jejich zastarávání, jejich přechod na periferii jazykového systému aj.) začíná uplatňovat označení archaizace. Ve slovní zásobě se přitom archaizace chápe jako proces protikladný procesu ↗neologizace.

Rozšiřující
Literatura
  • Čechová, M. & M. Krčmová ad. Současná stylistika, 2008.
  • Čermák, F. Jazyk a jazykověda, 2004, 308.
  • ČJŘ, 2011.
  • Funkční kvalifikátory. In Slovník súčasného slovenského jazyka. A–G, 2006, 38.
  • Hauser, P. Nauka o slovní zásobě, 1980.
  • Havránek, B. O jazyce literárního díla a překladu z hlediska nové lingvistiky. In Studie o spisovném jazyce, 1963, 218–233.
  • Hladká, Z. Slovní zásoba vymezená časovou platností. In PMČ, 1995, 94–95.
  • Jelínek, M. Konkurenty s různou stylovou charakteristikou. In PMČ, 1995, 782.
  • Kvítková, N. Archaismy v díle Zikmunda Wintra. Filologické studie 7, 1976, 61–75.
  • Mistrík, J. ad. Encyklopédia jazykovedy, 1993, 68.
  • Nejedlý, P. Archaičnost a historická lexikologie. JA 27, 1990, 79–80.
  • Saloni, Z. Archaizm. In Polański, K. (ed.), Encyklopedia językoznawstwa ogólnego, 1993, 53.
  • Schippan, T. Neologismen und Archaismen. Fallstudien. In Cruse, D. A. & F. Hundsnurscher ad. (eds.), Lexikologie 2. Halbband. Ein internationales Handbuch zur Natur und Struktur von Wörtern und Wortschätzen, 2005, 1373–1380.
  • Skladaná, J. Čo s archaizmami a historizmami v súčasnych slovníkov. In Ondrejovič, S. (ed.), Slovenčina na konci 20. storočia, jej normy a perspektívy, 1997, 246–251.
  • Stepanova, L. Archaické prvky v českých a ruských frazémech. SlavPrag 41, 2009, 115–128.
  • SSČ, 19781, 794.
Citace
Olga Martincová (2017): ARCHAISMUS. In: Petr Karlík, Marek Nekula, Jana Pleskalová (eds.), CzechEncy - Nový encyklopedický slovník češtiny.
URL: https://www.czechency.org/slovnik/ARCHAISMUS (poslední přístup: 20. 2. 2019)

Další pojmy:

stylistika

CzechEncy – Nový encyklopedický slovník češtiny

Všechna práva vyhrazena © Masarykova univerzita, Brno 2012–2018

Provozuje Centrum zpracování přirozeného jazyka