ELIPSA VERBÁLNÍ FRÁZE  (VP-elipsa, VPE)

Základní
Rozšiřující

↗Elipsa (výpustka) verbální fráze (VP), tj. lexikálního slovesa a jeho komplementů/modifikátorů, po pomocném nebo modálním slovese (✍Ross, 1967; ✍Hankamer, 1971; ✍Hankamer & Sag, 1976; ✍Sag, 1976 aj.). Elidovaná VP (ø) je většinou interpretována na základě jazykového antecedentu, kterým je VP v tzv. zdrojové větě. Z typologického hlediska záleží výskyt VPE na vlastnostech pomocných a modálních sloves daného jaz. V angl. je např. VPE běžná po všech pomocných i modálních slovesech (kromě některých tvarů, viz ✍Sag, 1976), viz (1). V románských jaz. je naopak omezena na modální slovesa; ✍Busquets(ová) & Denis (2001) proto mluví o „modální elipse“, viz fr. příklady (2):

(1)

a.

John read the book, and Bill did ø too

(ø = read the book)

John četl knihu a Bill aux.3sg také

b.

John can work on Sunday, but Bill cannot ø

(ø = work on Sunday)

John může pracovat v neděli, ale Bill nemůže

(2)

a.

*Jean a rencontré Marie, et Pierre a ø aussi

(ø = rencontré Marie)

Jean aux.3sg potkal Marii a Pierre aux.3sg také

b.

Jean veut aider son père, mais Pierre ne veut pas ø

(ø = aider son père)

Jean chce pomoci svému otci, ale Pierre nechce

č. je VPE možná pouze s budoucími tvary pomocného slovesa být, srov. (3) a (4), a s modálními slovesy, viz (5); (✍Gruet-Škrabalová, 2011; ✍Gruet-Škrabalová, 2012). Pomocné či modální sloveso eliptické věty nemusí být obsaženo ve větě zdrojové:

(3)

a.

*Já jsem pracoval celý den, a ty nejsi ø

(ø = pracoval celý den)

b.

*Hned by jela na dovolenou a její muž by ø také

(ø = hned jel na dovolenou)

(4)

a.

Slíbil, že budeme malovat, ale nakonec nebudeme ø

(ø = malovat)

b.

Vždy spolu existovaly a vždy také budou ø (↗ČNK)

(ø = spolu existovat)

(5)

a.

Majitel zloděje nezahlédl a ani nemohl ø

(ø = zloděje zahlédnout)

b.

Ten počká i do půlnoci, když bude muset ø (ČNK)

(ø = počkat i do půlnoci)

c.

Nikdo nemusí mluvit, když nechce ø (ČNK)

(ø = mluvit)

1 Distribuce VPE a vlastnosti elidovaného VP a jeho antecedentu

Na rozdíl od gappingu (tj. elipsy finitního slovesa) je VPE možná nejen v koordinovaných větách, viz (4) a (5a), ale i ve vedlejších větách, viz věty adverbiální (5b), (5c), věty vztažné/relativní (6a), komparativní konstrukce (6b) a nepřímé otázky s tázacími slovy (6c). Elidovaná vedlejší věta se smí nacházet před větou zdrojovou, pokud ji VP zdrojové věty (tzn. antecedent elipsy) syntakticky neovládá (↗c-ovládání); (tzv. backward anaphora constraint, viz ✍Hankamer & Sag, 1976; ✍Carden, 1982), viz (7):

(6)

a.

Rád vám poskytnu všechny informace, které mohu ø (ČNK)

b.

Devětadevadesát procent lidí jezdí rychleji, než se smí ø (ČNK)

c.

Profesor prý bude zvát některé studenty na pohovor. Musíme zjistit, které bude ø a které nebude ø

(7)

Kdybych nemusel ø, nejraději bych v lese vůbec nekácel (ČNK)

VPE se může vyskytovat uvnitř VP, která je jejím antecedentem, viz (6a), (6b). Tyto konstrukce, nazývané v literatuře antecedent contained deletion – ACD (✍Bouton, 1970; ✍Baltin, 1987, ✍Culicover, 1997, aj.), jsou typické pro vztažné věty, ve kterých je nominální antecedent relativizované DP ve skopusu silného kvantifikátoru (všechen, každý). Subjekt elidované věty může být odlišný od subjektu věty hlavní, viz (8) (vs. The Same Subject Constraint v románských jaz. a nizozemštině; ✍Dagnac(ová), 2008). S tím pravděpodobně souvisí i to, že VPE může mít v č. vzdálený antecedent, viz (9):

(8)

a.

Pavel přečetl všechny knihy, které/co (Petr) nesměl ø

b.

Budu je informovat o všem, o čem vím, že vy nebudete ø

(9)

Rudolf by nemohl mít regulérní zaměstnání, a paní Josefová se postarala o to, aby ani nemusel ø (podle ČNK)

ø = mít regulérní zaměstnání

Antecedent elidované VP nemusí být obsažen ve stejné výpovědi, viz (10a), a nemusí být na povrchu souvislý (tzv. split antecedent), viz (10b):

(10)

a.

Může nás slyšet? I kdyby mohla ø, bylo by to jedno, ale nemůže ø (ČNK)

b.

Doufala jsem, že se na jaře budeme stěhovat, ale nakonec nebudeme ø

Elidovaná VP a její antecedent musí být syntakticky a sémanticky identické v tom smyslu, že slovesa obou VP musí subkategorizovat/selektovat stejné komplementy. U sloves s více možnými subkategorizacemi (např. tranzitivní a kauzativní n. intranzitivní a antikauzativní) nelze v konstrukcích s VPE tyto subkategorizace kombinovat (viz ✍Merchant, 2008):

(11)

a.

Marie se snažila otevřít okno / Okno se nechtělo otevřít / *Marie se snažila otevřít okno, ale to nechtělo (= se otevřít)

b.

Začnu tam prodávat Škodovky už brzy / Budou se tam prodávat i Toyoty / *Začnu tam prodávat Škodovky, až budou i Toyoty (= se tam prodávat)

Identický musí být i aspekt a slovesný rod obou VP (na rozdíl od angl.: The janitor must remove the trash whenever it is aparent that it should be removed, viz ✍Merchant, 2008):

(12)

a.

*Letos jsme pomohli všem a příští rok budeme (pomoci všem) také × Letos jsme pomáhali všem a příští rok budeme (pomáhat všem) také

b.

*Měl být operován, ale nebudou (ho operovat) × Měl být operován, ale nebude (operován)

c.

*Udělali to, kdykoliv to muselo (být uděláno) × Udělali to, kdykoliv museli (to udělat)

✍Hankamer & Sag (1976) ukazují, že antecedent VPE musí být vždy jazykový. Tím se elipsa (v jejich terminologii povrchová anafora, surface anaphor) zásadně liší od (lexikálních i nulových) zájmen (tzv. hloubková anafora, deep anaphor), která mohou mít pragmatický (mimojazykový) antecedent, viz (13):

(13)

(Rodiče půjčí dospívajícím dětem chatu. Když se do ní pak vrátí, zjistí, že je nejenom všude hrozný nepořádek, ale že je též rozbitá televize. Stojí u ní a pronesou:)

Tohle teda nemuseli × *Teda nemuseli (rozbít tu televizi)

V případech, kdy se zdá, že VPE má pragmatický antecedent (což se snaží obhájit zejména ✍Schachter, 1977; ✍Schachter, 1977), jde spíše o idiomatické fráze s ustálenou interpretací, jejichž význam by měl být podle ✍Hankamera (1978) uveden v lexikonu (např.. Shall we? n. You shouldn’t!angl., viz též ✍Pullum, 2001). Kontrast v (14) by se tedy dal vysvětlit následovně: sekvence mohla bys? ve (14a) je přijatelná, protože ji lze považovat za frázi s ustálenou interpretací máš teď čas?, zatímco sekvence mohl byste v (14b) je nepřijatelná, neboť jde o VPE, jejíž přesnou interpretaci nelze z kontextu rekonstruovat (nevíme, zda Mohl byste? znamená mohl byste zavolat doktora / ošetřit ho / vzít ho do nemocnice, apod.).

(14)

a.

(Pavel vchází k Marii do pokoje a říká:) Mohla bys na chvilku?

b.

(Na ulici leží zraněný člověk. Někdo mi říká:) ?*Mohl byste?

✍Merchant (2008) navrhuje, že i v případech bez jazykového antecedentu může jít o elipsu, a sice o elipsu abstraktní VP [(u)dělat to], viz (15a): člověk může udělat / zvládnout jen to, co může udělat / zvládnout. Tato VP funguje jako verbální proforma, a proto může získat přesnou interpretaci z kontextu, jako v (15b), kde já už nemůžu dělat (dál) to, co dělám znamená v závislosti na kontextu já už nemůžu jíst n. já už nemůžu jít.

(15)

a.

Ale člověk může, jen co může (ČNK)

b.

(u večeře:) Já už nemůžu! / (při výstupu na Sněžku:) Já už nemůžu!

2 Vlastnosti pomocných a modálních sloves s VPE

2.1 Pomocná slovesa

Pomocná slovesa, která povolují VPE v č., jsou ta, která nesou rys času a kombinují se s větnou negací v podobě prefixu ne‑ (✍Gruet-Škrabalová, 2012), viz (16). V aktivním rodu jsou to pouze budoucí tvary slovesa být (tj. budu, budeš atd.), která nesou i rys aspektu, neboť se kombinují pouze s imperfektivními infinitivy. Tvary tvořící minulý čas (tj. jsem, jsi atd.) a kondicionál (tj. bych, bys atd.) jsou ↗klitika (kromě participia byl), která nenesou ani rysy času (✍Veselovská, 1995), ani negaci, a VPE tedy nepovolují:

(16)

a.

Já číst nahlas nebudu → ale ty budeš / a ty nebudeš také

(bud. čas)

b.

*Já nejsem četl nahlas → *ale ty jsi / *a ty nejsi také

(min. čas)

c.

*Já nebych četl nahlas → *kdyby ty bys / *a ty nebys také

(přít.kond.)

d.

*Já bych nebyl četl nahlas → *ale ty bys byl / *a ty bys nebyl také

(min.kond.)

Totéž platí v pasivu. Pouze tvary vyjadřující čas (tj. jsem, jsi atd. v přít. čase, budu, budeš atd. v bud. čase a bylmin. čase a kond.) se kombinují s větnou negací a umožňují VPE v (17):

(17)

a.

Já pozván nejsem → zato ty jsi / a ty také nejsi

(přít. čas)

b.

Já pozván nebudu → zato ty budeš / a ty také nebudeš

(bud. čas)

c.

Já jsem pozván nebyl → zato ty jsi byl / a ty jsi nebyl také

(min. čas)

d.

Kdybych nebyl pozván → ty bys byl / ty bys nebyl také

(přít.kond.)

Slovesný rod musí být v elidované i zdrojové VP stejný (viz (12) výše):

(18)

a.

*Pokud to dosud nebylo pravidelně kontrolováno, vy teď budete (to pravidelně kontrolovat)

b.

*Žádný jedinec nepřečetl všechny knihy, které dosud byly (přečteny)

Pomocná slovesa, přesněji řečeno jejich rysy času a polarity (afirmativní/negativní), jsou v konstrukcích s VPE fokalizována, viz (19a). Pokud je stejné pomocné sloveso obsaženo ve větě zdrojové, viz (19b), n. pokud je v eliptické větě fokalizována nějaká neverbální složka, např. subjekt v (19c), dávají mluvčí přednost elipse, která sloveso neopakuje a vyjadřuje polaritu pomocí partikulí ano/nen. adverbia také (tzv. stripping):

(19)

a.

Pořád se spolu hádali, ale slíbili, že už NEBUDOU

b.

Nejdřív říkal, že si na schovávanou hrát bude BUDE, a pak zase že NEBUDE / Nejdřív říkal, že si na schovávanou hrát BUDE, a pak zase že NE

c.

JÁ číst nahlas nebudu, ale TY ano × (16a)

2.2 Modální slovesa

Modální slovesa se kombinují s infinitivní VP v aktivu n. pasivu a vyjadřují postoj/vztah mluvčího k obsahu této VP. Minulý a budoucí čas (a kondicionál) tvoří stejně jako lexikální slovesa pomocí slovesa být. VPE je možná po všech tvarech modálních sloves, tzn. i po infinitivu, pokud je modální sloveso fokalizováno:

(20)

a.

Smím pozvat všechny → zato ty nesmíš

(přít. čas)

b.

Směl jsem/bych pozvat všechny → zato ty jsi/bys nesměl

(min. čas / kond.)

c.

Budu smět pozvat všechny → zato ty nebudeš smět

(bud. čas)

(21)

a.

chci být pozván → ale ty nechceš

(přít. čas)

b.

Já jsem/bych chtěl být pozván → ale ty jsi/bys nechtěl

(min. čas/ kond.)

c.

Já budu chtít být pozván → ale ty určitě nebudeš chtít

(bud. čas)

Ze sémantického hlediska mají modální slovesa buď voluntativní (deontickou) interpretaci (vyjadřují povolení/možnost, zákaz, (ne)schopnost n. povinnost vzhledem k realizovatelnosti určitého děje), viz (22), n. jistotní (epistemickou) interpretaci (vyjadřují stupeň jistoty/možnosti nebo nutnosti vzhledem k platnosti určitého větného obsahu), viz (23) (viz ✍Kratzer(ová), 1977; ✍Palmer, 1986); viz ↗modalita. Některá slovesa (typicky moci, muset) jsou dvojznačná. Příklady (22) a (23) ukazují, že VPE je v č. možná s oběma interpretacemi (na rozdíl např. od fr., kde je modální elipsa možná pouze s deontickou interpretací, viz ✍Busquets(ová) & Denis, 2001):

(22)

a.

Jan na večírek přijít nemohl a Petr nesměl

b.

Naše společnost šetří, kde může (ČNK)

c.

Neodpověděl tak rychle, jak by byl měl

(23)

a.

Jiný je případ starého mládence. Ten může být opravdu starý, ale také nemusí (ČNK)

b.

V září tu ještě sněžit nemůže, ale v říjnu už může

c.

Může to být pravda, ale také nemusí

VPE je možná nejen s typickými modálními slovesy muset, moci, mít (povinnost), smět, chtít/hodlat, ale i se sekundárně modálními slovesy jako umět, dovést, vydržet, odmítatpotřebovat (, 1986):

(24)

a.

Pravda je, že hlavně hraju to, co neumím (ČNK)

b.

Samuel školu nemusí, ale plní povinnosti, jak nejlíp umí (ČNK)

c.

Běžel, jak nejrychleji dovedl (ČNK)

d.

V pěti letech na koncertě sedět nevydržela, ale teď už vydrží

e.

Všichni s námi spolupracují, jen on odmítá

f.

Potřebuji si vzít půjčku na byt. A kdo nepotřebuje?

Sloveso muset umožňuje na druhou stranu konstrukce, které nemusí být považovány za eliptické. Věty typu Zítra musím do Prahy ve (25a) se liší od typické VPE ve (25b) tím, že v nich „chybí“ pouze infinitivní sloveso, které nemá antecedent a které je vždy interpretováno jako sloveso pohybu (jít někam / jít za někým apod.). Tyto věty mohou být analyzovány jako neeliptické věty, v nichž sloveso muset selektuje komplement PP s rysem [+dir(ekce)], jehož význam implikuje pohybovou interpretaci celé vazby. Podobně věty typu Samuel školu nemusí ve (24b) n. Karla Gotta nemusím nevyžadují eliptickou analýzu, pokud lze sloveso (něco) nemuset interpretovat jako lexikální sloveso s významem ‘nemít něco rád’; viz ↗degramatikalizace:

(25)

a.

Zítra musím do Prahy / za babičkou do nemocnice / k doktorovi

b.

Proč já musím pořád mýt nádobí, když on nemusí?

Neutrální/neosobní modální predikáty jako lze, jde, n. dá se umožňují VP elipsu, pokud je komplement elidované VP přítomen a kontrastován s komplementem zdrojové VP (viz topikalizace komplementu, př. (26)):

(26)

a.

U nás lze koupit celé kolo, ale jenom součástky nelze

b.

Tímhle vlakem se dá do Paříže dojet, a tamtím se snad dá také

c.

Na tenhle film si určitě zajdi, ale na tamten nemusíš

3 Syntaktická analýza

3.1 Fonologické vypuštění × nulová proforma

Existují dva typy analýz VPE, jež se liší tím, zda je elidovaný materiál považován za nulovou proformu (tzv. null complement anaphora, viz ✍Shopen, 1972; ✍Hardt, 1999; ✍Fiengo & May, 1994; ✍Depiante(ová), 2001; ✍Cecchetto & Percus, 2006, aj.), n. za fonologicky nerealizovanou syntaktickou strukturu (VP-deletion, viz ✍Hankamer & Sag, 1976; ✍Lobeck(ová), 1995; ✍Johnson, 2001; ✍Merchant, 2001; ✍Merchant, 2004; ✍Merchant, 2008; ✍Dagnac(ová), 2008). Na rozdíl od nulové proformy (tj. zájmena) implikuje vypuštění/vymazání/nevyslovení elidované VP to, že tato VP je syntakticky strukturovaná a chová se stejně jako neelidovaná VP v kontextech, které implikují syntaktický posun. Strukturovanost elidované VP se zdá nezbytné postulovat (✍Dagnac(ové) 2008)):

(i) v konstrukcích ↗ACD, ve kterých je elipsa obsažena ve větě vztažné restriktivní, viz (9) výše. I když jsou tyto konstrukce pro složkové/frázové syntaktické modely problematické (neboť elidovaná VP by se na základě identity se zdrojovou VP měla rozvíjet do nekonečna) a existují pro ně různé analýzy, všechny postulují pohyb relativizované DP n. relativního operátoru z pozice komplementu slovesa v elidované VP do pozice specifikátoru věty vztažné. VP ve větě vztažné je po posunu elidována:

(27)

a.

Marie přečetla [DP všechny knihy [CP kteréi [TP směla [VP přečíst ti]]]]

b.

Tancovala [CP s kými [TP jen mohla [VP tancovat ti]]]

(ii) v tázacích větách (hlavních i zapuštěných) se tázací slova mající funkci komplementu v elidované VP posunují do CP před vypuštěním VP, která je obsahuje:

(28)

a.

Vím, které knihy si mohla koupit a [CP které knihyi [TP nemohla [VP si koupit ti]]]

b.

Angličtinu se musím učit každý den. A francouzštinu nemusíš?

(iii) v konstrukcích s neakuzativními slovesy se subjekt (jenž je analyzován jako komplement neakuzativního slovesa, viz ↗neakuzativum) posunuje do TP před vypuštěním VP, která tento subjekt obsahuje:

(29)

Jan přijít nemohl, ale [TP Mariei naštěstí mohla [VP přijít ti]]

(iv) při kontrastivní topikalizaci komplementu elidovaného slovesa, která předpokládá posun tohoto komplementu do CP před vypuštěním VP, které tento komplement obsahuje (paralelismus slov v obou větách není nutný):

(30)

a.

Můžu číst Kanta, ale [CP Hegelai [TP nemůžu [VP číst ti]]]

b.

Tobě to kupovat budu a [CP soběi [TP proi nebudu [VP kupovat to ti]]]?

Analýzy s nulovou proformou naopak implikují, že chybějící materiál může alternovat s lexikálním zájmenem. Přestože se pomocná i modální slovesa mohou kombinovat se zájmenem to v neeliptických větách, např. při levé dislokaci jejich VP komplementu, v eliptických větách alternace mezi elidovanou VP a zájmenem to možná není, viz (30). To znamená, že chybějící materiál zde nelze analyzovat jako fonologicky nulový komplement:

(31)

a.

Pořád se jen hádat, to už snad nebudou × Pořád se spolu hádali, ale už (*to) snad nebudou

b.

To nesmíš, chodit pozdě do školy! × On do školy chodit pozdě může a já (*to) nesmím!

c.

Tancovat, to by mohla pořád × Tancovala, s kým jen (*to) mohla

d.

Naše společnost šetří, kde může × *Naše společnost šetří, kde to může

U některých sekundárně modálních sloves je naopak komutace mezi chybějícím materiálem a zájmenem to možná, viz (32). Chybějící materiál tu lze tedy analyzovat jako fonologicky nulový komplement e(mpty):

(32)

a.

Běžel, jak nejrychleji dovedl e / to dovedl

b.

V pěti letech na koncertě sedět nevydržela, ale teď už vydrží e / to vydrží

c.

Všichni s námi spolupracují, jen on odmítá e / to odmítá

Připomeňme ještě, že VPE musí mít jazykový antecedent (viz př. (13) a (14) výše), čímž se též liší od zájmen, která mohou být interpretována exoforicky.

3.2 VPE jako VP-deletion

V syntaktických analýzách založených na vypuštění syntaktické struktury (deletion) je elipsa fráze povolena (licensed) hlavou, která jí selektuje (✍Lobeck(ová), 1995; ✍Johnson, 2001; ✍Merchant, 2001; ✍Merchant, 2004). Tato hlava nese rys E(lipsa), který obsahuje fonologické, sémantické a syntaktické informace, které odlišují eliptickou strukturu od jejího neeliptického ekvivalentu (viz ↗elipsa). ✍Merchant (2008) navrhuje, že VPE v angl. je povolena hlavou Voice (slovesný rod), která selektuje vP a je odlišná od hlavy v, jež obsahuje externí argumenty (viz ✍Collins, 2005, kontra ✍Kratzer(ová), 1996, pro kterou Voice = v). Toto je motivováno tím, že slovesný rod smí být ve VPE (a pouze ve VPE) v angl. odlišný v elidované VP a jejím antecedentu. VoiceP tedy nemůže být zahrnuta do VPE, viz analýza ve (33). Rys rodu na hlavě Voice je kategoriální rys, jehož hodnota je určena v lexikonu; hlava v se shoduje s hlavou Voice pomocí Agree (✍Chomsky, 1993). Merchantova analýza dále postuluje, že identita externích argumentů není nutná, pokud se z elidovaného vP posunují výše (viz ✍Emonds, 2001; ✍Collins, 2005); stopa subjektu v elidovaném vP ve (33) musí mít pouze strukturální ekvivalent v antecedentu (tj. Arg, tzn. indefinitní subjekt pasivního slovesa v neeliptické větě):

(33)

a.

This problem was to have been looked into, but obviously nobody did

b.

[TP [DP This problem]1 was to have [vP been [VoiceP[passive] [vP Arg [v‘ vtrans [VP look_into [DP this problem]1 ]]]]]], but obviously [TP nobody2 [T‘ did [VoiceP[E][active] [vP[E] t2 [v‘ vtrans [VP look_into [DP this problem]]]]]]]

Odlišné vlastnosti jednotlivých tvarů pomocného slovesa býtč. implikují, že jde o odlišné verbální hlavy, což vysvětluje, proč VPE není možná po všech pomocných slovesech (✍Gruet-Škrabalová, 2012). Pomocná klitika jsou podle ✍Veselovské (1995), ✍Veselovské (2008) generována v hlavě Agr nad hlavou T, neboť nesou pouze rysy shody. Odtud se pak posunují do nejnižší hlavy Fin v levé periferii (✍Lenertová, 2001), která zajišťuje jejich druhou pozici v povrchové struktuře. Ani z jedné z těchto pozic nemohou klitika (CL) povolit elipsu vP/VP: *[ForceP [FinP CLi [AgrP subj ti [TP [NegP [vP [vP tsubj [VP Ø]]]]]]]]. Budoucí a pasivní pomocná slovesa jsou naopak generována v aspektuální a pasívní verbální hlavě (Asp, Pass) uvnitř rozvité vP. Aspekt na slovese je lexikální, tzn. je obsažen v lexikální VP. Vzhledem k tomu, že rysy rodu nesmí být v č. odlišné, musí VPE zahrnovat i VoiceP. Lze tedy předpokládat, že rys E je generován na lexikálně realizované hlavě v (Asp/Pass) nad VoiceP (přesná analýza záleží na struktuře verbální projekce v č.):

(34)

a.

já [TP [fut] [v/AspP budu[1sg, fut, -tel] [VoiceP [act] [vP tsubj [VP číst[akt, -tel] nahlas]]]]] a ty [TP [fut] [NegP [neg] [v/AspP nebudeš[2sg, fut, neg, -tel] [E] [VoicePE [act] [vP tsubj [VP číst[akt, -tel] nahlas]]]]]]

b.

i jsem [TP [past] [v/PassP byl[past] [VoiceP [pass] [vP [VP pozván[pass] ti]]]]] a tyj jsi [TP [past] [NegP [neg] [v/PassP nebyl[past, neg] [E] [VoicePE [pass] [vP [VP pozván[pass] tj]]]]]]

3.3 Elipsa s modálními slovesy

Zatímco modální slovesa v angl. jsou většinou považována za pomocná slovesa selektující VP/vP (✍Merchant, 2008; ✍Merchant, 2013; ✍Johnson, 2004), v jiných jaz. (např. románských a germ.) jsou modální slovesa analyzována jako raising predicates (✍Ruwet, 1972; ✍Thráinsson & Vikner, 1995; ✍Wurmbrand(ová), 1999; aj.), jež selektují infinitivní větu (TP). (Existují i analýzy, podle kterých jsou deontická slovesa control predicates a epistemická slovesa raising predicates, viz např. ✍Ross, 1969; viz ↗modální sloveso). ✍Dagnac(ová) (2008), ✍Dagnac(ová) (2010) proto navrhuje, že modální elipsa v rom.jaz. (fr., šp., it.) není elipsou vP/VP, ale elipsou TP, srov. analýzu angl. ve (35a) a analýzu fr. ve (35b). To vysvětluje nejenom nutnou identitu slovesného rodu, ale i nutnou identitu subjektů v ↗ACD konstrukcích v těchto jaz. (The Same Subject Constraint, viz výše). Identita subjektů není podle Dagnacové nutná v koordinovaných konstrukcích, protože zde dochází k jejich fokalizaci (neidentické elementy musí být buď mimo elidovanou strukturu, n. fokalizované, viz ✍Merchant, 2001; ✍Fox, 2002; ✍Sauerland, 2004):

(35)

a.

[TP can [(have) [(been) [vP tsubj [VP]]]]] (vP-elipsa)

b.

[VP peut [TP tsubj [AspP [vP[VP]]]]] (TP-elipsa)

č. musí být slovesný rod v elipse po modálních slovesech též identický, subjekty v ↗ACD konstrukcích však mohou být rozdílné. Elipsa s modálními slovesy tedy zahrnuje větší strukturu než VPE v angl., ale menší strukturu než modální elipsa ve fr., pravděpodobně VoiceP jako při elipse po slovese být, viz (36); (záleží však na analýze modálních sloves v č.):

(36)

já [TP [pres] [v/ModP smím[1sg, pres] [VoiceP [act] [vP tsubj [VP pozvat[akt]] Petra]]]]] a ty [TP [pres] [NegP [neg] [v/AspP nesmíš[2sg, pres, neg] [E] [VoicePE [act] [vP tsubj [VP pozvat[akt]] Petra]]]]]]

Literatura
  • Aelbrecht, L. Dutch Modals with Null Proform VP Complements. In Bonami, O. & P. Cabredo Hofherr (eds.), Empirical Issues in Syntax and Semantics 7, 2008, 7–33.
  • Baltin, M. Do Antecedent-Contained Deletions Exist? LI 18, 1987, 579–595.
  • Bouton, L. Antecedent-Contained Pro-Forms. In Campbell, M. (ed.), Proceedings of Sixth Regional Meeting of the Chicago Linguistic Society, 1970, 154–167.
  • Busquets, J. & P. Denis. L’Ellipse modale en français. Cahiers de Grammaire 26, 2001, 55–74.
  • Carden, G. Backwards Anaphora in Discourse Context. JL 18, 1982, 361–387.
  • Cecchetto, C. & O. Percus. When We Do that and When We Don’t: A Contrastive Analysis of VP Ellipsis and VP Anaphora. In Frascarelli, M. (ed.), Phases of Interpretation, 2006, 71–105.
  • Collins, C. A Smuggling Approach to the Passive in English. Syntax 8, 2005, 81–120.
  • Culicover, P. Antecedent-Contained Deletion, 1997.
  • Culicover, P. & R. Jackendoff. Simpler Syntax, 2005.
  • Dagnac, A. L'Ellipse modale en français: arguments pour une ellipse du TP. Actes du CMLF 2008 - 1er Congrès Mondial de Linguistique française, EDP Sciences (http://linguistiquefrancaise.org/), 2008.
  • Dagnac, A. Modal Ellipsis in French, Spanish and Italian: Evidence for a TP-Deletion Analysis. In Arregi, K. & Z. Fagyal ad. (eds.), Romance Linguistics 2008. Interactions in Romance, 2010, 157–170.
  • Depiante, M. On Null Complement Anaphora in Spanish and Italian. Probus 13, 2001, 193–221.
  • Emonds, J. The Lower Operator Position with Parasitic Gaps. In Herschensohn, J. & E. Mallén ad. (eds.), Features and Interfaces in Romance, 2001, 85–106.
  • Fiengo, R. & R. May. Indices and Identity, 1994.
  • Fox, D. ACD and the Copy Theory of Movement. LI 33, 2002, 63–96.
  • Gruet-Škrabalová, H. On Verbal Ellipsis in Czech. Přednáška na mezinárodní konferenci Topics in the Typology of Elliptical Constructions I, Université Paris 7 & Chicago Center Paris, 2011.
  • Gruet-Škrabalová, H. VP-ellipsis and the Czech Auxiliary být (’to be’). XLinguae 5, 2012, 3–15.
  • Hankamer, J. Constraints on Deletion in Syntax. PhD. diss., Yale Univ., 1971.
  • Hankamer, J. On the Nontransformational Derivation of Some Null VP Anaphors. LI 9, 1978, 66–74.
  • Hankamer, J. & I. Sag. Deep and Surface Anaphora. LI 7, 1976, 391–428.
  • Hardt, D. Dynamic Interpretation of Verb Phrase Ellipsis. L&P 10, 1999, 503–530.
  • Chomsky, N. A Minimalist Program for Linguistic Theory. In Hale, K. & S. J. Keyser (eds.), The View From Building 20: Essays in Honor of Sylvain Bromberger, 1993, 1–52.
  • Johnson, K. What VP Ellipsis Can Do, and What it Can’t, but not Why. In Baltin, M. & C. Collins (eds.), The Handbook of Contemporary Syntactic Theory, 2001, 439–479.
  • Johnson, K. How to Be Quiet. In Adams, N. & A. Cooper ad. (eds.), Proceedings from the 40th Annual Meeting of the Chicago Linguistics Society, 2004, 1–20.
  • Johnson, K. Gapping is not (VP-) Ellipsis. LI 40, 2009, 289–328.
  • Kennedy, C. Antecedent-Contained Deletion and the Syntax of Quantification. LI 28, 1997, 662–688.
  • Kratzer, A. What 'Must' and 'Can' Must and Can Mean. L&P 13, 1977, 337–355.
  • Kratzer, A. Severing the External Argument from the Verb. In Rooryck, J. & L. Zaring (eds.), Phrase Structure and the Lexicon, 1996, 109–137.
  • Lenertová, D. On Clitic Placement, Topicalization and CP-Structure in Czech. In Zybatow, G. & U. Junghanns ad. (eds.), Current Issues in Formal Slavic Linguistics, 2001, 294–305.
  • Lobeck, A. Ellipsis: Functional Heads, Licensing and Identification, 1995.
  • 3, 1986.
  • Merchant, J. The Syntax of Silence, 2001.
  • Merchant, J. Fragments and Ellipsis. L&P 27, 2004, 661–738.
  • Merchant, J. An Asymmetry in Voice Mismatches in VP-Ellipsis and Pseudogapping. LI 39, 2008, 169–179.
  • Merchant, J. Voice and Ellipsis. LI 44, 2013, 77–108.
  • Palmer, F. R. Mood and Modality, 1986.
  • Pullum, G. Hankamer Was! In Chung, S. & J. McCloskey ad. (eds.), Jorge Hankamer WebFest, 2001 (http://babel.ucsc.edu/Jorge/).
  • Ross, J. R. Constraints on Variables in Syntax. PhD. diss., MIT, 1967.
  • Ross, J. R. Auxiliaries as Main Verbs. In Todd, W. (ed.), Studies in Philosophical Linguistics, 1969, 77–102.
  • Ruwet, N. Théories syntaxiques et syntaxe du français, 1972.
  • Sag, I. Deletion and Logical Form. PhD. diss., MIT, 1976.
  • Sauerland, U. The Interpretation of Traces. NLLT 12, 2004, 63–127.
  • Shopen, T. A Generative Theory of Ellipsis: A Consideration of the Linguistic Use of Silence, 1972.
  • Schachter, P. Does She or Doesn’t She? LI 8, 1977, 763–767.
  • Schachter, P. English Propredicates. Linguistic Analysis 4, 1978, 187–224.
  • Thráinsson, H. & S. Vikner. Modals and Double Modals in the Scandinavian Languages. Working Papers in Scandinavian Syntax 55, 1995, 51–88.
  • Veselovská, L. Phrasal Movement and X° Morphology: Word Order Parallels in Czech and English Nominal and Verbal Projections. PhD. diss., FF UP, Olomouc, 1995.
  • Veselovská, L. The Extended Verbal Projection in Czech: Three Variants of the Verb být. In Zybatow, G. & L. Szucsich ad. (eds.) Formal Description of Slavic Linguistics 5, 2008, 555–569.
  • Wurmbrand, S. Modal Verbs Must be Raising Verbs. In Bird, S. & A. Carnie ad. (eds.), Proceedings of the 18th West Coast Conference on Formal Linguistics, 1999, 599–612.
Citace
Hana Gruet Škrabalová (2017): ELIPSA VERBÁLNÍ FRÁZE. In: Petr Karlík, Marek Nekula, Jana Pleskalová (eds.), CzechEncy - Nový encyklopedický slovník češtiny.
URL: https://www.czechency.org/slovnik/ELIPSA VERBÁLNÍ FRÁZE (poslední přístup: 23. 7. 2019)

Další pojmy:

gramatika syntax

CzechEncy – Nový encyklopedický slovník češtiny

Všechna práva vyhrazena © Masarykova univerzita, Brno 2012–2018

Provozuje Centrum zpracování přirozeného jazyka