Vědecké zpracování češtiny (bohemistika lingvistická) a české literatury (bohemistika literární); věda o českém jazyce a o české literatuře a studijní obor českého jazyka a literatury na vysokých školách. Lingvistická b. se dělí na synchronní (zkoumající současnou č.) a diachronní (rekonstruující a popisující vývoj č.). Úkolem jazykovědné bohemistiky je také studium č. z hlediska jazykového standardu a v souvislosti s tím i vypracovávání zásad kodifikace, včetně tvorby kodifikačních příruček, poradenství v oblasti terminologie, používání vlastních jmen a příjmení. Důležitou oblastí b. je jazyková kultura a výchova, včetně jazykového poradenství a popularizace češtiny (tyto úkoly plní v celé šíři Ústav pro jazyk český Akademie věd České republiky (http://www.ujc.cas.cz/) a podílí se na nich vysokoškolská pracoviště, většinou profilující se specializací na určité aspekty výzkumu češtiny. V posledních 25 letech získává na důležitosti tvorba korpusů č. (viz prestižní ↗Český národní korpus (https://www.korpus.cz/)) a různé aspekty počítačového zpracování č., i pro potřeby praxe. B. pedagogická je zaměřena na výuku č. na všech stupních škol i na výuku č. jako cizího jaz. Jazykovědná bohemistika se pěstuje také v zahraničí, často jako součást slavistických ústavů n. ústavů obecnělingvistických. O dějinách a současném stavu č. jazykovědné bohemistiky viz ✍Pleskalová & Krčmová ad. (eds.) (2007). Viz také ↗Bohemia, kde se podává výklad původu slova, z něhož je slovo bohemistika odvozeno, a ↗Čech, kde se představují výklady původu slova, z něhož je odvozeno substantivum čeština a adj. český. Viz také ↗bohemistické časopisy.