ADSTRÁT

Základní

Výsledky obou- nebo vícesměrného ↗jazykového kontaktu bez sociální hierarchizace zúčastněných jazyků a jazykových komunit, v historické jazykovědě s důrazem na trvání takového jazykového kontaktu bez zániku jednoho ze zúčastněných jazyků. Uvedenou definici naplňuje např. balkánský ↗jazykový svaz. Relativně vyrovnaný, oboustranný a stabilní jazykový kontakt vzniká při dlouhodobém sousedství dvou a více jazyků spojených se stabilním územím v rámci jednoho státu, jako je tomu např. v Belgii n. ve Švýcarsku. Platí to i o dialektech, které splňují uvedené podmínky. Tak se v německých dialektech v č. zemích objevují ↗bohemismy a v dialektech českých ↗germanismy. V regionech, které byly stabilně spjaty s určitým dialektem, se ↗jazykový konflikt vyplývající z různého postavení a sociální hierarchizace standardních jazyků ani ↗jazykový posun neprojevoval tak výrazně, jako tomu bylo ve společně obývaných urbánních centrech. Platí-li ale, že rozdílnou prestiž mají i ↗variety jednoho jazyka, resp. že jazykový konflikt může nastat i mezi jejich uživateli, pak je jazykový kontakt bez sociální hierarchizace zúčastněných jazyků a jazykových komunit spíše ideálním typem. Na příkladu česko-německého jazykového kontaktu lze přitom vidět, že prestiž a dominance obou jazyků se může v průběhu historie několikrát vystřídat, tj. že docházelo k jazykovému posunu od němčiny k češtině i od češtiny k němčině. Označení a. v této souvislosti představuje možnost, jak se vyhnout negativním konotacím termínů ↗substrát a ↗superstrát.

Rozšiřující
Literatura
Citace
Marek Nekula (2017): ADSTRÁT. In: Petr Karlík, Marek Nekula, Jana Pleskalová (eds.), CzechEncy - Nový encyklopedický slovník češtiny.
URL: https://www.czechency.org/slovnik/ADSTRÁT (poslední přístup: 21. 9. 2019)

Další pojmy:

kontaktová lingvistika

CzechEncy – Nový encyklopedický slovník češtiny

Všechna práva vyhrazena © Masarykova univerzita, Brno 2012–2018

Provozuje Centrum zpracování přirozeného jazyka