SUBSTRÁT

Základní

Označení pro výsledek ↗jazykového kontaktu, při němž sociálně podřízený jazyk mateřský (L1) působí „zdola“ na dominantní druhý jazyk (L2) a spouští tak za určitých okolností změnu L2 v L2ʼ. L2ʼ tak představuje regionální n. funkční varietu L2, jež se za určitých okolností může stát základem nového jazyka.

Pojem s., k němuž byl později dotvořen párový termín ↗superstrát, se etabloval v 19. stol. pro vysvětlení hláskových změn, k nimž došlo vlivem podřízeného jaz. V historické jazykovědě se jím zpravidla rozumí jazyk původních obyvatel, který byl překryt jazykem imigrovaného, mocensky dominantního etnika, a někdy se dodává, že L1 v důsledků jazykového posunu jeho mluvčích k L2 zanikl. Tak v provinciích přičleněných k Římské říši do koloniální latiny pronikají substrátové interference z jazyka Keltů, Iberů a Dáků. Úplný zánik jaz. ale pro s. není podmínkou, stačí omezení jeho užití v určitých centrech, regionech n. doménách. Příkladem s. je keltský s. v anglosaštině, laponský s. v severogermánských jaz., s. lokálních jazyků v indické variantě angl. apod. V případě římské expanze jsou jazykové změny důsledkem nevyváženého ↗bilingvismu mluvčích lokálních jazyků a vulgární latiny a ↗jazykovým posunem od L1 k L2, který v daném regionu vedl ke specifickým změnám L2 v L2ʼ. Jinak fungovala psaná latina, která ve středověku i později v humanismu fungovala jako ↗lingua franca vzdělaných vrstev a zapůsobila tak na formující se standardy původně jen vernakulárních lokálních jazyků, v nichž v podobě ↗latinismů zanechala výrazný kulturní ↗superstrát především v oblasti terminologické i poté, co ji v roli lingua franca v dlouhém 19. stol. ve střední Evropě nahradila němčina, po druhé světové válce ruština, s globalizací angličtina.

Pojmu s. se užívá i v kreolistice při vysvětlení vzniku ↗kreolů, jejichž gramatický s. se formoval jednak v historicky jiném typu kontaktové situace, jednak jiným způsobem. Zmíněné historické příklady si jsou podobné jednak limitovaným osvojením koloniálního jaz. a posléze i masovým jazykovým posunem k jinému jaz., jednak převládajícím typem ↗výpůjček. To v sociolingvistice vede k zobecnění substrátové situace (srov. např. ✍Sankoff(ová), 2001) a aplikaci pojmu s. rovněž na výsledky jazykového kontaktu v rámci moderní urbánní n. jiné migrace a s ní spjatého jazykového kontaktu. Pro substrátovou situaci je příznačné přenášení způsobů výslovnosti z L1 do L2, uplatňují se i repliky morfosyntaktických konstrukcí a větných vzorů L1 při užívání L2, zatímco lexikální výpůjčky se – podle konkrétní kontaktové situace – omezují na označení míst, řek či pohoří, specifických druhů zvířat, plodin n. pokrmů, resp. též zvyků a jiných specifických sociálních fenoménů. Zmíněné omezení lexikálních a rozšíření např. syntaktických výpůjček souvisí mj. s tím, že při jazykovém kontaktu s prestižnějším L2, resp. při posunu k němu, je snazší identifikovat a kognitivně kontrolovat lexikum neprestižního, sociálně hendikepujícího jazyka a vyhnout se jeho užívání než kontrolovat přenesenou výslovnost n. morfosyntaktické vzory. Zmíněný interferenční substrát přitom L2 proměňuje v L2ʼ jen tehdy, když nejde o substrátové interference v jazyce izolovaných mluvčích, ale o substrátové interference v jazyce širokých sociálních vrstev, resp. o jazykový posun širokých sociálních vrstev.

V souvislosti s č. se diskutuje obtížně doložitelný keltský s. (✍Blažek, 2000), resp. vliv pračeštiny na českou redakci staroslověnštiny (viz ↗vliv staroslověnštiny na češtinu). Do substrátové situace spjaté s jazykovým posunem se podle ✍Bergera (2003)č. zemích 10.–11. stol. a na konci 14. stol. dostává němčina, českým s. lze vysvětlit syntaktické i specificky omezené lexikální bohemismy ve vídeňské němčině v rámci ↗češtiny v Rakousku. V bohemistickém kontextu je pojem s. relevantní i pro ↗romský etnolekt češtiny.

Rozšiřující
Literatura
  • Bechert, J. & W. Wildgen. Einführung in die Sprachkontaktforschung, 1991.
  • Berger, T. Gibt es Alternativen zur traditionellen Beschreibung der tschechischen Lautgeschichte? In Eichler, E. (ed.), Selecta Bohemico-Germanica. Tschechisch-deutsche Beziehungen im Bereich der Sprache und Kultur, 2003, 9–37.
  • Blažek, V. Keltové – Germáni – Slované. Lingvistické svědectví o kontinuitě a diskontinuitě osídlení střední Evropy. In Č-US 2, 2000, 9–30.
  • Kouwenberg, S. & J. V. Singler. (eds.) The Handbook of Pidgin and Creole Studies, 2008.
  • Kusmenko, J. Der samische Einfluss auf die skandinavischen Sprachen: ein Beitrag zur skandinavischen Sprachgeschichte, 2008.
  • Markey, T. L. & C. Greppin. (eds.) When Worlds Collide. Indo-Europeans and Pre- Indo- Europeans, 1990.
  • Matras, Y. Language Contact, 2009.
  • Riehl, C. M. Sprachkontaktforschung, 2004.
  • Sankoff, G. Linguistic Outcomes of Language Contact. In Trudgill, P. & J. Chambers ad. (eds.), Handbook of Sociolinguistics, 2001, 638–668.
  • Thomason, S. G. Language Contact: An Introduction, 2001.
  • Thomason, S. G. & T. Kaufman. Language Contact, Creolisation, and Genetic Linguistics, 1988.
  • Weinrich, U. Languages in Contact, 1953, 1962.
Citace
Marek Nekula (2017): SUBSTRÁT. In: Petr Karlík, Marek Nekula, Jana Pleskalová (eds.), CzechEncy - Nový encyklopedický slovník češtiny.
URL: https://www.czechency.org/slovnik/SUBSTRÁT (poslední přístup: 24. 4. 2024)

Další pojmy:

kontaktová lingvistika

CzechEncy – Nový encyklopedický slovník češtiny

Všechna práva vyhrazena © Masarykova univerzita, Brno 2012–2020

Provozuje Centrum zpracování přirozeného jazyka