ÚHRNNÁ ČÍSLOVKA

Základní

Vyjadřuje ‒ stejně jako ↗číslovka základní ‒ počet jevů (osob, předmětů, abstraktních jevů), avšak ‒ na rozdíl od ní ‒ pojatý úhrnem, vcelku: charakterizuje soubor udaného počtu členů jako celek. Ú.č. zahrnují číslovky určité (dvě, tré, čtvero, jedenáctero, dvanáctero, dvacatero, stero, tisícero) a číslovky neurčité (několikero, tolikero, kolikero, …). V dnešní č. není jejich užití časté, má rysy kniž., arch., n. nadsázky, humorné aktualizace; neutrálně se užívají především v ustálených spojeních: čtvero ročních období, devatero řemesel, desatero Božích přikázání.

Rozšiřující
Literatura
Citace
Klára Osolsobě (2017): ÚHRNNÁ ČÍSLOVKA. In: Petr Karlík, Marek Nekula, Jana Pleskalová (eds.), CzechEncy - Nový encyklopedický slovník češtiny.
URL: https://www.czechency.org/slovnik/ÚHRNNÁ ČÍSLOVKA (poslední přístup: 22. 9. 2020)

Další pojmy:

gramatika morfologie

CzechEncy – Nový encyklopedický slovník češtiny

Všechna práva vyhrazena © Masarykova univerzita, Brno 2012–2020

Provozuje Centrum zpracování přirozeného jazyka