VOLUNTATIVNÍ MODALITA

Základní

č. lingvistice jedna ze subkategorií ↗modality; vyjádření vztahu činitele (původce) děje k jeho realizaci z hlediska nutnosti, možnosti či záměru daný děj realizovat (✍Grepl, 1973). Jiné termíny jsou: diktální modalita (✍Adamec, 1973), dispoziční modalita (✍Buráňová, 1979), event. zřídka i anakastická modalita (✍Conte(ová), 1994), intenční modalita (✍Žaža, 2000) aj. Objevuje se i označení ↗deontická modalita n. ↗alétická modalita (např. ✍Rytel-Kuc(ová), 1982), přičemž tyto termíny se většinou užívají v poněkud jiném významu. Podle většiny č. autorů věta s v.m. obsahuje informaci o tom, že realizace/nerealizace obsahu predikátu je nutná (Eva musí odjet), možná (V létě se můžeme koupat v řece), n. záměrná (chtěná) (Otec chce odejít do důchodu); srov. též ↗možnost, ↗nutnost, ↗záměr, třebaže v mezinárodní jazykovědě se záměr analyzuje jako hodnota jiné modální kategorie než nutnost a možnost; viz ↗modalita, ↗modální sloveso.

Č. funkční lingvistika se snaží i v.m. analyzovat jako ↗funkčně sémantickou kategorii, a zjišťuje proto různé prostředky vyjadřování těchto vztahů: (a) lexikální (nejčastěji), a to (a1) výrazy pojící se jen s inf.: ↗modální slovesa a jiné modální výrazy (lze, dá se, jde): Motor můžeme (umíme) ještě opravit; Motor lze/se dá/jde ještě opravit; (a2) výrazy pojící se také s vedlejší větou, tzv. modální predikátory: být nucen (povinen, schopen…); je nutno (třeba, záhodno…): Je nutno, aby se všichni včas vrátili; Je nutno vrátit se včas; (b) gramatické (řidčeji), a to syntaktické, zvl. infinitivní konstrukce s významem možnosti typu je vidět Sněžku//Sněžka (viz např. ✍Caha & Karlík, 2005) n. s významem nutnosti (knižně až archaicky): Všem lidem jest umříti (viz např. ✍Svoboda, 1962); (c) slovotvorné, a to ‑teln‑adjektiva s významem možnosti (Výsledek je dělitelný třemi), okrajově taky adj. derivovanými sufixem ‑n‑ (Silnice jsou sjízdné). V.m. je charakterizována jako vztah činitele (původce) děje k ději, tento vztah je však podáván v podstatě ze stanoviska mluvčího. Míra zainteresovanosti mluvčího na uskutečnění děje může být někdy podstatná, jindy ustupuje do pozadí. Z tohoto hlediska je tedy důležité rozlišovat, zda je ↗původcem modality sám mluvčí (Eva musí hned jít domů!), n. někdo jiný (Eva musela už jít domů).

Rozšiřující
Literatura
  • Adamec, P. K vyjadřování modálních významů možnosti a nutnosti v současné ruštině. In Filologické studie II, 1970, 88–94.
  • Adamec, P. Muset nebo mít? (K vyjadřování kategorie obligatornosti v současné češtině na pozadí ruštiny). In Konstantinova, T. ad. (eds.), Konfrontační studium ruské a české gramatiky a slovní zásoby, 1974, 133–152.
  • Běličová, H. Modální báze jednoduché věty a souvětí, 1983, 24–44.
  • Buráňová, E. Vztah mezi pravděpodobnostní, dispoziční a záměrovou modalitou. SaS 40, 1979, 98–101.
  • Caha, P. & P. Karlík. Je vidět Sněžku. Searching Modality. SPFFBU A 53, 2005, 103–114.
  • Conte, M.-E. Epistemico, deontico, anacastico. In Giacalone-Ramat, A. & G. Groco-Galèas (eds.), From Pragmatics to Syntax, 1994, 3–9.
  • Grepl M. Vyjadřování tzv. voluntativní modality v novodobé češtině. SPFFBU A 20, 1972, 143–150.
  • Grepl, M. K podstatě modálnosti. In OSS 3, 1973a, 23–38.
  • Grepl, M. Vyjadřování modalitní kategorie záměru. SaS 34, 1973b, 44–47.
  • 3, 1987, 278–305.
  • Panevová, J. & E. Benešová ad. Čas a modalita v češtině, 1971.
  • PMČ, 1995, 533–547.
  • Rytel-Kuc, D. Leksykalne środki wyrażania modalności w języku czeskim i polskim, 1982.
  • , 1998, 153–166.
  • Svoboda, K. Infinitiv v současné spisovné češtině, 1962.
  • Svoboda, K. K podstatě věty, zejména z hlediska modálnosti. SaS 27, 1966, 97–103.
  • Žaža, S. Tzv. voluntativní (intenční) modalita. In Č-US 2, 2000, 131–140.
  • Viz také Modalita, Modální sloveso, Nutnost, Možnost, Záměr.
Citace
Stanislav Žaža (2017): VOLUNTATIVNÍ MODALITA. In: Petr Karlík, Marek Nekula, Jana Pleskalová (eds.), CzechEncy - Nový encyklopedický slovník češtiny.
URL: https://www.czechency.org/slovnik/VOLUNTATIVNÍ MODALITA (poslední stažení: 18. 10. 2017)

Další pojmy:

gramatika syntax sémantika

CzechEncy – Nový encyklopedický slovník češtiny

Všechna práva vyhrazena © Masarykova univerzita, Brno 2012–2017

Provozuje Centrum zpracování přirozeného jazyka