VERBUM EFFICIENDI

Základní

V terminologii ↗DVS sloveso s charakterem akční ↗mutace, jehož akuz. komplement (přímý objekt) pojmenovává předmět, jenž dějem slovesem pojmenovaným vzniká n. zaniká a po skončení děje představuje jeho výsledek: (na)psat román, stavět/postavit dům, skládat/složit operu, (u)šít šaty, (na)malovat obraz, (u)končit zasedání, (u)hasit požár, vymyslet novou teorii apod. ✍Mathesius (1961) mluví o předmětu vytvořeném. Trávníček (MSČ 2, 1951) a Kopečný (ZČSk, 1962) o předmětu výsledkovém, (1998) o vnitřním předmětu.

Od v.e. se tradičně odlišují verba afficiendi (v.a.). ✍MČ 3 (1987) tak označuje „slovesa ostatní“, v ✍SČ (1998) jsou klasifikována jako slovesa s (akuz.) komplementem, který existuje nezávisle na ději slovesem vyjádřeném a který tímto dějem mění své vlastnosti; mluví se často o vnějším předmětu: pozlatit rám, roztočit kola, položit knihu na stůl, stisknout tlačítko, opravovat auto, dát něco někomu.

Sémantický potenciál některých sloves dovoluje, aby v závislosti na sémantice lexikálního obsazení akuz. komplementu mohla fungovat jak jako v.e., tak jako v.a.: péct koláč (v.e.) × péct maso (v.a.), čistit skvrnu (v.e.) × čistit šaty (v.a.), malovat portrét (v.e.) × malovat hrad (v.a.). Rozdíl mezi v.e.v.a. je reflexem mimojazykových faktů, a je tedy otázka, zda jde o jaz. kategorie. Z pokusů motivovat v.a.v.e. jako jaz. kategorie je asi nejznámější snaha ✍Wierzbické (1966) dokázat, že z referenčního modu v.e. je prediktabilní referenční modus vnitřního předmětu (M. rád malovával (= obvyklost) akvarely (generičnost) × *M. rád malovával (= obvyklost) tento akvarel (specifičnost), zatímco z referenčního modu v.a. nic obdobného činit nelze: M. rád malovával hradyM. rád malovával Kokořín; srov. u nás ✍Hlavsa (1975:25). Rozeznatelnost rozdílu mezi v.e.v.a. (vnitřním a vnějším předmětem) se stírá v případech, kdy v objektové pozici je výraz deiktický (není rozhodující, zda je užit situačně, n. textově deikticky): Tohle maminka opravdu ráda vařívala (bez kontextu není jasné, zda jde o „vytváření“, n. o „úpravu“). Rozdíl též není rozeznatelný v případech, kdy jde o reprodukci typizované entity, která existuje abstraktně a teprve fyzickou reprodukcí se materializuje: Jan rád prováděl tento ásan.

Rozšiřující
Literatura
  • Dušková, L. Mluvnice současné angličtiny na pozadí češtiny, 1994, 426.
  • Hlavsa, Z. Denotace objektu a její prostředky v současné češtině, 1975.
  • Mathesius, V. Obsahový rozbor současné angličtiny na základě obecně lingvistickém, 1961, 142.
  • 3, 1987, 51–55.
  • MSČ 2, 1951, 778–779.
  • , 1998, 60–61, 242–243.
  • Wierzbicka, A. O smyslových ograničenijach dla pravil množestvennogo sinteza pri avtomatičeskom perevode. Voprosy teorii informacii 5, 1966, 27–29.
  • ZČSk, 1962, 213–214.
Citace
Milada Hirschová (2017): VERBUM EFFICIENDI. In: Petr Karlík, Marek Nekula, Jana Pleskalová (eds.), CzechEncy - Nový encyklopedický slovník češtiny.
URL: https://www.czechency.org/slovnik/VERBUM EFFICIENDI (poslední stažení: 18. 10. 2017)

Další pojmy:

gramatika syntax sémantika

CzechEncy – Nový encyklopedický slovník češtiny

Všechna práva vyhrazena © Masarykova univerzita, Brno 2012–2017

Provozuje Centrum zpracování přirozeného jazyka