VARIETA JAZYKA (jazyková varieta, variety of language)
Množina jazykových prostředků s podobnou sociální distribucí (✍Hudson, 1996), resp. s podobnou distribucí teritoriální n. funkční. V tomto smyslu je j.v. např. ↗spisovný jazyk, ↗dialekt, ↗interdialekt, ↗profesní mluva, ↗slang, jazykový ↗styl, ↗foreigner talk apod. J.v. se tedy chápe jako komplexní útvar na rozdíl od jaz. varianty, kterou se hlavně míní jednotlivý prvek jazyka (např. substantivní sufix). V zásadě synonymně se místo termínu j.v. někdy užívají termíny jazykový kód, existenční forma jazyka, jazykový útvar. Rozlišují se zejm. variety sociální (diastratické), teritoriální (diatopické) a situační (diaphasické). Pomocí j.v. se často charakterizuje ↗jazyková situace určitého sociálního celku (např. státu n. regionu) a popis j.v. je vedle popisu ↗jazykových proměnných jedním ze způsobů, jímž se vystihuje ↗variování jednoho jazyka.
- Berruto, G. Sprachvarietät – Sprache (Gesamtsprache, historische Sprache). In Ammon, U. & N. Dittmar ad., Sociolinguistics: An International Handbook of the Science of Language and Society, 2004, 189–195.
- Berruto, G. Identifying Dimensions of Linguistic Variation in a Language Space. In Auer, P. & J. E. Schmidt (eds.), Language and Space: An International Handbook of Linguistic Variation 1: Theories and Methods, 2010, 226–241.
- Helbig, G. Vývoj jazykovědy po roce 1970, 1991.
- Hudson, R. A. Sociolinguistics, 1996.
URL: https://www.czechency.org/slovnik/VARIETA JAZYKA (poslední přístup: 12. 10. 2024)
Další pojmy:
sociolingvistikaCzechEncy – Nový encyklopedický slovník češtiny
Všechna práva vyhrazena © Masarykova univerzita, Brno 2012–2020
Provozuje Centrum zpracování přirozeného jazyka