TOUGH KONSTRUKCE (tough construction, tough movement)
Jméno pro konstrukci s anglickým adjektivem tough (a jemu podobnými) v příkladu (1):
(1) | a. | Linguists are tough to please |
b. | The problem is easy to solve |
Klíčovou vlastností t.k. je fakt, že vstupují – proti „povrchově“ podobným pretty konstrukcím v (2) – do následujících alternací: subjekt t.k. se může objevit v objektové pozici infinitivu, subjektem celé konstrukce je pak expletivum it (3), příp. se subjektem celé t.k. může stát celý infinitiv (4); viz ✍Hicks (2009:1–3):
(2) | These flowers are pretty to look at |
|
(3) | a. | It is tough to please linguists |
b. | *It is pretty to look at these flowers | |
(4) | a. | To please linguists is tough |
b. | *To look at these flowers is pretty |
Mluvčí (a literatura o t.k.) se rozcházejí v tom, které predikáty do této konstrukce vstupují; viz ✍Anderson (2006). Klasicky se do skupiny adj. vstupujících do t.k. zařazují easy, simple, impossible, hard a některá další, příp. se ještě uvažuje o několika jménech (a bitch, a cinch, a pleasure, a breeze), event. o slovese take; viz ✍Chung & Gamon (1996). Kromě angl. jsou t.k. popsány i pro jiné, vesměs indoevropské jaz. (germánské, zejména pro holandštinu viz např. ✍van der Auwera & Noël, 2001, románské jaz. viz ✍Hartman, 2009).
Konstrukci analyzoval ✍Rosenbaum (1967) jako jeden z prvních, díky němu se pro tyto případy vžilo jméno tough movement (TM), event. tough construction (TC). Rosenbaum – a podobně i ✍Postal (1971) a ✍Bresnan(ová) (1971) – analyzoval danou konstrukci tak, že subjekt těchto vět je zároveň tematickým objektem infinitivu, jak naznačuje analýza v (5), podpořená mimo jiné i parafrázemi v (3)–(4). Podstatou této analýzy je tedy posun (tematického) objektu infinitivu do (netematické, ale viz následující diskusi) maticové pozice subjektu (šlo by vlastně o specifický typ ↗nadzvednutí):
(5) | Johni is easy [CP PRO to please ti] |
Podobně – leč bez posunu – analyzují tyto konstrukce i ✍Ross (1967) a ✍Lasnik & Fiengo (1974); v jejich pojetí ale jde o vymazání objektu na PF „na základě totožnosti“ (6) (cit. podle ✍Andersona, 2006:74).
(6) | Franz is easy to please |
Analýza posunu (event. vymazání) byla problematická v jakémkoli raném generativním pojetí: lze ji vyloučit buď jako případ nedovoleného posunu (improper movement; posun z A’‑pozice do A‑pozice), n. jako porušení podmínky vázání (v zásadě notační varianta nedovoleného posunu).
✍Chomsky (1977) navrhl (na dlouho relativně standardní) řešení s A’-posunem operátoru (7):
(7) | Johni is easy [CP Opi [IP PRO to please ti]] |
John je argumentem adj. easy (viz dále) a CP je adjunkt, který toto adj. modifikuje. Objekt vnořeného infinitivu je pak proměnná vázaná prázdným operátorem Op, který je koindexován s Johnem. Jinými slovy: v rámci vnořeného infinitivu se posouvá nulový operátor z pozice objektu do pozice subjektu. Z maticového subjektu pak John váže operátor v pozici vnořeného infinitivu; to zajišťuje význam, tedy fakt, že John je svým způsobem (dost nepřímo) spojen s objektovou pozicí vnořeného infinitivu. A’‑posun ale naráží jinde: John by se posunul do pozice subjektu, tedy do A‑pozice. Tento posun ale vytvoří nedovolený řetěz: posun z A’‑pozice do A‑pozice. (V pozdějších fázích generativismu se ale ✍Brody, 1993 a ✍Hornstein, 2000 vracejí k této analýze navrhujíce A‑A’‑A řetěz; viz ↗řetěz a viz také ✍Rezac, 2006.)
Je otázka, zda je subjektová pozice tough adjektiva tematická. Na jednu stranu se zdá, že adj. tough n. easy externí theta‑roli subjektu neudělují: to ukazuje fakt, že tato pozice může být obsazena expletivním it; viz (3). Na druhou stranu maticový subjekt je argumentovou pozicí – argumenty (jako linguists v (1)) jsou v této pozici gramatické, negramatické je naopak expletivum there (8) (viz ✍Rezac, 2006); data ukazující ↗idiom chunks (9) jsou nejasná (viz ✍Hicks, 2009):
(8) | *There is hard to believe [PRO to have seen] | |
(9) | a. | They kicked the bucket – *The bucket was easy (for them) to kick |
kopnout do kbelíku = ‘umřít’ | ||
b. | We buried the hatchet – ?The hatchet was easy (for us) to bury | |
zakopat sekeru = ‘zakopat válečnou sekeru’ |
Jako cestu z tohoto paradoxu (subjekt t.k. na jednu stranu je tematickou pozicí, na druhou stranu jí není) navrhl ✍Chomsky (1981) tzv. reanalýzu: tough infinitiv je „absorbován“ do komplexního „tough predikátu“, jak ukazují struktury v (10): (10a) je původní analýza, (10b) ukazuje reanalyzovaný stav:
(10) | a. | Johni is [AP easy [S‘ PROi [S PRO to please ti]]] |
b. | Johni is [AP [A easy to please] ei] |
Problematická pozice subjektu infinitivu tak díky reanalýze úplně zmizí a stopa v pozici objektu (původního) infinitivu už není – proti (10a) – A’‑vázaná uvnitř infinitivu, ale A‑vázaná (maticovým) subjektem. Druhým problémem, jenž měla reanalýza vyřešit, je problematický případ (gramatické) wh‑extrakce (11a). Podle původní analýzy by tato extrakce měla způsobit porušení ↗subjacence (n. porušit podmínku wh‑ostrova; viz ↗ostrov), stejně jako (11b); příklady z ✍Chomského (1977:105), cit. podle ✍Andersona (2006:85):
(11) | a. | Which violini is the sonatak easy to play tk on ti? |
z původní: | a'. | The sonatak [IP is easy [CP Opi [IP to play tk on this violin]]] |
b. | *Which sonatak is this violini easy to play tk on ti? | |
z původní: | b'. | This violini [IP is easy [CP Opi [IP to play the sonatak on ti]]] |
Reanalýza předpokládá jinou původní strukturu, tj. místo (11a’) strukturu (12):
(12) | The sonatai is [AP [A easy to play] ti on [wh-violins]] |
Reanalýza předpokládá strukturu (13) pro negramatickou (11b): negramatičnost plyne podle Chomského z faktu, že wh‑extrakce se děje z komplexního (reanalyzovaného) adjektivního predikátu, tedy de facto z (nově utvořené) lexikální jednotky:
(13) | The violini is [AP [A easy to play wh-sonata] on ti] |
Na problematičnost této analýzy (reanalýza do lexikální jednotky) poukázali mj. ✍Bach (1977) i sám ✍Chomsky (1981:312); viz ✍Anderson (2006:86). V podstatě nejde o nic jiného než o snahu najít pro t.k. přijatelné řešení – ale cenou jsou nestandardní (a buď vůbec nepřijaté, n. záhy opuštěné) principy. Posledním příkladem takové snahy je problém s parazitickými mezerami (parasitic gaps); viz ✍Kim (1995).
Jiné analýzy se v některých aspektech vrátily k původní operátorové analýze. Tak např. ✍Mulder & Den Dikken (1992) navázali na původní analýzu v tom, že operátor se posouvá cyklicky přes Spec, CP; v jejich pojetí posun operátoru do konstituentu XP v (14) transformuje tento konstituent v predikát – a je to právě tento predikát, který udílí tematickou roli subjektu John:
(14) | Johni is [XP Opj easy [CP tj PRO to please tj]] |
Do rodiny analýzy t.k. s nulovým operátorem se ještě hlásí např. ✍Lasnik & Stowell (1991) a ✍Rizzi (1997). Pro specifické návrhy viz ✍Heggie(ová) (1993), ✍Richards (2001:185) a ✍Anderson (2006).
Ve fázi ↗minimalistického programu narazila analýza t.k. s nulovým operátorem na dva zásadní problémy: (a) pád vnořeného objektu (ten je problematický zejména pro analýzy, které posouvají objekt do subjektové pozice), (b) tematická role maticového subjektu.
Posun z objektu do subjektu maticové klauze je možný proto, že už se nezdá být zásadně problematické, kombinují-li se v dané konstrukci vlastnosti A a A’‑posunu; viz ✍Chomsky (2001:9–10). ✍Rifkin (2001) uvádí celou řadu empirických argumentů podporujících posun z objektu do maticového subjektu; jedním z nich jsou i příklady tzv. zpětného vázání (backwards binding); cit. podle ✍Andersona (2006:100):
(15) | [Criticism of himselfk]i is hard for Davidk to accept ei |
✍Hicks (2009) navrhuje zmodernizovanou verzi operátorové analýzy, následuje ✍Collinsovu (2005a), ✍Collinsovu (2005b) „smuggling ideu“ (propašování jednoho elementu jako součásti jiného; viz ✍Kayne, 2002): navrhuje komplexní operátor, v němž je John vnořen a z nějž se – po posunu operátoru – posouvá sám do pozice subjektu (16):
(16) | a. | John is tough to please |
b. | to please [DP Op ... John] → tough [DP Op ... John] to please tDP → Johnk is tough [DP Op ... tk] to please tDP |
Čeština t.k. postrádá: tedy zatímco je možné mít Je těžké číst tu knihu i [Číst tu knihu] je těžké, typ Ta kniha je těžká číst je vyloučen. Snad zcela výjimečně se objevují případy s vnořenou nominalizací typu Ta kniha je těžká na čtení/překlad.
Přesto však existuje konstrukce, která má sémanticky (a potenciálně i syntakticky) blízko k t.k. příkladům v (17‒19a): médium (17), jít + adverbium (18) a dát + se + adverbium (19). Sémantický objekt infinitivu je syntaktickým subjektem celé konstrukce v příkladech b. Příklady c (negramatičnost 17c je záhadou) jsou konsistentní s touto analýzou: objekt infinitivu si ponechává akuzativ a subjektem celé konstrukce je nějaké expletivum:
(17) | a. | Je těžké žehlit tuhle košili |
b. | Tahle košile se těžko žehlí | |
c. | *Tuhle košili se těžko žehlí | |
(18) | a. | Je těžké rozetřít tu barvu |
b. | Ta barva jde blbě rozetřít/roztírat | |
c. | Tu barvu jde blbě rozetřít/roztírat | |
(19) | a. | Je těžké přelézt tu zeď |
b. | Ta zeď se nedá přelézt | |
c. | Tu zeď se nedá přelézt |
Podle ✍Akatsuka(ové) (1979) (cit. z ✍Hickse, 2009) mají t.k. zcela nutně „agentivní prožívatele“ (agentive experiencers), kteří jsou (ať vyjádřeni n. ne) subjektem infinitivu. Sémanticky je nutnost takového proživatele patrná i v č. příkladech; syntakticky lze takového proživatele v dativu v (17)–(18) doplnit: Ta košile se Karlovi těžko žehlí a Ta barva jde Karlovi blbě roztírat. Nemožnost dativního proživatele v (19) (Ta zeď / Tu zeď se nedá *Karlovi přelézt) je zatím nevysvětlena; snad by bylo lze uvažovat o podobnosti intervence proživatele v italských a francouzských t.k.; viz ✍Hartman (2009).
(20) | a. | E difficile (per i cani) vedere questi colori |
‘je těžké (pro psy) vidět tyhle barvy’ | ||
b. | Questi colori sono difficili (*per i cani) da vedere | |
‘tyhle barvy jsou těžké (*pro psy) k vidět’ |
- Akatsuka, N. Why Tough-Movement is Impossible with Possible. In Papers from the Fifteenth Regional Meeting. Chicago Linguistic Society 15, 1979, 1–8.
- Anderson, D. L. The Acquisition of Tough-movement in English. PhD. diss., University of Cambridge, 2006.
- Bach, E. Comments on the Paper by Chomsky. In Culicover, P. & T. Wasow ad. (eds.), Formal Syntax, 1977, 133–155.
- Bresnan, J. Contraction and the Transformational Cycle in English, 1971.
- Brody, M. Theta Theory and Arguments. LI 24, 1993, 1–23.
- Collins, Ch. A Smuggling Approach to Raising in English. LI, 2005a, 289–298.
- Collins, Ch. A Smuggling Approach to the Passive in English. Syntax 8, 2005b, 81–120.
- Flickinger, D. & J. Nerbonne. Inheritance and Complementation: A Case Study of Easy Adjectives and Related Nouns. Computational Linguistics 18, 1992, 269–309.
- Fodor, J. A. Propositional Attitudes. The Monist 61, 1978, 501–523.
- Hartman, J. Intervention in Tough Constructions. In Lima, S. & K. Mullin ad. (eds.), Proceedings of NELS 39, 2009, 387–397.
- Heggie, L. The Range of Null Operators: Evidence from Clefting. NLLT 11, 1993, 45–84.
- Hicks, G. Tough-constructions and their Derivation. LI 40, 2009, 535–566.
- Hornstein, N. Move! A Minimalist Theory of Construal, 2000.
- Chomsky, N. Current Issues in Linguistic Theory, 1964.
- Chomsky, N. Conditions on Transformations. In Anderson, S. & P. Kiparsky (eds.), A Festschrift for Morris Halle, 1973, 232–286.
- Chomsky, N. On Wh-Movement. In Culicover, P. & T. Wasow ad. (eds.), Formal Syntax, 1977, 71–132.
- Chomsky, N. Lectures on Government and Binding, 1981.
- Chomsky, N. Some Concepts and Consequences of the Theory of Government and Binding, 1982.
- Chomsky, N. Minimalist Inquiries: The Framework. In Martin, R. & D. Michaels ad. (eds.), Step by Step: Essays on Minimalist Syntax in Honor of Howard Lasnik, 2000, 89–156.
- Chomsky, N. Derivation by Phase. In Kenstowicz, M. (ed.), Ken Hale: A Life in Language, 2001, 1–52.
- Chung, Y.-S. & D. Gamon. Easy-class Adjectives in Old English: A Constructional Approach. In Johnson, J. ad. (eds.), Proceedings of the 22nd Annual Meeting of the Berkeley Linguistics Society, 1996, 58–70.
- Jacobson, P. The Lexical Entailment Theory of Control and the Tough-Construction. Lexical Matters 24, 1992, 269–300.
- Jacobson, P. Extraction out of Tough. Snippets 1, 2000, 7–8.
- Kayne, R. Pronouns and their Antecedents. In Epstein, S. D. & T. D. Seely (eds.), Derivation and Explanation in the Minimalist Program, 2002, 133–166.
- Kim, B. Predication in Tough Constructions. In Camacho, J. & L. Choueiri ad. (eds.), Proceedings of WCCFL 14, 1995, 271–285.
- Lasnik, H. & R. Fiengo. On Complement Object Deletion. LI 5, 1974, 535–572.
- Lasnik, H. & T. Stowell. Weakest Crossover. LI 22, 1991, 687–720.
- Mair, C. Tough-movement in Present-day British English: A Corpus-based Study. Studia Linguistica 41, 1987, 59–71.
- Mulder, R. & M. Den Dikken. Tough Parasitic Gaps. In Broderick, K. (ed), Proceedings of NELS 22, 1992, 303–317.
- Nanni, D. L. On the Surface Syntax of Constructions with Easy-type Adjectives. Lg 56, 1980, 568–581.
- Postal, P. M. Cross-over Phenomena, 1971.
- Rezac, M. On Tough Movement. In Boeckx, C. (ed.), Minimalist Essays, 2006, 288–325.
- Rifkin, J. Tough-movement Really is Movement. Předn. na Annual Meeting of the Linguistic Society of America, 2001.
- Richards, N. Movement in Language: Interactions and Architectures, 2001.
- Rizzi, L. The Fine Structure of the Left Periphery. In Haegeman, L. (ed.), Elements of Grammar, 1997, 281–337.
- Rosenbaum, P. The Grammar of English Predicate Complement Constructions, 1967.
- Ross, J. R. Constraints on Variable in Syntax. PhD. diss., MIT, 1967.
- Utrecht Lexicon of Linguistics (http://www2.let.uu.nl/UiL-OTS/).
- van der Auwera, J. & D. Noël. Raising: Dutch between English and German. Journal of Germanic Linguistics 23, 2001, 1–36.
URL: https://www.czechency.org/slovnik/TOUGH KONSTRUKCE (poslední přístup: 12. 12. 2024)
CzechEncy – Nový encyklopedický slovník češtiny
Všechna práva vyhrazena © Masarykova univerzita, Brno 2012–2020
Provozuje Centrum zpracování přirozeného jazyka