PŘÍZNAKOVÝ SLOVOSLED

Základní
Rozšiřující

V generativní gramatice slovosled, který je odvozen z gramaticky derivovaného slovosledu základního jedním n. více sémanticky motivovanými posuny (↗A-posun n. ↗A'-posun); viz ↗sémantická motivace volného slovosledu, ↗skrembling. V č. je A-posun argumentové fráze typicky doprovázený změnou pozice finitního slovesa, tj. výsledný slovosled je např. OVS (objekt-verbum-subjekt) místo OSV (objekt-subjekt-verbum): Petra viděla Marie; viz ✍Kučerová (2007) pro technické detaily. Tyto posuny mění ↗aktuální členění věty tak, že místo pro č. typického pořadí, v němž jednotky kontextově zapojené obvykle lineárně předchází jednotky kontextově nezapojené, argumenty, které se posunuly do A-pozice, se typicky interpretují jako kontextově zapojené (✍Kučerová, 2007; ✍Kučerová, 2012), ale nekontrastivní: Petra viděla Marie × Petra Marie viděla, ale Pavla ne. Sémanticky kontrastivní složky (kontrastivní fokus a topik) jsou buď posunuty do levé, n. méně častěji do pravé periferie věty (Petra, toho my zvát nebudeme), a to ↗A’-posunem (✍Sturgeon(ová), 2008). Podle některých autorů, obzvláště tzv. kartografické pozice, ↗A’-posun do levé periferie je motivovaný rysy na specifických funkčních hlavách, které určují jejich sémantickou interpretaci. Tak např. posun do tzv. TopicP vytváří interpretaci topikovou, posun do tzv. FocusP vytváří interpretaci kontrastivně fokusovou (✍Rizzi, 1997). Protože tyto fráze jsou ve struktuře až nad CP, věty s tímto typem posunu nemohou být vnořené (s výjimkou specifických predikátů, které umožňují zanoření větších struktur): ??Řekla, že Petra Marie viděla. Podle jiných autorů, např. (✍Neelaman & van de Koot, 2008; ✍Wagner, 2005), tyto rysově specifické projekce nejsou nutné. Daná sémantická interpretace je plně odvoditelná z toho, že se jedná o sémanticky motivovanou ↗A’-pozici a ze sémantické interpretace sesterské fráze. Vzhledem k tomu, že ↗A’-posun je motivován syntaktickými rysy, dodatečný pohyb finitního slovesa není nutný a výsledný slovosled je např. OSV (Petra Marie viděla, ale Pavla ne). Zatímco A’-posun je obvykle spojený se změnou pozice větného přízvuku (↗slovosled subjektivní), protože jednotky na levé periferii vytvářejí svou vlastní intonační frázi, která může n. nemusí nést hlavní větný přízvuk, A-posun jako takový větnou kadenci nemění, protože A-posun vlastní intonační frázi v č. nevytváří. Generativní teorie se tak v mnohém podobají tradičním českým funkcionalistickým přístupům, ale detailnější formalizace jim umožňuje přesněji modelovat pozici slovesa a také omezení na vnoření vět s kontrastivním topikem a fokusem.

Literatura
  • Kučerová, I. The Syntax of Givenness. PhD. diss., MIT, 2007.
  • Kučerová, I. Grammatical Marking of Givenness. NLS 20, 2012, 1–30.
  • Neeleman, A. & H. van de Koot. Dutch Scrambling and the Nature of Discourse Templates. Journal of Comparative Germanic Linguistics 11, 2008, 137–189.
  • Sturgeon, A. The Left Periphery. The Interaction of Syntax, Pragmatics and Prosody in Czech, 2008.
  • Rizzi, L. The Fine Structure of the Left Periphery. In Haegeman, L. (ed.), Elements of Grammar: Handbook of Generative Syntax, 1997, 281–337.
  • Wagner, M. Prosody and Recursion. PhD. diss., MIT, 2005.
Citace
Ivona Kučerová (2017): PŘÍZNAKOVÝ SLOVOSLED. In: Petr Karlík, Marek Nekula, Jana Pleskalová (eds.), CzechEncy - Nový encyklopedický slovník češtiny.
URL: https://www.czechency.org/slovnik/PŘÍZNAKOVÝ SLOVOSLED (poslední přístup: 14. 8. 2020)

Další pojmy:

gramatika syntax

CzechEncy – Nový encyklopedický slovník češtiny

Všechna práva vyhrazena © Masarykova univerzita, Brno 2012–2020

Provozuje Centrum zpracování přirozeného jazyka