PŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ PŘEKÁŽKY

Základní

Podle MSoČ 2 (2014:51) speciální typ určení prostředku. Typicky se vyjadřuje předložkovou skupinou [o + nominální skupina v akuz.]:

(1)

Matka se píchla o nůžky

Od určení prostředku ve větě (2)

(2)

Matka se píchla nůžkami

se p.u.p. liší tak, že ve větě (2) se nic neříká o tom, zda se nůžkami pochybuje, zatímco ve větě (1) se nůžky nehýbají. Podporu pro analýzu p.u.p. jako samostatného typu poskytuje to, že se p.u.p. a určení prostředku mohou objevit v jedné větě: Jan zakopl nohou o stůl.

Rozšiřující
Literatura
  • MSoČ 2, 2014.
Citace
Petr Karlík (2017): PŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ PŘEKÁŽKY. In: Petr Karlík, Marek Nekula, Jana Pleskalová (eds.), CzechEncy - Nový encyklopedický slovník češtiny.
URL: https://www.czechency.org/slovnik/PŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ PŘEKÁŽKY (poslední přístup: 21. 10. 2021)

Další pojmy:

gramatika syntax

CzechEncy – Nový encyklopedický slovník češtiny

Všechna práva vyhrazena © Masarykova univerzita, Brno 2012–2020

Provozuje Centrum zpracování přirozeného jazyka