PŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ PŘEKÁŽKY
▲
►
Základní
Podle ✍MSoČ 2 (2014:51) speciální typ určení prostředku. Typicky se vyjadřuje předložkovou skupinou [o + nominální skupina v akuz.]:
(1) | Matka se píchla o nůžky |
Od určení prostředku ve větě (2)
(2) | Matka se píchla nůžkami |
se p.u.p. liší tak, že ve větě (2) se nic neříká o tom, zda se nůžkami pochybuje, zatímco ve větě (1) se nůžky nehýbají. Podporu pro analýzu p.u.p. jako samostatného typu poskytuje to, že se p.u.p. a určení prostředku mohou objevit v jedné větě: Jan zakopl nohou o stůl.
▲
►
Rozšiřující
Literatura
- MSoČ 2, 2014.
Citace
Petr Karlík
(2017): PŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ PŘEKÁŽKY.
In: Petr Karlík, Marek Nekula,
Jana Pleskalová (eds.), CzechEncy - Nový encyklopedický slovník češtiny.
URL: https://www.czechency.org/slovnik/PŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ PŘEKÁŽKY (poslední přístup: 14. 12. 2024)
URL: https://www.czechency.org/slovnik/PŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ PŘEKÁŽKY (poslední přístup: 14. 12. 2024)
CzechEncy – Nový encyklopedický slovník češtiny
Všechna práva vyhrazena © Masarykova univerzita, Brno 2012–2020
Provozuje Centrum zpracování přirozeného jazyka