OPOZIČNÍ ČTVEREC

Základní
Rozšiřující

Diagram ukazující základní logické zákony. Jeho původ se vidí v Aristotelově díle De interpretatione (4. stol. př. Kr.), sám diagram jako ilustrace se objevuje ve 2. stol. u Boethia. V lingvistice se využívá při zkoumání negace, kvantifikátorů / determinátorů, a rovněž v teorii implikatur. Objevuje se v různých podobách, níže uvedenou lze považovat za tradiční. Levá strana čtverce je tzv. kladná (affirmo – tvrdím), pravá je záporná (nego – popírám):

(V rohu O nikdy není singulární lexikální jednotka.)

Roh A a roh E jsou kontrární, roh A a roh O a roh E a roh I jsou kontradiktorické, roh I a roh O jsou ve vztahu subkontrární opozice, což předpokládá, že pragmaticky (i když ne sémanticky a logicky) mohou být ve většině kontextů ekvivalentní, např. Někteří studenti udělali / několik studentů udělalo zkoušku↗zobecněnou konverzační implikaturu (zároveň vyjadřuje) Někteří studenti neudělali / ne všichni studenti udělali / několik studentů neudělalo zkoušku.

Pragmatické rozdíly ve vztahu k o.č. se v č. objevují především v souvislosti s tematicko-rematickým členěním, srov. např. možnou dvojznačnost vět s kvantifikátory všechno, všude atd.: Všichni s tím nesouhlasili; Všude se nesmí parkovat. Vztahy A ↔ O a E ↔ I zakládají zobecněné kvantitativní implikatury, vztahy A → I a E → O zakládají skalární implikatury (viz ↗skalární implikatura).

V teorii implikatur pracuje s tímto diagramem zejm. ✍Horn (1996), ✍Horn (1997) a jinde. ✍Levinson (2000) do o.č. mapuje i alétické a deontické modální výrazy (viz ↗alétická modalita, ↗deontická modalita) a ↗logické spojky.

Literatura
  • Horn, L. R. Presupposition and Implicature. In Leppin, S. (ed.), The Handbook of Contemporary Semantic Theory, 1996, 299–319.
  • Horn, L. R. All John´s Children are as Bald as the King of France: Existential Import and the Geometry of Opposition. The Papers of California Linguistic Society 33, 1997, 155–179.
  • Horn, L. R. A Natural History of Negation, 2001.
  • Horn, L. R. Implicature. In Horn, L. R. & G. Ward (eds.), The Handbook of Pragmatics, 2004, 3–28.
  • Horn, L. R. Airport ´86 Revisited: Toward a Unified any (http://ling.yale.edu/), 2005.
  • Levinson, S. C. Presumptive Meanings: The Theory of Generalized Conversational Implicature, 2000.
  • Stanford Encyclopaedia of Philosophy (http://plato.stanford.edu/entries/).
Citace
Milada Hirschová (2017): OPOZIČNÍ ČTVEREC. In: Petr Karlík, Marek Nekula, Jana Pleskalová (eds.), CzechEncy - Nový encyklopedický slovník češtiny.
URL: https://www.czechency.org/slovnik/OPOZIČNÍ ČTVEREC (poslední přístup: 25. 6. 2019)

Další pojmy:

sémantika pragmatika

CzechEncy – Nový encyklopedický slovník češtiny

Všechna práva vyhrazena © Masarykova univerzita, Brno 2012–2018

Provozuje Centrum zpracování přirozeného jazyka