JAZYKOVÝ ZEMĚPIS  (areálová lingvistika)

Základní

Dílčí jazykovědná disciplína uplatňovaná zejména v ↗dialektologii a zabývající se výzkumem rozdílů sledovaných nář. n. jiných jaz. jevů a jejich územního rozšíření. Využívá specifických ↗jazykovězeměpisných metod; sledované jevy jsou zakreslovány na mapu. Ucelený soubor map vytváří ↗jazykový atlas. Cílem jazykovězeměpisného zobrazení není pouhé zakreslení hranic jaz. jevů, tedy vymezení územních jaz. shod a rozdílů a zkoumání jaz. kontaktů. Zkoumají se rovněž příčiny jejich vzniku a šíření (✍Havránek, 1924, rozlišuje j.z. ‘registrace jevu na mapě’ a jaz. geologii ‘vysvětlení jevu’). Jev je tak zasazován do širších souvislostí, jež se podílely na jeho formování. J.z. přináší důkazy o neexistenci ideálních (ryzích) nář., o charakteru ↗nářeční hranice, nářečního ↗jádranář. periferie.

Počátky j.z. jsou spojovány s něm. lingvistikou. Vyvinul se v době působení mladogramatické školy a ukázal (v rozporu s jejími postuláty) na jazykovězeměpisnou provázanost změn v nář. Za zakladatele j.z. je považován ✍Wenker (1877), do vývoje jazykovězeměpisného bádání však významně zasáhli především ✍Edmont & Gilliéron (1902–1910).

Autorem první č. jazykovězeměpisné studie je ✍Frinta (1916), koncepci pak rozvinul ✍Havránek (1924) a využil ji při syntetickém popisu č. nářečí (✍Havránek, 1934). Důsledněji ji aplikoval při pojednání o slk. nář. (se začleněním v mor. nář.) v téže publikaci ✍Vážný (1934). Završením dosavadních jazykovězeměpisných bádání č. dial. je dial. kompendium Běličovo (NČD, 1972, a zejm. Český jazykový atlas (viz ↗jazykový atlas).

Rozšiřující
Literatura
  • Edmont, E. & J. Gilliéron. Atlas linquistique de la France, 1902–1910.
  • Frinta, A. Fonetická povaha a historický vývoj souhlásky v ve slovanštině, 1916.
  • Havránek, B. K české dialektologii. LF 51, 1924, 263–271, 337–358.
  • Havránek, B. Nářečí česká. In Československá vlastivěda 3. Jazyk, 1934, 84–218.
  • Jančák, P. Závěrečná etapa prací na Českém jazykovém atlase. SaS 49, 1987, 301–314.
  • Kellner, A. Úvod do dialektologie, 1954.
  • Lameli, A. & R. Kehrein ad. (eds.) Language and Space. An International Handbook of Linguistic Variation. Vol. 2. Language Mapping, 2010.
  • NČD, 1972.
  • Vážný, V. Nářečí slovenská. In Československá vlastivěda 3. Jazyk, 1934, 219–310.
  • Wenker, G. Das rheinische Platt, 1877.
Citace
Stanislava Kloferová (2017): JAZYKOVÝ ZEMĚPIS. In: Petr Karlík, Marek Nekula, Jana Pleskalová (eds.), CzechEncy - Nový encyklopedický slovník češtiny.
URL: https://www.czechency.org/slovnik/JAZYKOVÝ ZEMĚPIS (poslední přístup: 12. 12. 2024)

Další pojmy:

dialektologie

CzechEncy – Nový encyklopedický slovník češtiny

Všechna práva vyhrazena © Masarykova univerzita, Brno 2012–2020

Provozuje Centrum zpracování přirozeného jazyka