Původně sociologická analytická kategorie se v současnosti používá kromě lingvistiky a literární vědy také v dalších vědách a v celém spektru lidských činností. Výrazu g. odpovídá v češtině „sociální pohlaví“, jež v protikladu k biologickému pohlaví není dáno narozením, nýbrž socializací – společenskými normami, očekáváními a omezeními. Členky a členové společnosti jsou socializováni tak, aby vykonávali své ženské a mužské role podle kulturně a dobově specifických požadavků; dnešní pojetí g. ale zahrnuje též problematiku menšinových pohlaví. G. je jazykový koncept asymetrický; maskulinita a jí připisované charakteristiky, domény a činnosti požívají vyššího statusu než femininita (např. racionalita × emocionalita, placená práce mimo dům × domácí práce a péče ženy o malé dítě apod.). Genderovaná je realita od institucí počínaje trhem práce přes interakce až k individuálním identitám a projevuje se na nerovném přístupu ke zdrojům a k rozhodovacím pozicím. Viz ↗genderová lingvistika, ↗feministická lingvistika, ↗genderově vyvážené vyjadřování, ↗generické maskulinum.