FRAKTURA

Základní

Takový druh ↗latinky, totiž novogotická latinka (nesprávně švabach), která byla užívána od konce 15. stol. do pol. 19. stol. pro zápis češtiny, pak už jen ze setrvačnosti v soukromých listinách. Pro zápis latinsky psaných textů ve stejné době byla užívána ↗antikva, která nakonec vytlačila frakturu i z č. textů. F. se i nadále pak užívala pro zápis němčiny, a to až do roku 1941.

Správně by se pojmu fraktura mělo užívat pro tiskové novogotické lomené písmo, jeho polokurzivní varianta je nazývána kanzlai, kursivní pak kurent.

Rozšiřující
Literatura
  • Hlaváček, I. & J. Kašpar ad. Vademecum pomocných věd historických, 2002, 74–84, 90–98.
  • Kašpar, J. Úvod do novověké latinské paleografie se zvláštním zřetelem k českým zemím, 1987, 80–85.
  • Kašpar, J. Soubor statí o novověkém písmu, 1993, 102–124.
Citace
Ondřej Šefčík (2017): FRAKTURA. In: Petr Karlík, Marek Nekula, Jana Pleskalová (eds.), CzechEncy - Nový encyklopedický slovník češtiny.
URL: https://www.czechency.org/slovnik/FRAKTURA (poslední přístup: 25. 3. 2019)

Další pojmy:

grafémika

CzechEncy – Nový encyklopedický slovník češtiny

Všechna práva vyhrazena © Masarykova univerzita, Brno 2012–2018

Provozuje Centrum zpracování přirozeného jazyka