DESÉMANTIZACE  (významové vyprázdnění, významové oslabení)

Základní

Ztráta nebo oslabení pojmové/nocionální složky významu lexému, příp. komponentu idiomu/frazému (též morfému, kolokace či věty). Např. v mor.dial. vedlo vytvoření členité a ne zcela ustálené ↗polysémie slovesa valit (valit na vlak; dovalit sešit; Petr valí na Evu ad.) k jeho částečné d., v jejímž důsledku může být toto sloveso užíváno i zástupně za různá další slovesa činnosti (topení valí místo hřeje; valím úkol místo píši). V ještě širší zástupnosti funguje např. významově oslabené sloveso dělat (nechat si dělat vlasy u kadeřníka; dělat vysokou školu; dělat vedoucího; udělat přátelskou cenuad.), srov. i jeho zcela desémantizované užití ve výtkách (ať už s formou otázky: No, Petře, co dělají ty ponožky na stole / Co mají ty ponožky co dělat na stole?, n. oznámení: Ty ponožky nemají na stole co dělat). Procesem d. prošla také některá ustálená ↗přirovnání, v nichž intenzifikační aspekt zcela potlačil ostatní významové složky, např. … jako hrom (původně pouze v kombinacích silný jako hrom, hlasitý jako hrom apod., postupně též chytrý jako hrom, láska jako hrom apod.); srov. obdobnou d. u intenzifikačních adv. hrozně, strašně, šíleně (též v jiných jaz.: angl. terrible, něm. toll, fr. vachement apod.). O jisté míře d. lze hovořit také u některých nadužívaných evaluativ (pořádnej, blbej). K d. často vede i nadměrná frekvence módních slov (filozofie, identita), stereotypních ideologizovaných klišé (lidové masy) apod. Zcela desémantizovaná jsou různá výplňková slova (prostě, vole).

Takové oslabení významu lexému, které ho posunuje po škále od ↗autosémantik blíže k ↗synsémantikům a je podmínkou pro jeho následnou gramatikalizaci, se označuje jako depletivnost, např. sloveso být získalo funkci obecného slovesného substitutu (↗auxiliáru); srov. též ztrátu významu se v reflexivních slovesech (blýskat se, smát se) a předložek (už jen zdánlivých!) ve valenčních vazbách (myslí na maminku × sedá na maminku).angl. psané literatuře se užívá termínu semantic bleaching, kterým se zvl. v souvislosti s ↗gramatikalizací označuje ztráta lexikálního významu nějaké jaz. jednotky, přičemž dochází ke změně morfosyntaktických vlastností této jednotky; ve vývoji jaz. byl uvedený proces pozorován např. u vzniku tzv. pomocných sloves (typické příklady byly v různé míře napříč jaz. pozorovány u sloves HABERE: mám peníze Gram → mám odejít (= ‘mám povinnostʼ), DARE: Petr dal Marii tulipán Gram → Petr dal Marii vyfotografovat (= ‘způsobil, abyʼ), MOVERE: To mi přijde poštou Gram → To mi přijde zvláštní (= ‘zdá seʼ)) nebo u vzniku kvantifikátorů (hromada písku Gram → hromada starostí (= ‘mnohoʼ)); viz také ↗semilexikální kategorie.

Rozšiřující
Literatura
  • Čermák, F. Lexikon a sémantika, 2010.
  • Hladká, Z. Valím, valíš, valíme (K polysémii jednoho slovesa). In Karlík, P. & J. Pleskalová ad. (eds.), Pocta Dušanu Šlosarovi, 1995a, 143–146.
  • Hladká, Z. Ten je vzdělané jak sviňa. (K jednomu moravskému přirovnání). Čeština doma a ve světě 4, 1995b, 240–241.
  • Viz také Gramatikalizace, Semilexikální kategorie.
Citace
Zdeňka Hladká (2017): DESÉMANTIZACE. In: Petr Karlík, Marek Nekula, Jana Pleskalová (eds.), CzechEncy - Nový encyklopedický slovník češtiny.
URL: https://www.czechency.org/slovnik/DESÉMANTIZACE (poslední přístup: 20. 4. 2024)

Další pojmy:

lexikologie

CzechEncy – Nový encyklopedický slovník češtiny

Všechna práva vyhrazena © Masarykova univerzita, Brno 2012–2020

Provozuje Centrum zpracování přirozeného jazyka