ALTERNATIVNÍ TÁZACÍ VĚTA  (alternativní otázka, vylučovací tázací věta, disjunktivní tázací věta)

Základní

Věty formálně blízké ↗zjišťovacím tázacím větám: Vedlejší a.t.v. (1) používají stejné spojky jestli, zda atd., které rozšiřují o element označující alternativu (a)nebo, či ( 3, 1987:467) a vyskytují se pod stejnými řídícími slovesy; hlavní a.t.v. (2) ukazují někdy inverzi finitního slovesa a stejné tázací částice jako zjišťovací tázací věty:

(1)

Ptal se, jestli ty koláče přinesl Martin, Petr nebo Honza

(2)

Přinesl ty koláče Martin, Petr nebo Honza?

Rozšiřující

Sémantický význam a.t.v. přesto skoro úplně odpovídá významu ↗doplňovacích tázacích vět: Obě označují množinu propozic, které se liší pouze vzhledem k jednomu členu, který se vyjadřuje n. spíše referenčně omezuje tázacím výrazem v případě doplňovacích tázacích vět, ale explicitně pojmenovává v a.t.v. Pokud jsou alternativy pojmenované vyčerpávající, je výsledkem ekvivalentní význam: Kdo přinesl ty koláče? = {x Person (w) | x přinesl ty koláče (w) } × Přinesl ty koláče Martin, Petr nebo Honza? = {Martin přinesl ty koláče (w), Petr přinesl ty koláče (w), Honza přinesl ty koláče (w)}. Na a.t.v. odpovídáme konsekventně pojmenováním dotazovaného referentu, nikoli částicí ano/ne. Funkčně orientované popisy proto zařazují a.t.v. mezi ↗otázky doplňovací, které se pouze vyjadřují formou ↗otázek zjišťovacích ( 3, 1987:331; PMČ, 1995:610; , 1998:464). ✍Krifka (2011:1749) upozorňuje na to, že určité rozdíly zůstávají: Kategorie „alternujících“ výrazů v případě a.t.v. dovoluje větší flexibilitu, než ji nacházíme u tázacích výrazů, srov.: Did Bill buy or borrow this book? × *What did Bill this book? Kromě toho a.t.v., ale nikoli tázací věty doplňovací předjímají, že pojmenované alternativy nemohou platit současně (✍Krifka, 2011:1764). Jak pozoroval ✍von Stechow (1993:74), a.t.v. […,] jestli sněží nebo prší je vlastně dvouznačná – jako a.t.v. označuje množinu propozic {prší (w), sněží (w)}, kdežto může také – jako věta tázací zjišťovací – znamenat {[prší nebo sněží](w), ¬[[prší nebo sněží](w)]}. ✍Von Stechow (1993:77) analyzuje dvouznačnost dané věty jako alternace skopusu, viz (a) λp(λP [P(prší) nebo P(sněží)] ( [[jestli p ]] )) => t.a.v. x (b) λp(p = λw[prší (w) nebo sněží (w)]) => věta tázací zjišťovací. Uvedená ambiguita (která se v č. mluvnicích nepopisuje) patrně souvisí s fenoménem fokusu (rématu).

Literatura
  • Krifka, M. Questions. In Heusinger, K. & P. Portner ad. (eds.), Semantics 2, 2011, 1742–1785.
  • 3, 1987.
  • PMČ, 1995.
  • , 1998.
  • von Stechow, A. Die Aufgaben der Syntax. In Jacobs, J. & A. von Stechow ad. (eds.), Syntax. Ein internationales Handbuch zeitgenössischer Forschung, 1993, 1–88.
Citace
Roland Meyer (2017): ALTERNATIVNÍ TÁZACÍ VĚTA. In: Petr Karlík, Marek Nekula, Jana Pleskalová (eds.), CzechEncy - Nový encyklopedický slovník češtiny.
URL: https://www.czechency.org/slovnik/ALTERNATIVNÍ TÁZACÍ VĚTA (poslední stažení: 18. 10. 2017)

Další pojmy:

gramatika syntax sémantika

CzechEncy – Nový encyklopedický slovník češtiny

Všechna práva vyhrazena © Masarykova univerzita, Brno 2012–2017

Provozuje Centrum zpracování přirozeného jazyka