ALEXIE

Základní
Rozšiřující

Získaná neurogenní porucha ↗čtení (acquired reading disorder); odlišuje se od vývojové formy narušení kognitivního procesu osvojování čtenářských dovedností – dyslexie (developmental reading disorder). V anglosaském jaz. prostředí se používá termín dyslexie i pro získané formy deficitu; rozlišení poskytuje přívlastek získaná (acquired).

A. je součástí symptomatiky různých druhů neurologických onemocnění (cévní mozková příhoda, tumor, degenerativní onemocnění, trauma apod.) a má svůj neuroanatomický korelát (lateralizace procesů čtení převážně v levé hemisféře). Naproti tomu vývojová dyslexie není často spojována s konkrétní patologií centrální nervové soustavy.

A. se velmi často vyskytuje spolu se syndromem ↗afázie, nicméně se může objevit i jako samostatný symptom, popř. tvoří komplexní syndrom narušení zpracování grafické modality jaz. spolu s agrafií (narušenou schopností psát).

Vymezení jednotlivých typů a. (podobně jako u afázie) je poměrně vágní. Odborná veřejnost připouští, že zařazení konkrétních osob s různorodými projevy poruch čtení k určitému typu a. bývá velmi obtížné, především s ohledem na různorodé neuroanatomické souvislosti. Rozsah poškození neurokognitivní sítě podporující zpracování ortografických znaků jaz. není u žádné dvojice pacientů identický, a proto se většinou objevují v klinickém obraze různé kombinace příznaků (✍Harley, 2008). Široce používaná klasifikace a. (viz níže) je výsledkem studia získaných neurogenních poruch ↗čtení v anglosaském prostředí. Č. afaziologie tento klasifikační systém více či méně přejala, aniž by plně přihlédla k rozdílům v míře transparentnosti psané a mluvené formy mezi č. a angl. (✍Cséfalvay & Košťálová ad., 2002). Kromě studia patologických projevů u klinicky významné populace měl rozhodující vliv na formování klasifikace i psycholingvistický výzkum procesů spjatých se čtením u populace intaktní (bez neurologického onemocnění). Výsledkem výzkumů v této oblasti byl tzv. kognitivně‑neuropsychologický model čtení slov, který je součástí modelu popisujícího i průběh procesů zpracovávání jaz. při psaní, produkci a porozumění mluvené řeči (✍Whithworth(ová) & Webster(ová) ad., 2005; ✍Rapcsak & Henry(ová) ad., 2007). Model nezachycuje neuroanatomické souvislosti spojené s kognitivním procesem čtení. Nabízí pouze hypotetické funkční systémy, které jsou pravděpodobně nezbytné pro úspěšné provedení této kognitivní aktivity. Model rozlišuje systém ortografické vizuální analýzy, ortografický vstupní lexikon, sémantický systém, grafémovo‑fonémový převodník, fonologický výstupní lexikon a fonologický výstupní zásobník. Čtení je zobrazeno jako proces zpracování informace v těchto funkčních systémech. Teoreticky zachycuje dvě, resp. tři cesty (procesy) zpracování čtených slov (odtud dual‑route model // model dvojí cesty čtení). Vyspělý čtenář používá cestu od vizuální (ortografické) analýzy směrem k ortografickému lexikonu a sémantickému systému (čtení celých slov s porozuměním – tzv. lexikální cesta čtení). V případě, že se setká s nějakým výrazem, který je málo frekventovaný či vykazuje nízkou míru grafémovo‑fonémové korespondence (v angl. např. yacht [jo:t]), potom může využít tzv. nelexikální cestu čtení // sublexikální cestu čtení, která zahrnuje grafémovo‑fonémový převodník (čtení písmeno po písmeni). V tomto funkčním systému dochází k převodu vizuálních grafických jednotek na jednotky mluvené řečové produkce. Tento systém navíc umožní i čtení tzv. ↗pseudoslov, která nejsou uložena v ↗mentálním slovníku. Třetí cestu reprezentuje nesémantická cesta čtení. Ta je často využívána klinickou populací, u které došlo k zablokování přístupu do sémantického systému. Umožňuje číst frekventovaná (automatizovaná) slova nahlas plynule bez zpřístupnění jejich významu (čtení bez porozumění).

A. se rozdělují na periferní a centrální. Mezi periferní formy a. se zahrnují potíže se čtením, které vznikají jako důsledek narušeného procesu zpracování vizuální informace, tj. na percepční, nikoli jaz. úrovni zpracování; řadí se sem poruchy čtení z důvodu neuvědomovaného výpadku části zorného pole (neglect alexie), chybného zpracování grafické informace (vizuální alexie), čtení po jednotlivých písmenech (tzv. letter‑by‑letter reading, označované také jako čistá alexie) a a. při poruše pozornosti (attentional alexia). A. centrální vznikají při poškození jaz. procesů vyšší úrovně zpracovávání. Jedná se o čtyři subtypy a.: povrchovou (surface alexia), fonologickou (phonological alexia), hloubkovou (deep alexia) a tzv. nesémantické čtení (non‑semantic reading) (✍Harley, 2008).

Neglect alexie reprezentuje poruchu způsobenou opomíjením zrakové informace v určité části zorného pole. Pokud má pacient tzv. levostrannou formu neglect a. (při poškození pravé hemisféry), dochází ke konzistentnímu výskytu chyb na začátku jednotlivých slov, např. cat čte jako bat, book jako look. V případě pravostranné formy neglect a. se objevují substituce či elize finálních hlásek slov. Neschopnost identifikovat grafém v iniciální či finální pozici slov v systému ortografické analýzy vede k aktivaci chybného cílového výrazu v ortografickém vstupním lexikonu – namísto cat je aktivován výraz bat s tím, že je následně aktivován příslušný význam a je provedeno kódování řečové produkce v systému výstupního fonologického lexikonu [bæt].

Vizuální alexie je poruchou ve způsobu vnímání a analýzy psaného textu. Typickým projevem je nahrazování čtených slov slovy ortograficky podobnými. Dochází k fonémovým či slabičným substitucím, adicím či elizím, ovšem s tím, že vzniká slovní tvar existující, tj. takový, který patří do lexikonu daného jaz. Chyby mohou vznikat na jakémkoli místě ve slově, nejsou omezeny jen na jednu pozici, nejde o výpadek části zorného pole, např. butter čtený jako better, prince čtený jako price. V modelu dvojí cesty čtení (viz výše) se tato forma deficitu vysvětluje jako chybná interpretace kompletní ortografické struktury v ortografickém vstupním lexikonu, která vyústí v aktivaci výrazu s podobnou fonologickou strukturou.

Čistá alexie se projevuje extrémně pomalým tempem čtení. Pacient zvukově vyčleňuje jednotlivé grafémy (čtení po písmenech, podobně jako je tomu u méně vyspělých čtenářů v procesu osvojování). Po přehláskování obvykle dochází k rozpoznání celého slovního tvaru, což nakonec umožní jeho plynulé přečtení. Z hlediska modelu dvojí cesty čtení vzniká tento typ a. narušením procesů ve fázi vizuální analýzy formálních (tvarových) aspektů psaných slov.

Alexie s poruchou pozornosti se projevuje přeskupováním hlásek v ortografické struktuře slov na základě jejich vzájemné interference, chyby jsou ovlivněny grafémickým kontextem – river bank čtený jako biver bank, hot meal jako hot heal, bare jako rare. Výsledek chybné analýzy je zaslán do vstupního ortografického lexikonu, kde proběhne adekvátní aktivace změněného slova. Samozřejmě pouze v případě, že přeskupováním či substitucemi fonémů vzniknou reálné lexikální jednotky. Vznikne‑li ale pseudoslovo, aktivuje se sublexikální cesta čtení (✍Whithworth(ová) & Webster(ová) ad., 2005; ✍Harley, 2008; ✍Luzzatti, 2008; ✍Riley(ová) & Kendall(ová), 2011).

Různé typy psané formy jaz. (alfabetický, konsonantický, slabičný či logografický; viz též ↗písmo) spouštějí odlišné procesy čtení a mají zásadní vliv na podobu získané poruchy čtení. U alfabetických systémů je charakter chyb ve čtení ovlivněn mírou tzv. transparence jaz. vyjádřenou typem grafémovo‑fonémové korespondence. Na jednom pólu jsou jaz. s vysokou mírou korespondence (např. italština), na druhém jaz. jako angl., kde jednomu fonému odpovídá několik různých grafémů (to, too, two = [tu:]) a kde jeden grafém může korespondovat s celou řadou fonémů (fate [feit], pat [pæt], father [fa:ðə]). Č. na rozdíl od angl. patří k jaz., u kterých hovoříme o tzv. relativně pravidelné korespondenci mezi zvukovou a grafickou podobou jaz. Jsou ovšem výjimky související např. s fonetickou realizací znělých konsonantů ve finální pozici – dub [dup], roh [roch] n.↗asimilací znělosti – shluk [zhluk]. Vyšší míra diskrepance mezi zvukovou a grafickou podobou jaz. je podle některých studií pravděpodobnou příčinou většího výskytu potíží při osvojování čtenářských dovedností (✍Jošt, 2011). Potíže se čtením angl. slov s nepravidelnou výslovností, jako je steak [steik], se v neuropsychologické typologii získaných poruch čtení řadí do kategorie povrchové alexie. V modelu dvojí cesty čtení se povrchová a. popisuje jako porucha lexikální cesty čtení. Tento jev je vysvětlován jako proces automatické regularizace. Pacienti ve zvýšené míře (nikoli ve všech případech) při čtení nahlas „zpravidelňují“, resp. nahrazují, nepravidelné formy výslovnosti pravidelnými – steak [steik] čtou jako pseudoslovo *steek [sti:k] n. island [ailənd] čtou jako *eyesland [aislənd]. Výzkum čtení u zdravých osob potvrzuje, že trvá mnohem déle přečíst nahlas slova s nepravidelnou výslovností oproti slovům s výslovností pravidelnou. To ovšem zpochybňuje frekvence výskytu nepravidelných slov: čím častější je výskyt nepravidelně vyslovovaného výrazu, tím více se rychlost jeho analýzy blíží slovům s výslovností pravidelnou.

Fonologická alexie představuje narušení nelexikální (sublexikální) cesty čtení. Projevuje se v různé míře při čtení pseudoslov. Osoby s tímto typem a. upřednostňují zpracování takových podnětů cestou lexikálního čtení. Dochází tak k lexikalizaci pseudoslov – *lavder čtou jako ladder, *klack jako slack. Pokud je u některých pacientů narušeno i čtení slov, potom lze sledovat typickou tendenci k tzv. high‑imageability efektu, kdy slova s konkrétní mentální reprezentací čtou pacienti lépe než slova s významy, které jsou obtížně mentálně zobrazitelné, například abstrakta (low‑imageability words), podobný rozdíl je i ve čtení slov autosémantických a synsémantických n. slov morfologicky jednodušších a komplexních.

Hloubková alexie je kombinací deficitu lexikální cesty čtení a deficitu grafémovo‑fonémové konverze. Změny zpracování v systému lexikálně‑sémantického čtení slov nahlas se projevují výskytem sémantických chyb (paralexií) – ape čte pacient jako monkey, apple jako banana. Poruchy v systému sublexikálního čtení jsou stejně jako u fonologické formy a. vyjádřeny sníženou mírou schopnosti číst pseudoslova. Obecně se čtou lépe slova plnovýznamová, frekventovaná a konkréta.

Nesémantické čtení reprezentuje poruchu, u které jsou zachovány obě cesty čtení. Problém nastává při vstupu lexikální informace do sémantického systému n. vzniká poškozením přímo v samotném systému sémantického zpracování. Pacienti jsou zpravidla schopni plynule číst jednotlivá slova bez ohledu na jejich délku, hláskovou a slabičnou strukturu, pravidelnost grafémovo‑fonémové korespondence a frekvenci výskytu, nejsou však schopni např. v úloze přiřazování napsaných slov k jejich obrazovým reprezentacím (word-picture matching) utvořit náležité dvojice. Tento deficit, u kterého dochází k rozpojení ortografického lexikonu s odpovídajícími konceptuálními informacemi o daném slovu v sémantickém systému, je typický pro osoby s určitým typem demence (✍Harley, 2008).

Pokud jde o neurobiologické základy procesu čtení, je s ohledem na množství zúčastněných neurokognitivních procesů (ortografické, fonologické, sémantické, morfosyntaktické zpracování) a jejich vzájemnou interakci samozřejmé, že současné funkčně zobrazovací studie popisují při čtení aktivaci rozsáhlé neurokognitivní sítě. V souvislosti s neuroanatomickým podkladem kognitivní operace čtení se dnes v odborné literatuře nejčastěji zmiňuje ventrální část okcipito‑temporálního laloku známá pod názvem visual word form area (VWFA), o které již na konci 19. stol. psal francouzský neurolog J. Déjerine. K neuroanatomickým aspektům čtení a alexii viz např. ✍Cohen & Martinaud ad. (2003); ✍Shaywitz(ová) & Mody(ová) ad. (2006); ✍Yeatman & Rauschecker ad. (2013). Viz též ↗neurolingvistika.

Literatura
  • Cohen, L. & O. Martinaud ad. Visual Word Recognition in the Left and Right Hemispheres: Anatomical and Functional Correlates of Peripheral Alexias. Cerebral Cortex 13, 2003, 1313‒1333.
  • Cséfalvay, Z. & M. Košťálová ad. Diagnostika a terapie afázie, alexie, agrafie, 2002.
  • Harley, T. A. The Psychology of Language: From Data to Theory, 2008.
  • Jošt, J. Čtení a dyslexie, 2011.
  • Luzzatti, C. Acquired Reading and Writing Disorders. In Stemmer, B. & H. Whitaker (eds.), Handbook of the Neuroscience of Language, 2008, 209–218.
  • Rapcsak, S. Z. & M. L. Henry ad. Do Dual-Route Models Accurately Predict Reading and Spelling Performance in Individuals with Acquired Alexia and Agraphia? Neuropsychologia 45, 2007, 2519‒2524.
  • Riley, E. & D. Kendall. The Acquired Disorders of Reading. In Papathanasiou, I. & P. Coppens ad. (eds.), Aphasia and Related Neurogenic Communication Disorders, 2011, 157‒172.
  • Shaywitz, S. & M. Mody ad. Neural Mechanisms in Dyslexia. Current Directions in Psychological Science 15, 2006, 278‒281.
  • Whitworth, A. & J. Webster ad. A Cognitive Neuropsychological Approach to Assessement and Intervention in Aphasia. A Clinician’s Guide, 2005.
  • Yeatman, J. D. & A. M. Rauschecker ad. Anatomy of the Visual Word Form Area: Adjacent Cortical Circuits and Long-Range White Matter Connections. Brain and Language 125, 2013, 146–155.
Citace
Tomáš Kubík (2017): ALEXIE. In: Petr Karlík, Marek Nekula, Jana Pleskalová (eds.), CzechEncy - Nový encyklopedický slovník češtiny.
URL: https://www.czechency.org/slovnik/ALEXIE (poslední přístup: 25. 2. 2020)

CzechEncy – Nový encyklopedický slovník češtiny

Všechna práva vyhrazena © Masarykova univerzita, Brno 2012–2018

Provozuje Centrum zpracování přirozeného jazyka