WINTERŮV ZÁKON

Základní
Rozšiřující

Dloužení vokálů v baltoslovanštině před původní indoevropskou znělou neaspirátou +D, přičemž platí, že před původní znělou aspirátou +Dh k dloužení nedochází. W.z. tedy umožňuje vnitřní rekonstrukcí určit v baltoslovanštině distribuci indoevropských znělých neaspirovaných a znělých aspirovaných uvnitř slova (✍Winter, 1978:439, k rané recepci viz ✍Collinge, 1985:224‒225).

Samotný zákon stojí na responzích, jako jsou v následující tabulce:

Winterův zákon

+D

balt.: lit. ė́sti; latv. êst ‘jíst’
slov.: stsl. jamь, jasti; r. em, esť; č. jím, jísti; sch. jȅdem, jȅsti; sln. jẹ́m, jẹ́sti × sti. ádmi, átti; chet. e-id-mi; lat. edō; goth. ittan ‘jíst’
< ide. +H1ed- ‘jíst’

balt.: prus. waist ‘vědět’
slov.: stsl. věmь věděti; č. vím, věděti; p. wiem, wiedzieć; sln. vẹ́m, vẹ́dẹti × sti. vedmi, vetti; ř. οἴδα; goth. wait ‘vědět’
< ide. +ṷoid- ‘vědět’

slov.: stsl azъ; str. (j)azъ; r. ja; stč. jáz; č. ; sch. , jȁz; sln. jàz × sti. aham; ř. ἐγώ; lat. ego; goth. ik ‘já’
< ide. +H1eǵHom ‘já’

+Dh

balt.: lit. vèsti, vežù; lot. vezums; ‘vézt’
slov.: stsl. vesti; vezǫ; r. vezú, veztí; č. vezu, vézti; sch. vèzēm, vèsti × sti. váhati; av. vazaiti ‘vézt’; ř. ҆όχος ‘vůz’; lat. vehō; sthn. wegan ‘vézt’
< ide. +ṷeǵh- ‘vézt’

balt.: lit. medùs; lot. mędus ‘med’
slov.: stsl. medъ; r. mëd; č. med; sch. mêd; sln. mêd × sti. mádhu- ‘med’; sthn. mito ‘medovina’; Gr. μέϑυ ‘víno’
< ide. +medhu- ‘med, medovina’

balt.: lit. vèsti, vedù ‘vést”
slov.: stsl. vesti, vedǫ; r. vedú, vestí; č. vedu, vésti; sln. védem, vésti × sti. vadhū- ‘nevěsta’; stir. fedid ‘jít, přivádět’
< sti. +ṷedh- ‘vést’

Kortlandt upozornil, že nejde o dloužení, ale o vznik nového akutového tónu, který povstal z glottálního prvku, který byl již dříve vydělen z původních indoevropských okluzív. Tento glottální prvek splynul tedy s reflexem původních postvokalických indoevropských laryngál a spolu s nimi pak zapříčinil vznik nového akutu a s tím spojené dloužení předcházejícího vokálu (✍Kortlandt, 1978a:91–112; ✍Kortlandt, 1978b:447; ✍Kortlandt, 1979:57–63; ✍Kortlandt, 1985:112–124; ✍Kortlandt, 1988:387–396; ✍Derksen, 2002:5–13; ✍Kortlandt, 2011:245–250).

Vývoj samotného konsonantického systému si můžeme představit takto: Původní indoevropský systém se přetvořil tak, že glottální prvek nejdříve provázel původní znělou, čímž ji dostatečně odlišil od původní indoevropské znělé aspiráty, jejíž aspirovanost se tak stala redundantní (fáze raně baltoslovanská), pak se přesunula glotalizace před znělou a splynula s reflexem laryngál (střední fáze baltoslovanská), nakonec se glotalizace změnila v akut a tím definitivně zanikla opozice původní mezi znělými a znělými aspirovanými.

Schéma vývoje ide. okluzív a laryngál v baltoslovanských jazycích

fáze

okluzívy

laryngála

indoevropská

T − D − Dh

H

raná baltoslovanská

T − D̕ − D

H

střední baltoslovanská

T − ̕ D − D

ʼ

pozdní baltoslovanská

T − D (− D)

0

W.z. má svou paralelu v latině, kdy podle Lachmannova zákona v pasivních participiích dochází k dloužení tehdy, pokud jsou kořeny zakončeny znělou neaspirátou, ale nedlouženy, pokud končí na původní indoevropskou znělou aspirátu.

Srov. vývoj před ide. +D, kdy se vokál v lat. dlouží: āctus, frāctus, lēctus, tāctus (srov. antevokalickou formu agō, frangō, legō, tangō), zatímco před původním ide. znělou aspirátou se nedlouží: lectus, tractus, nictō, vectus (srov. antevokalickou formu ř. λεχος, lat. trahō, cō‑nīveō, vehō) (✍Collinge, 1985:105–114; ✍Kortlandt, 1989:103–105; ✍Kortlandt, 1999:246–248; ✍Jasanoff, 2004:405–416; ✍Sukač, 2012:13–36).

Literatura
  • Collinge, N. E. The Laws of Indo-European, 1985.
  • Derksen, R. On the Reception of Winter’s Law. Baltistica 37, 2002, 5–13.
  • Jasanoff, J. Plus ca change ...: Lachmann’s Law in Latin. Indo–European Perspectives. In Penney, J. H. V. (ed.), Studies in Honour of Anna Morpugo Davis, 2004, 405–416.
  • Kortlandt, F. H. H. Proto-Indo-European Obstruents. IF 83, 1978a, 107–118.
  • Kortlandt, F. H. H. Comment on W. Winter’s Paper. In Fisiak, J. (ed.), Recent Developments in Historical Phonology, 1978b, 447.
  • Kortlandt, F. H. H. Three Problems of Balto-Slavic Phonology. Zbornik za filologiju i lingvistiku 22, 1979, 57–63.
  • Kortlandt, F. H. H. Long Vowels in Balto-Slavic. Baltistica 21, 1985, 112–124.
  • Kortlandt, F. H. H. Remarks on Winter’s Law. In Dutch Contributions to the Tenth International Congress of Slavists, Sofia, Linguistics, 1988, 387–396.
  • Kortlandt, F. H. H. Lachmann’s Law. In Vennemann, T. (ed.), The New Sound of Indo-European, 1989, 103–105.
  • Kortlandt, F. H. H. From Proto-Indo-European to Slavic. Journal of Indo-European Studies 22, 1994, 91–112.
  • Kortlandt, F. H. H. Lachmann’s Law Again. In Language Change and Typological Variation: In Honor of Winfred P. Lehmann on the Occasion of his 83rd Birthday 1, 1999, 246–248.
  • Kortlandt, F. H. H. Winter’s Law Again. In Pronk, T. & R. Derksen (eds.), Accent Matters: Papers on Balto-Slavic Accentology, 2011, 245–250.
  • Sukač, R. Lachmann’s Law (Part 1). Linguistica Brunensia 60, 2012, 13–36.
  • Winter, W. The Distribution of Short and Long Vowels in Stems of the Type Lith. ˙ésti : vèsti : mèsti and OCS jasti : vesti : mesti in Baltic and Slavic Languages. In Fisiak, J. (ed.), Recent Developments in Historical Phonology, 1978, 431–446.
Citace
Ondřej Šefčík (2017): WINTERŮV ZÁKON. In: Petr Karlík, Marek Nekula, Jana Pleskalová (eds.), CzechEncy - Nový encyklopedický slovník češtiny.
URL: https://www.czechency.org/slovnik/WINTERŮV ZÁKON (poslední přístup: 24. 9. 2020)

Další pojmy:

fonologie

CzechEncy – Nový encyklopedický slovník češtiny

Všechna práva vyhrazena © Masarykova univerzita, Brno 2012–2020

Provozuje Centrum zpracování přirozeného jazyka