VLASTNÍ JMÉNO STANDARDIZOVANÉ

Základní

Podoba vlastního jména určená úředním stanovením nebo mezinárodní dohodou. Např. Etiopie (nikoli Habeš), pomístní jméno Za vrchy na katastrální mapě oproti v místě užívané formě Za vrchama. Za standardizaci geografických jmen se považuje závazné určení vlastního jména pro každý pojmenovaný geografický objekt. Při standardizačních pracích se posuzuje věcná a jazyková správnost ↗toponym vzhledem ke spisovnému jazyku a s přihlédnutím k jejich užití v kartografii (http://cuzk.cz/).

Mezinárodní pravidla standardizace jsou určována účastníky konferencí OSN pro standardizaci geografických jmen za pomoci tzv. Skupiny expertů OSN pro geografická jména (UNGEGN; http://unstats.un.org/unsd/).

Na standardizaci geografického názvosloví v Česku se podílejí zeměměřické a katastrální orgány, jejichž rozsah činnosti je stanoven obecně závaznými právními předpisy. Vlastní jména geografických objektů jiného než sídlištního charakteru jsou standardizována Českým úřadem zeměměřickým a katastrálním (ČÚZK), názvosloví sídlištních objektů (obcí a jejich částí, ulic a veřejných prostranství v sídlech apod.) je standardizováno zvláštními předpisy mimo působnost ČÚZK. Poradním orgánem ČÚZK pro standardizaci geografického názvosloví užívaného ve státních mapových dílech je Názvoslovná komise ČÚZK (http://cuzk.cz/). Vybrané soubory standardizovaných geografických jmen jsou od roku 1982 uveřejňovány v neperiodických názvoslovných publikacích ČÚZK vydávaných v souladu s doporučeními konferencí OSN pro standardizaci geografických jmen v ediční řadě „Geografické názvoslovné seznamy OSN – ČR“, řada z nich je dostupná na internetu (http://cuzk.cz/). Používání standardizovaných jmen je v oblasti působnosti ČÚZK závazné a doporučuje se všem uživatelům geografických jmen.

Konkrétní postup při standardizaci geografického názvosloví je dán následujícími předpisy:

(1) Zákon ČNR č. 359/1992 Sb., o zeměměřických a katastrálních orgánech, ve znění pozdějších předpisů; standardizace geografických jmen je řešena v § 3 odst. 1 písm. a) bod 4 a § 3 odst. 1 písm. g).

(2) Zákon č. 200/1994 Sb., o zeměměřictví a o změně a doplnění některých zákonů souvisejících s jeho zavedením, ve znění pozdějších předpisů; standardizace geografických jmen je řešena v § 3 odst. 1, § 4 odst. 1 písm. i) a § 20 odst. 1 písm. d).

(3) Vyhláška č. 31/1995 Sb., kterou se provádí zákon č. 200/1994 Sb., o zeměměřictví a o změně a doplnění některých zákonů souvisejících s jeho zavedením, ve znění pozdějších předpisů; standardizace geografických jmen je řešena v § 1 odst. 1, § 9 odst. 2 a § 11.

(4) Návod pro obnovu katastrálního operátu a převod ze dne 20. 12. 2007, č. j. ČÚZK-6530/2007-22, ve znění dodatku č. 1, č. j. ČÚZK-338/2008, a dodatku č. 2, č. j. ČÚZK-2390/2009-22; aktualizace geografických jmen je řešena v odst. 4.2.4, odst. 4.2.5.1. bod 2, odst. 4.2.6.1 písm. e) bod 3, odst. 7.5 a v Přílohách č. 23 (Seznam pomístních názvů), č. 24 (Seznam místních názvů) a č. 25 (Přehled místních a pomístních názvů).

(5) Zákon č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí (katastrální zákon); standardizace geografických jmen je řešena v § 4 písm. j), § 5 odst. 2 písm. c) a § 38 odst. 1 písm. d).

(6) Vyhláška č. 357/2013 Sb., o katastru nemovitostí (katastrální vyhláška); standardizace geografických jmen je řešena v § 2 odst. 1 písm. f), § 6 odst. 1 písm. c), § 9 odst. 2, § 42, § 43 odst. 5 písm. i), § 45 odst. 1, § 49 odst. 3 písm. e), § 51 odst. 6, § 57 odst. 1 písm. j) bod 3, § 59 odst. 1 písm. c) a § 59 odst. 4.

Všechny uvedené dokumenty jsou dostupné na adrese http://cuzk.cz/.

Rozšiřující
Literatura
  • Bayerová, N. & R. Šrámek. Podíl onomastiky při standardizování urbanonymie. In Žigo, P. (ed.), Urbanonymia, 1988, 10–20.
  • Boháč, P. Problémy standardizace geografických jmen. In Harvalík, M. & E. Minářová ad. (eds.), Teoretické a komunikační aspekty proprií, 2009, 177–183.
  • Knappová, M. & J. Malenínská. Kodifizierungs-, Standardisierungs- und Rechtsaspekte von Eigennamen. SaS 54, 1993, 187–190.
  • Majtán, M. (ed.) Aktuálne úlohy onomastiky z hľadiska jazykovej politiky a jazykovej kultúry, 1989, 27–238.
  • Matúšová, J. Vývoj a standardizace pomístních jmen a urbanonym v českém pohraničí. 72, 1989, 179–187.
  • Návod pro obnovu katastrálního operátu a převod ze dne 20. 12. 2007, č. j. ČÚZK-6530/2007-22, ve znění dodatku č. 1, č. j. ČÚZK-338/2008, a dodatku č. 2, č. j. ČÚZK-2390/2009-22.
  • Polívková, A. Naše místní jména a jak jich užívat, 2007.
  • Šrámek, R. Jak užívat místních jmen. 69, 1986, 193–200.
  • TSO, 1973, 153.
  • Vyhláška č. 31/95 Sb., kterou se provádí zákon č. 200/94 Sb., o zeměměřictví a o změně a doplnění zákonů souvisejících s jeho zavedením, ve znění pozdějších předpisů.
  • Vyhláška č. 357/2013 Sb., o katastru nemovitostí (katastrální vyhláška).
  • Zákon ČNR č. 359/1992 Sb., o zeměměřických a katastrálních orgánech, ve znění pozdějších předpisů.
  • Zákon č. 200/1994 Sb., o zeměměřictví a o změně a doplnění některých zákonů souvisejících s jeho zavedením, ve znění pozdějších předpisů.
  • Zákon č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí (katastrální zákon).
Citace
Milan Harvalík (2017): VLASTNÍ JMÉNO STANDARDIZOVANÉ. In: Petr Karlík, Marek Nekula, Jana Pleskalová (eds.), CzechEncy - Nový encyklopedický slovník češtiny.
URL: https://www.czechency.org/slovnik/VLASTNÍ JMÉNO STANDARDIZOVANÉ (poslední přístup: 19. 4. 2024)

Další pojmy:

onomastika

CzechEncy – Nový encyklopedický slovník češtiny

Všechna práva vyhrazena © Masarykova univerzita, Brno 2012–2020

Provozuje Centrum zpracování přirozeného jazyka