VARIOVÁNÍ JAZYKA  (jazyková variace)

Základní

Alternativní způsoby, jak říct „stejnou věc“ (W. Labov). V technickém jazyce labovovské, tj. ↗kvantitativní sociolingvistiky jde o vztah jazykové proměnné (variable) jakožto abstraktního konstruktu a jejích specifických formálních hodnot, totiž variant. Jaz. proměnná je množinou soupeřících variant. Např. jaz. proměnná /o/ může na počátku slov jako oko, oba, on nabýt formální hodnotu o, nebo vo.

Rozšiřující

Formální hodnoty jaz. proměnných mohou mít hodnotu sociální. Labov rozlišuje z tohoto hlediska indikátory, ukazatele (markers) a stereotypy. Indikátory jsou proměnné, jejichž hodnoty variují v závislosti na takových sociálních charakteristikách mluvčích, jako je třída (class), pohlaví n. generační příslušnost, ne však v závislosti na stupni formálnosti situace (na stylu). Hodnoty ukazatelů variují jak v závislosti na třídě (class), pohlaví n. generaci, tak v závislosti na stupni formálnosti situace. Hodnoty stereotypů variují pouze v závislosti na stylu. S tímto rozlišením souvisí to, v jaké míře si mluvčí hodnoty těchto proměnných uvědomují. Hodnoty indikátorů jsou nejméně uvědomované, a proto jsou v běžné komunikaci stylisticky poměrně málo využitelné. Naproti tomu hodnoty stereotypů jsou nejvíce uvědomované, jsou v zásadě kolektivní znalostí, a proto bývají stylisticky dobře využitelné (např. při parodickém užití; viz Ostravaci maji kratke zobaci). Ukazatelé, které z hlediska stupně uvědomovanosti stojí mezi indikátory a stereotypy, jsou nejdůležitější pro synchronní výzkum změn v jaz., a proto jsou v centru pozornosti sociolingvistiky. Vedle jaz. variace podmíněné faktory demografickými (viz indikátory) a situačními, resp. stylistickými (viz ukazatelé a stereotypy) se vyděluje variace inherentní; ta je – na základě dosavadních lingvistických poznatků – neprediktabilní (o inherentní variování může do jisté míry jít při míšení spisovných a tzv. obecněčeských morfologických forem). Dalším významným sociálním faktorem určujícím formální hodnoty jaz. proměnných, tedy variování jazyka, se ukázal být stupeň zapojení do sociálních sítí (✍Milroy(ová), 1987; ✍Wilson, 2010). ✍Eckert(ová) (2000) prokázala, že systematický etnografický výzkum může odhalit další sociální charakteristiky mluvčích (např. druh oblečení, který obvykle nosí), které korelují s jaz. hodnotami proměnných. Podle druhu jaz. prostředků, které variují, se nejčastěji rozlišuje variace fonologická, morfologická a (ne tak častá) syntaktická (č. příklady viz ✍Lanstyák, 2002:418–419). Jaz. variace se často zkoumá pomocí kvantitativních metod (viz ↗kvantitativní metody v sociolingvistice).

V.j. lze vystihnout i v termínech celých souborů jaz. prostředků, označovaných jako ↗variety.

Literatura
  • Ammon, U. & K. J. Mattheier ad. (eds.) Variationslinguistik – Linguistics of Variation – La linguistique variationelle (= Sociolinguistica 12), 1998.
  • Eckert, P. Linguistic Variation as Social Practice: The Linguistic Construction of Identity in Belten High, 2000.
  • Chambers, J. K. & P. Trudgill. Dialectology, 1998.
  • Labov, W. Sociolinguistic Patterns, 1972.
  • Lanstyák, I. Maďarčina na Slovensku – štúdia z variačnej sociolingvistiky. Sociologický časopis 38, 2002, 409–427.
  • Milroy, L. Language and Social Networks, 1987.
  • Milroy, L. & M. Gordon. Sociolingvistika: Metody a interpretace, 2012.
  • Nekvapil, J. O interních a externích kontextech variační sociolingvistiky (Doslov k českému vydání). In Milroy, L. & M. Gordon, Sociolingvistika: Metody a interpretace, 2012, 225–236.
  • Walker, J. A. Variation Analysis. In Podesva, R. J. & D. Sharma (eds.), Research Methods in Linguistics, 2013, 440–459.
  • Wilson, J. Moravians in Prague: A Sociolinguistic Study of Dialect Contact in the Czech Republic, 2010.
Citace
Jiří Nekvapil (2017): VARIOVÁNÍ JAZYKA. In: Petr Karlík, Marek Nekula, Jana Pleskalová (eds.), CzechEncy - Nový encyklopedický slovník češtiny.
URL: https://www.czechency.org/slovnik/VARIOVÁNÍ JAZYKA (poslední přístup: 23. 9. 2020)

Další pojmy:

sociolingvistika

CzechEncy – Nový encyklopedický slovník češtiny

Všechna práva vyhrazena © Masarykova univerzita, Brno 2012–2020

Provozuje Centrum zpracování přirozeného jazyka