SUBJEKTIVNÍ SLOVOSLED  (subjektivní pořad)

Základní

Způsob, jak slovosledem zleva doprava a současně sestupnou intonační kadencí vyjádřit rozložení ↗výpovědní dynamičnosti přibližně ve směru od nejvyššího k nejnižšímu stupni, tj. od ↗rématu↗tématu:

(1)

Jen sníh a vítr umějí takhle čarovat

Opakem je ↗objektivní slovosled:

(2)

Takhle čarovat umějí jen sníh a vítr

Subjektivním pořadem se nejčastěji vyjadřuje, že postoj mluvčího k sdělovanému obsahu je subjektivní, individuální až emotivní a dále že sdělovaný obsah je jím nějak hodnocen, např. jako neočekávaný, překvapivý, nápadný, n. jinak hodný pozoru. Pořadu s iniciálním, ale neemotivním rématem se někdy využívá rovněž v počátečních větách krátkých zpravodajských žánrů; neemotivní (a v tomto smyslu „nesubjektivní“) pořad je distinktivním rysem jejich žánrové výstavby. Např.:

(3)

Do prodejny Klenotů se vloupal neznámý pachatel včera v noci na Žižkově

Při přečtení nahlas mají věty uvedeného typu pravidelně nedůrazové intonační schéma s ↗IC na posledním slově. Jde o jeden z nesčetných případů, kdy bezpříznaková intonace pozbývá schopnosti důsledně signalizovat polohou IC rozložení ↗výpovědní dynamičnosti. Mezi oběma těmito krajními póly s.s. osciluje využití pořadu (téma) > réma > téma v mluvených i některých psaných projevech; bývá dáno mírou jejich spontánnosti a s tím související snahou, aby nejdůležitější informace byla sdělena dříve než ta, která se mluvčímu jeví v daném okamžiku jako méně důležitá. Hranice mezi emotivní příznakovostí s.s. a aktualizací rématu bez příznaku emotivnosti je plynulá. Středová poloha rématu (zpravidla na předposledním místě ve větě) je méně spjata s emotivností než poloha počátková; z tohoto důvodu také nenese tak výrazné znaky individuálního užití:

(4)

Žijeme v době překotných událostí, kdy příliš často zapomínáme na to, co bylo včera, co však nepřestalo existovat s včerejškem

Termín subjektivní pořad pochází od ✍Mathesia (1947). Též ↗slovosled, ↗aktuální členění větné, ↗funkční perspektiva větná, ↗slovosledný typ, ↗objektivní slovosled, ↗důrazově vytýkací konstrukce.

Rozšiřující
Literatura
  • Běličová, H. & L. Uhlířová. Slovanská věta, 1996.
  • Mathesius, V. Čeština a obecný jazykozpyt, 1947.
  • 3, 1987.
  • PMČ, 1996.
Citace
Ludmila Uhlířová (2017): SUBJEKTIVNÍ SLOVOSLED. In: Petr Karlík, Marek Nekula, Jana Pleskalová (eds.), CzechEncy - Nový encyklopedický slovník češtiny.
URL: https://www.czechency.org/slovnik/SUBJEKTIVNÍ SLOVOSLED (poslední přístup: 21. 5. 2019)

Další pojmy:

gramatika syntax

CzechEncy – Nový encyklopedický slovník češtiny

Všechna práva vyhrazena © Masarykova univerzita, Brno 2012–2018

Provozuje Centrum zpracování přirozeného jazyka