SÍLA GRAMATIKY

Základní
Rozšiřující

Vymezení a popis přirozených jazyků (zejména jejich syntaktické struktury). Rozlišují se dva typy síly gramatiky: s. slabá, generativní a s. explikativní, expresivní (silná). Generativní s. vyjadřuje schopnosti gramatiky generovat strukturně různě složité jazyky podle ↗Chomského hierarchie gramatik a jazyků. Např. ↗bezkontextové gramatiky dokážou generovat větší třídu jazyků než ↗gramatiky regulární, neboť každá regulární gramatika je i gramatikou bezkontextovou, ale ne naopak; bezkontextové gramatiky tak mají větší slabou, generativní s. Každý jazyk se dá generovat nekonečným spočetným počtem různých gramatik, což znamená, že všechny tyto gramatiky, jsouce ekvivalentní, mají touž generativní s.; mezi nimi je často vhodné vybrat tu nejjednodušší (nikoli ovšem vždy nutně nejslabší!) podle Chomského hierarchie: např. ↗regulární jazyk se dá generovat nekonečným spočetným počtem různých kontextových či bezkontextových gramatik, ale z definice regulárního jazyka plyne, že existuje také ↗regulární gramatika (tedy gramatika jednoduššího typu), která jej generuje. S. slabá, generativní je tedy přesně definovaný matematický pojem.

Gramatiky generující nějaký jazyk mají sice stejnou generativní s., ale mohou se lišit v tom, jak lingvisticky vhodně n. ekonomicky generují či charakterizují jeho prvky (řetězce, věty): podle toho se rozlišuje jejich s. explikativní; lingvistická vhodnost či adekvátnost jaz. struktuře se ovšem zcela exaktně definovat nedá. Např. ↗závislostní gramatika, která větu Blaze každému člověku, který chodí po Hospodinových cestách popíše ve shodě s přirozenou lingvistickou intuicí, tj. např. tak, že charakterizuje úsek který chodí po Hospodinových cestách jako vztažnou klauzi rozvíjející substantivum člověku, bude mít větší explikativní s. než gramatika, jež bude tento úsek chápat jakožto rozvíjející slovo blaze. Závislostní gramatika, která uvedený úsek zavěsí na substantivum člověku a přiřadí mu povrchověsyntaktickou funkci atribut, bude mít větší explikativní s. než gramatika, která mu žádnou funkci nepřiřadí n. mu přiřadí funkci jinou, třeba funkci doplněk. Gramatika, která dokáže postihnout např. syntaktický jev extrakce větného členu z vedlejší věty do věty hlavní, bude mít větší explikativní sílu než gramatika, která to nedokáže (jde o typ: Kdo si myslíš, že jsem?; viz ↗přemosťovací sloveso). Důležitým kritériem hodnocení a srovnávání gramatik z hlediska explikativní s. je ekonomičnost popisu, schopnost gramatiky náležitě zobecňovat: gramatika G1 má větší explikativní s. než gramatika G2, dokáže‑li typem podobné struktury zachycovat svými principy a pravidly jako podobné na rozdíl od gramatiky G2. Viz také ↗kognitivní lingvistika.

Citace
Vladimír Petkevič (2017): SÍLA GRAMATIKY. In: Petr Karlík, Marek Nekula, Jana Pleskalová (eds.), CzechEncy - Nový encyklopedický slovník češtiny.
URL: https://www.czechency.org/slovnik/SÍLA GRAMATIKY (poslední stažení: 19. 11. 2017)

Další pojmy:

gramatika syntax

CzechEncy – Nový encyklopedický slovník češtiny

Všechna práva vyhrazena © Masarykova univerzita, Brno 2012–2017

Provozuje Centrum zpracování přirozeného jazyka