SÉMÉM

Základní

Lexikální význam jakožto integrální a strukturovaný úhrn ↗sémů různého typu. Je vymezen paradigmatickými, hierarchickými a syntagmatickými vztahy uvnitř lexému. S. obsahuje různý počet sémů, nejčastěji však aspoň dva, sém generický a sém specifikační (diferenční). Termín s. užívají v č. lingvistice zejména J. Filipec a I. Němec. Západní lingvisté tohoto termínu jako ekvivalentu pro soubor sémů – až na některé výjimky, např. ✍Bazel (1954), ✍Heger (1969) – neužívají. Poněkud odlišné chápání tohoto termínu najdeme u ✍Skaličky (2004), který uvádí, že „slova sémém používáme podobně jako Noreen – každá gramatická jednotka“ (s. 38).

Od s. jako významové jednotky monolingvální se někdy odlišuje tzv. noém (např. ✍Meier, 1972), pokládaný za kognitivní prvek, který odráží myšlenkové procesy a má univerzální povahu. Viz též ↗komponentová analýza, ↗lexikální význam, ↗sém.

Rozšiřující
Literatura
  • Bazell, C. E. The Sememe. Litera 1, 1954, 17–31.
  • Člex, 1985.
  • Filipec, J. Lexém – sémém, oblast jeho užití a typy neurčitosti. SaS 59, 1998, 81–95.
  • Heger, K. La sémantique et la dichotomie de langue et parole. Travaux de linguistique et de littérature 7, 1969, 47–111.
  • Meier, G. F. Grundfragen eines Noematikons. Zeitschrift für Phonetik, Sprachwissenschaft und Kommunikationsforschung 25, 1972, 326–330.
  • Němec, I. Ještě k funkcím lexikálního nevyjádření objektu děje ve větě. 72, 1989, 119–130.
  • Skalička, V. K maďarské gramatice. In Čermák, F. & J. Čermák ad. (eds.), Vladimír Skalička. Souborné dílo I. 2004, 37–91.
  • Vachek, J. Lingvistický slovník Pražské školy, 2005.
Citace
Renata Novotná (2017): SÉMÉM. In: Petr Karlík, Marek Nekula, Jana Pleskalová (eds.), CzechEncy - Nový encyklopedický slovník češtiny.
URL: https://www.czechency.org/slovnik/SÉMÉM (poslední přístup: 25. 6. 2019)

Další pojmy:

lexikologie

CzechEncy – Nový encyklopedický slovník češtiny

Všechna práva vyhrazena © Masarykova univerzita, Brno 2012–2018

Provozuje Centrum zpracování přirozeného jazyka