PLOVOUCÍ KVANTIFIKÁTOR

Základní
Rozšiřující

Kvantifikační element (determinátor), který má adverbiální či sekundárně predikativní syntaktickou distribuci, který se však sémanticky vztahuje k lineárně předcházející nominální frázi vyskytující se v téže větě. Metaforický termín „plovoucí“ kvantifikátor (z angl. floating quantifier) má evokovat neukotvenost p.k. v syntaxi nominální fráze. Prototypickými p.k. jsou univerzální determinátory všichni (všechno) či oba. Jejich základní syntax je determinační – (1a), mohou však také „plovat“ v různých pozicích – ať už středových – (1b) a (1c) – či v pozici finální (1d). Tyto p.k. se s asociovanou nominální frází shodují v pádu, čísle i rodu:

(1)

a.

Všichni/Oba ti uchazeči si chtěli stěžovat

b.

Ti uchazeči si všichni/oba chtěli stěžovat

c.

Ti uchazeči si chtěli všichni/oba stěžovat

d.

Ti uchazeči si chtěli stěžovat všichni/oba

Distribuce plovoucí varianty univerzálního determinátoru každý je omezena tím, že za ním musí následovat fráze obsahující proměnnou, která sémanticky kovariuje s proměnnou vázanou tímto determinátorem, jeho finální pozice je tedy vyloučena, srov. (2c) a (2b). Dalším rozdílem je, že plovoucí každý vyžaduje asociaci s plurální nominální frází (shoda v čísle tedy chybí), ačkoliv ve své kanonické determinační pozici umožňuje výhradně nominální frázi singulární, srov. (2b) a (2a):

(2)

a.

Každý ten uchazeč / *ti uchazeči si stěžoval (na něco jiného/na tu stejnou věc)

b.

Ti uchazeči / *Ten uchazeč si stěžovali každý na něco jiného

c.

*Ti uchazeči si stěžovali každý (na tu stejnou věc)

Plovat mohou též determinátory, které nejsou univerzální, jejich distribuce je však více omezena – jsou zpravidla plně přijatelné pouze ve finální pozici, jak je patrné z příkladů (3) (výjimkou je neurčitý determinátor některý). Z hlediska distribuce se tak neuniverzální p.k. podobají adjektivním modifikátorům v konstrukci zvané ↗left branch extraction, viz (4):

(3)

a.

Filmy nás zaujaly tři / *(jen) některé

b.

Filmy nás ??tři / některé zaujaly

c.

Filmů nás zaujalo pět / hodně

d.

??Filmů nás pět / hodně zaujalo

(4)

a.

Filmy jsme sledovali dánské

b.

*Filmy jsme dánské sledovali

Zvláštním typem p.k. je výraz všechno modifikující interogativní zájmena. Za základní pozici bychom v tomto případě mohli považovat postpozici vůči interogativnímu zájmenu – viz (5a) (postavení klitiky se napovídá, že kdovšechno v tomto případě tvoří konstituent), tento výraz však může také plovat – viz (5b), ačkoliv ne ve finální pozici – viz (5c). Tento výraz se shoduje s interogativním zájmenem v pádu a čísle, zdánlivě však nesdílí jeho životnost (srov. *Kdo všichni se tam ukázal(i)?). Jak ukazuje příklad (6a), nejedná se však ani o jeho neživotnou variantu – kdyby tomu tak bylo, očekávali bychom koho všechno a ne koho všeho. (Příklad (6b) však dále ukazuje, že akuzativní všeho si žádá lokální licenci interogativním zájmenem, nemůže tedy být plovoucí.) Příklad (6d) ukazuje, že vztahuje-li se plovoucí varianta tohoto výrazu k interogativnímu zájmenu uvozenému prepozicí, musí tento výraz být uvozen touž prepozicí; srov. s (6c):

(5)

a.

Kdo všechno se tam ukázal?

b.

Kdo se tam všechno ukázal?

c.

*Kdo se tam ukázal všechno?

(6)

a.

Koho všeho jste pozvali?

b.

??Koho jste všeho pozvali?

c.

O kom (o) všem jste se bavili?

d.

O kom jste se *(o) všem bavili?

Existují dva typy analýz p.k. Podle syntaktické analýzy je nominální fráze asociovaná s p.k. bázově generovaná jako komplement této p.k., načež se pohybuje výše, zanechávajíc (stranding) za sebou p.k. (např. ✍Sportiche, 1988; ✍Merchant, 1996; ✍Bošković, 2004). Podle sémantické analýzy je asociovaná nominální fráze bázově generovaná ve své povrchové pozici a vztah s p.k. je sémantický (viz ✍Dowty & Brodie(ová), 1984; ✍Doetjes(ová), 1997, ✍Brisson(ová), 2000). Např. ✍Doetjes(ová) (1997) tvrdí, že p.k. má v komplementu kovertní zájmeno, které je asociovanou NP vázáno. Konečně někteří – zejména ✍Fitzpatrick (2006) – tvrdí, že oba typy analýzy jsou potřebné pro různé typy p.k. Pro č. zevrubná analýza p.k. chybí. Viz také ↗kvantifikátor.

Literatura
  • Bošković, Ž. Be Careful Where You Float Your Quantifiers. NLLT 22, 2004, 681–742.
  • Brisson, C. Floating Quantifiers as Adverbs. In Daly, R. & A. Riehl (eds.), Proceedings of ESCOL '99, 2000, 13–24.
  • Doetjes, J. Quantifiers and Selection: On the Distribution of Quantifying Expressions in French, Dutch, and English. PhD. diss., Leiden University, 1997.
  • Dowty, D. & B. Brodie. The Semantics of Floated Quantifiers in a Transformationless Grammar. In Cobler, M. & S. MacKaye ad. (eds.), Proceedings of WCCFL 3, 1984, 75–90.
  • Fitzpatrick, J. M. The Syntactic and Semantic Roots of Floating Quantification. PhD. diss., MIT, 2006.
  • Merchant, J. Object Scrambling and Quantifier Float in German. In Kusumoto, K. (ed.), Proceedings of NELS 26, 1996, 179–193.
  • Sportiche, D. A Theory of Floating Quantifiers and Its Corollaries for Constituent Structure. LI 19, 1988, 425–449.
Citace
Radek Šimík (2017): PLOVOUCÍ KVANTIFIKÁTOR. In: Petr Karlík, Marek Nekula, Jana Pleskalová (eds.), CzechEncy - Nový encyklopedický slovník češtiny.
URL: https://www.czechency.org/slovnik/PLOVOUCÍ KVANTIFIKÁTOR (poslední stažení: 19. 11. 2017)

Další pojmy:

gramatika sémantika syntax

CzechEncy – Nový encyklopedický slovník češtiny

Všechna práva vyhrazena © Masarykova univerzita, Brno 2012–2017

Provozuje Centrum zpracování přirozeného jazyka