MYLNÁ DEPREFIXACE

Základní

Zvláštní případ ↗deprefixace. Mylná (neúplná) deprefixace je důsledkem chybné segmentace slova. Původní morfematická struktura je při ní zastřena a slovo se stává etymologicky neprůhledným. Docházelo k ní především ve starších fázích ie. jazyků, včetně jazyků slovanských, ale doloženy jsou i případy novější. Při m.d. dojde (1) k odsunutí počátku kořene, chápaného jako předpona, n. (2) k odsunutí počátku předpony, chápaného jako předpona celá. (1) Např. č. hanit se někdy vysvětluje m.d.pohanit < pohan (psl. +poganъ ‘bezvěrec’ < lat. pāgānus ‘venkovan, sedlák’). Č. páčit ‘vylamovati, vyzdvihovati apod.’, též. p. paczyć, sln. páčiti aj., jsou slovesa vzniklá m.d. z původního psl. +opačiti ‘působit proti něčemu, obracet apod.’, derivátu adverbia +opakъ ‘nazpět, opačně’. R. arch. рацéя ‘modlitba, slavnostní řeč apod.’ je výpůjčka lat. ōrātiō ‘řeč, mluva’ (původní o‑ zaniklo v důsledku m.d.). (2) Ve slovanských jaz. se m.d. týká zejména starých slov s  prefixy ot‑, ob‑, orz‑/resp. raz‑, sъn‑, vъn‑, vъz‑. Prefix přestane být chápán jako celek, jeho první část (o‑, vъ‑) je odsunuta, jako by to byl celý prefix, a druhá část se stane náslovím původně prefigovaného slova. Např. z pův. psl. +ot‑jutiti ‘pocítit’ vzniklo stč. cútiti > č. cítit, p. cucić. Vinou nesprávného chápání hranice mezi prefixem a slovesem (+ot‑jutiti > +o‑tjutiti) zaniklo o‑ a nově vzniklá hlásková skupina +tj‑ se náležitým způsobem změnila v c‑; odsunem části prefixu ze str. раз‑дорити ‘odporovat, nesouhlasit’ (patřící k psl. +dьrati/derti ‘dřít, odírat’) vzniklo str. здорити tv., jehož pokračováním je r. dial. здóрить, сдóриться ‘hádat se’. Řada psl. sloves s iniciálním v‑, prefigovaná prefixem ob‑, mění svou morfematickou stavbu, protože v nově vzniklé hláskové skupině ‑bv‑ zaniká (v důsledku psl. tendence ke zjednodušování hláskových skupin) ‑v‑ a hláska ‑b‑, původně součást prefixu, přebírá funkci hlásky iniciální (např. č. oběsit < psl. +ob-věsiti k +visěti, č. viset, obora < psl. +ob‑voraverti obsaženém např. v za‑vřít aj.). Pokud se tyto prefixy připojují ke slovu začínajícímu samohláskou, je důsledkem m.d. změna vokalického počátku slova v počátek slova konsonantický: např. č. bahnit se ‘stát se březí (o ovci)’ < psl. +ob‑agniti sę stejného významu, odvozeného od psl. substantiva +agnę ‘jehně’; č. bořit, slk. boriť, p. arch. borzyć, vše ‘bořit’ < psl. +ob‑oriti ‘pobořit, zbořit’ < psl. +oriti ‘kazit’; č. bádat, p. badać ‘zkoumat, studovat’ < psl. +ob‑adati (psl. simplex +adati je doložen ve stč. jadati ‘bádat, zkoumat’) aj.

Rozšiřující
Literatura
  • Bezlaj, F. Abesivna funkcija prepozicije in preverba o(b). In Brozović, D. (ed.), Zbornik radova – povodom 70. godišnjice života akademika Jovana Vukovića, 1977, 41–47.
  • Fraenkel, E. Bildung sekundärer Simplicia, namentlich durch falsche Abtrennung, aus der Komposition im Baltischen und Slavischen. Sl 13, 1934–1935, 1–29.
  • Karlíková, H. Etymologické poznámky k tzv. sekundární deprefixaci. In Č-US 4, 2002, 105–111.
  • Karlíková, H. Ještě jednou k deprefixaci. In Karlík, P. & J. Pleskalová (eds.), Život s morfémy. Sborník na počest Zdenky Rusínové, 2004, 95–99.
  • Karlíková, H. Co může deprefixace nabídnout etymologii. In SEB 3, 2006, 137–141.
  • Karlíková, H. K etymologickému výzkumu prefigovaných verbálních a deverbálních slov. In Symanzik, B. (ed.), Studia philologica Slavica. Festschrift für Gerhard Birkfellner zum 65. Geburtstag I, 2006, 277–282.
  • Loma, A. Perintegracija ob‑ > b‑ kao etimološki problem. Južnoslovenski filolog 56, 2000, 1–2, 601–623.
  • Večerka, R. a kol. K pramenům slov. Uvedení do etymologie, 2006, 142–144.
  • Viz také Deprefixace, Afereze, Deglutinace, Dekompozice, Desufixace.
Citace
Helena Karlíková (2017): MYLNÁ DEPREFIXACE. In: Petr Karlík, Marek Nekula, Jana Pleskalová (eds.), CzechEncy - Nový encyklopedický slovník češtiny.
URL: https://www.czechency.org/slovnik/MYLNÁ DEPREFIXACE (poslední přístup: 14. 11. 2019)

Další pojmy:

etymologie diachronie

CzechEncy – Nový encyklopedický slovník češtiny

Všechna práva vyhrazena © Masarykova univerzita, Brno 2012–2018

Provozuje Centrum zpracování přirozeného jazyka