MORAVSKÁ KRÁTKOST

Základní

Nářeční jev, který je důsledkem vývoje kvantity slovanských samohlásek jako reflexu intonace v první slabice dvojslabičných slov (viz ↗praslovanština). Zatímco v nář. v Čechách je u dvojslabičných slov a původně dvojslabičných subst. a sloves jako reflex ↗akutové intonace délka (např. mák, táta, žába, vrána, jáma, hlína, síla, bříza, hrouda, houba, bláto; dát, lhát, pít, plít ‘plivat’, zout), zejm. pro nář. na Moravě je charakteristická krátkost: mak, tata, žaba, jama, hlina, březa, hruda, huba, blato; dat, lhat, pit, plit/plut, zut. Vzhledem k tomu, že tato krátkost je v uvedených typech téměř důsledná a má návaznost na stav ve slk. a p., lze ji považovat za původní. Doposud se mluvilo o tzv. moravském krácení, tj. o zániku kvantity dlouhých pračeských samohlásek. Reflexy tohoto stavu jsou v nář. dodnes zřejmé: izoglosy oddělující varianty s délkou a varianty s krátkostí tvoří výrazný svazek a vedou podél bývalé zemské hranice č.-mor., nezřídka také přesahují do svč.  nář. Ke konkrétnímu územnímu rozsahu v jednotlivých případech srov. Český jazykový atlas, souhrnně ČJA 5 (2005:218–253).

Rozšiřující
Literatura
  • ČJA 5, 2005.
  • HMČ, 1986, 35–36.
  • Konečná, H. Tzv. moravské krácení, či moravská krátkost? Sl 71, 2002, 321–323.
  • NČD, 1972, 133–136.
  • Trávníček, F. Historická mluvnice československá, 1935, 258–259.
Citace
Jan Balhar, Stanislava Kloferová (2017): MORAVSKÁ KRÁTKOST. In: Petr Karlík, Marek Nekula, Jana Pleskalová (eds.), CzechEncy - Nový encyklopedický slovník češtiny.
URL: https://www.czechency.org/slovnik/MORAVSKÁ KRÁTKOST (poslední přístup: 25. 9. 2020)

Další pojmy:

dialektologie

CzechEncy – Nový encyklopedický slovník češtiny

Všechna práva vyhrazena © Masarykova univerzita, Brno 2012–2020

Provozuje Centrum zpracování přirozeného jazyka