MODEROVANÉ SKUPINOVÉ DISKUSE  (focus groups)

Základní

Typ výzkumného interview založený na diskusi vybrané skupiny lidí na téma předem určené výzkumníkem; jedna z metod kvalitativního výzkumu. Cílem m.s.d. je získat verbální data ze skupinové interakce členů společnosti (viz ↗etnometodologie), která budou obsahovat materializovaný (sémiotický) výraz jejich pocitů, postojů, názorů a interpretací vážících se ke zvolenému tématu. Zatímco při běžných výzkumných interview, ať už dyadických (jeden výzkumník se táže jednoho respondenta) n. skupinových (jeden výzkumník n. skupina výzkumníků se dotazuje několika respondentů), probíhá interakce výlučně na ose výzkumník – respondent, v m.s.d. je interakce na této ose záměrně potlačována ve prospěch interakce mezi účastníky navzájem (viz ✍Kitzinger(ová), 1994). To má následující metodologické výhody: (a) ostatní členové diskusní skupiny vytvářejí pro sdělování názorů (zkušeností, pocitů atd.) přijatelné publikum (✍Macnaghten & Myers, 2004:65), (b) výzkumník může sledovat podobnosti a rozdíly v názorech a zkušenostech účastníků v přímé interakci (✍Morgan, 2001:24).

M.s.d. poskytují informace o tom, co je z perspektivy členů společnosti důležité: používají se typicky v situacích, kdy není zcela jasné, které kategorie, souvislosti a perspektivy jsou relevantní (✍Macnaghten & Myers, 2004:65). M.s.d. jako technika sběru/generování dat nejsou vázány na specifický teoretický rámec; ve vědách o jazyce se uplatňují v ↗interakční lingvistice, ↗interpretativní sociolingvistice, ↗analýze diskurzu, ↗kritické analýze diskurzu. V těchto oblastech výzkumu se m.s.d. využívají (ať už samostatně, nebo v kombinaci s dalšími metodami) např. při výzkumu ↗jazykových ideologií, ↗jazykových variet, ↗jazykové politiky a jejích dopadů (✍Lindström, 2012), ↗jazykových postojů, nezdvořilosti (✍Garcés(ová)-Conejos(ová) Blitvich(ová) & Lorenzo(vá)-Dus(ová) ad., 2010), diskurzního konstruování národní identity (✍Wodak(ová) & de Cillia ad., 2009), recepce masmediálních sdělení (✍Myers & Macnaghten, 1998; ✍Kaderka, 2006). Kromě primárního využití bývají nahrávky a transkripty (↗transkripce v konverzační analýze) z m.s.d. analyzovány také sekundárně, bez ohledu na původní výzkumný účel, pro který byly m.s.d. uspořádány. K takovým lingvistickým reanalýzám patří např. výzkum způsobů, jakými vyjadřujeme a sdělujeme názory na veřejná témata (✍Myers, 2004), výzkum rétorických postupů (✍Wästerfors & Holsanova, 2005) n. výzkum ↗gestikulace a ↗multimodální komunikace (✍Kaderka, 2011). S rozvojem internetové komunikace se množí pokusy vytvářet tzv. virtuální m.s.d. (✍Bloor & Frankland(ová) ad., 2001:74–88).

Rozšiřující

Literatura o m.s.d. je značně obsáhlá (srov. přehledovou anotovanou bibliografii, kterou pro humanitní a sociální vědy sestavil ✍Walden, 2008). Pro jazykově, komunikačně a diskurzně orientovaný výzkum jsou kromě již uvedené literatury významné metodologické studie ✍Myerse (1998), ✍Myerse (2007)✍Puchta(ové) & Pottera (1999). Užitečná je také Myersova „sada nástrojů“ pro analýzu m.s.d. (✍Myers, 2004:22–46), která ukazuje, jakou roli hraje v m.s.d. ↗střídání replik, ↗překryvy replik, ↗párové sekvence, ↗preferenční organizace, členské kategorie (viz ↗členská kategorizační analýza), ↗zdvořilost, ↗zaujímání účastnických rolí (footing), ↗odpověďové částice a diskurzní markry, ↗formy podání řeči/myšlení, obecná místa (topoi). Ač jsou hlavním typem dat v m.s.d. interakčně konstruované promluvy, tj. verbální data, bývá důležité věnovat při analýze pozornost také neverbálním projevům účastníků; viz ↗multimodální komunikace, ↗tělo v komunikaci.

Literatura
  • Bloor, M. & J. Frankland ad. Focus Groups in Social Research, 2001.
  • Garcés-Conejos Blitvich, P. & N. Lorenzo-Dus ad. A Genre Approach to Impoliteness in a Spanish Television Talk Show: Evidence from Corpus-Based Analysis, Questionnaires and Focus Groups. Intercultural Pragmatics 7, 2010, 689–723.
  • Kaderka, P. Reklama v neziskovém sektoru: analýza recepce nekomerční reklamy v moderovaných skupinových diskusích. Sociologický časopis / Czech Sociological Review 42, 2006, 379–402.
  • Kaderka, P. Tělesné postoje, gesta a pohledy v komunikaci. In Čmejrková, S. & J. Hoffmannová (eds.), Mluvená čeština: hledání funkčního rozpětí, 2011, 211–232.
  • Kitzinger, J. The Methodology of Focus Groups: The Importance of Interaction between Research Participants. Sociology of Health & Illness 16, 1994, 103–121.
  • Lindström, J. Different Languages, One Mission? Outcomes of Language Policies in a Multilingual University Context. International Journal of the Sociology of Language 216, 2012, 33–54.
  • Macnaghten, P. & G. Myers. Focus Groups. In Seale, C. & G. Gobo ad. (eds.), Qualitative Research Practice, 2004, 65–79.
  • Morgan, D. L. Ohniskové skupiny jako metoda kvalitativního výzkumu, 2001.
  • Myers, G. Displaying Opinions: Topics and Disagreement in Focus Groups. Language in Society 27, 1998, 85–111.
  • Myers, G. Matters of Opinion: Talking about Public Issues, 2004.
  • Myers, G. Enabling Talk: How the Facilitator Shapes a Focus Group. Text & Talk 27, 2007, 79–105.
  • Myers, G. & P. Macnaghten. Rhetorics of Environmental Sustainability: Commonplaces and Places. Environment and Planning A 30, 1998, 333–353.
  • Puchta, C. & J. Potter. Asking Elaborate Questions: Focus Groups and the Management of Spontaneity. Journal of Sociolinguistics 3, 1999, 314–335.
  • Walden, G. R. Focus Groups, 1: A Selective Annotated Bibliography: Art and Humanities, Social Sciences, and the Nonmedical Sciences, 2008.
  • Wästerfors, D. & J. Holsanova. Examples as Crucial Arguments in Discourse on ‘Others’. Text 25, 2005, 519–554.
  • Wodak, R. & R. de Cillia ad. The Discursive Construction of National Identity, 2009.
Citace
Petr Kaderka (2017): MODEROVANÉ SKUPINOVÉ DISKUSE. In: Petr Karlík, Marek Nekula, Jana Pleskalová (eds.), CzechEncy - Nový encyklopedický slovník češtiny.
URL: https://www.czechency.org/slovnik/MODEROVANÉ SKUPINOVÉ DISKUSE (poslední přístup: 23. 5. 2018)

Další pojmy:

analýza diskurzu

CzechEncy – Nový encyklopedický slovník češtiny

Všechna práva vyhrazena © Masarykova univerzita, Brno 2012–2018

Provozuje Centrum zpracování přirozeného jazyka