MAKARONŠTINA

Základní

Vyjádření založené na propojování a míšení prvků několika jazyků. Jeho vznik byl primárně podmíněn napětím mezi latinou jako jaz. vzdělanosti a prosazujícími se národními jaz., později vztahy, někdy antagonistickými, mezi národními jaz. a jejich nositeli. M. v užším smyslu je charakterizována sloučením lexikálních prostředků jednoho jaz. a gramatických prostředků jiného jaz. Makaronské básnictví, především komického a satirického rázu, se rozvinulo v 15. a 16. stol. v Itálii a poté i v dalších zemích.

V širším pojetí se jako makaronské označují texty, v nichž se střídají různojazyčné úseky (slova, verše, výpovědi ap.). Takové texty se objevují kolem 10. stol. (v lat. a národních jaz.), v č. prostředí ve 14. stol., zvl. v žákovské poezii: Qui suevimus sepe radi, / jedli bychom často rádi / sed ubi cibaria? („My, kteří jsme zvyklí třít bídu“ ... „ale kde je něco k jídlu?“). Později lze k makaronským textům přiřadit některá díla č. humanismu (Gramatika česká J. Blahoslava). V nové době se m. tohoto typu vyskytuje dosti zřídka, zpravidla se střetnutí mezi jaz. využívá ke komickému a satirickému efektu, jak to dokládá Jezovitský marš v Havlíčkově Křtu svatého Vladimíra (Te rogamus, audi nos / ten Vladimír, to je kos! / Gloria in excelsis Deo / držme my se jeho) n. později protinacistický rozhlásek K. Čapka (Zavládla die reine Rasse, / rozkvetl der deutsche Lenz).

Rysy m. v obou podobách mívá běžná komunikace ve vícejazyčných společenstvích, mj. v č. zemích v 19. stol.; srov. výrazy jako ajznboňák, fírhaňk/fírhaňka, piglovat/bíglovat (některé se zachovaly až do současnosti) n. promluvy typu Wundert mich - že tam není doktorka v konverzaci zachycené v próze B. Němcové Kávová společnost. Rysy m. v užším smyslu se prosazují také v komunikačních oblastech, pro něž se nevypracovalo ustálené domácí názvosloví, dnes výrazně např. ve slangu uživatelů počítačů, srov. bootovat, apgrejdovat, sejvnout, fajly, motherboardy apod. Přestává-li se takovéto vyjadřování pociťovat jako vícejazyčné, dochází k hybridizaci jazyka. Viz také ↗vícejazyčnost textu.

Rozšiřující
Literatura
  • Brukner, J. & J. Filip. Poetický slovník, 1997, 201–202.
  • Čejka, M. Střídání kódů u Jana Blahoslava a Martina Luthera (několik poznámek k tzv. kulturní diglosii). LF 71, 1998, 84–104.
  • Dvorský, L. Repetitorium jazykové komiky, 1984, 42–43, 54.
  • Forster, L. The Poeťs Tongue. Multilingualism in Literature, 1970.
  • Ristow, B. Maccaronische Dichtung in Deutschland. In Reallexikon der deutschen Literaturgeschichte II, 1965, 259–262.
  • Skwarczyńska, S. Estetyka makaronizmu (próba postawienia zagadnenia). In Prace ofiarowane Kazimierzowi Wóycickiemu, 1937, 337–370.
  • Trost, P. Studie o jazycích a literatuře, 1995.
  • Viz také Vícejazyčnost textu.
Citace
Petr Mareš (2017): MAKARONŠTINA. In: Petr Karlík, Marek Nekula, Jana Pleskalová (eds.), CzechEncy - Nový encyklopedický slovník češtiny.
URL: https://www.czechency.org/slovnik/MAKARONŠTINA (poslední přístup: 18. 4. 2024)

Další pojmy:

kontaktová lingvistika

CzechEncy – Nový encyklopedický slovník češtiny

Všechna práva vyhrazena © Masarykova univerzita, Brno 2012–2020

Provozuje Centrum zpracování přirozeného jazyka