LOGICKÁ ANALÝZA PŘIROZENÉHO JAZYKA

Základní
Rozšiřující

Partie logiky v širším smyslu, která zkoumá strukturu jazykových výrazů z hlediska logiky, tj. se zřetelem k využití jazykových výrazů pro dedukci, resp. ↗logické vyplývání. Při této analýze se transformují gramatické kategorie na integrované kategorie logické, přičemž logická analýza je obvykle hrubší. Tvar (tj. složitost struktury) výrazu transformovaného logickou analýzou z daného jazykového výrazu je závislý na požadované či předpokládané úrovni analýzy, která může mít tři stupně. Nejnižší úroveň představuje logika neanalyzovaných (elementárních) výroků (výroková logika – jde pouze o analýzu ↗logických spojek), dále logika neanalyzovaných pojmů (predikátová logika) a konečně logika analyzovaných pojmů (pojmová logika, neformalizovatelná a „nestrukturální“). L.a.p.j. je kombinací syntaktického a sémantického přístupu, jen výjimečně se uplatňují i pragmatické aspekty. Výsledkem logické analýzy jména je termín, výsledkem logické analýzy věty je formule. V interpretovaných jazycích je dalším stupněm analýza pravdivostních vztahů mezi výroky, tj. analýza ↗logického vyplývání. Při modálních (intenzionálních) interpretacích jde o analýzu spočívající ve studiu pravdivostních podmínek ↗propozic (soudů) n. aplikací pojmů v různých ↗možných světech. V některých koncepcích l.a.p.j. (např. v č. prostředí zvl. v ↗transparentní intenzionální logice) není ‒ přes zdánlivě velice jemný analytický aparát ‒ z výsledku analýzy příliš zřejmý vztah k dedukci. Proslulá je Russellova analýza věty „Současný francouzský král je plešatý“. Zdánlivě má tvar singulárního subjekt-predikátového výroku jako „Sokratés je člověk“. Takové výroky se v tradiční logice překládají jako obecné kladné výroky. Russell větu překládá do logického tvaru jako existenční výrok poněkud složitější struktury: „Existuje individuum takové, že je současným francouzským králem, to individuum je jediné a to individuum je plešaté“. Russellovým původním motivem bylo zjištění pravdivostní hodnoty a byl vyznavačem dvouhodnotové logiky. A jelikož negace propozice vyjádřené danou větou je pravdivá, je původní propozice nepravdivá. To Russella vedlo k rozlišení ↗vlastních jmenurčitých popisů – určitý popis je takový jazykový výraz, který v každém časovém okamžiku označuje nejvýše jedno individuum. Problém pravdivostní hodnoty takových výroků vedl P. F. Strawsona k požadavku, aby podmínkou pro existenci jejich pravdivostní hodnoty byla pravdivost jejich ↗presupozice, tj. v tomto případě „Existuje současný francouzský král“. Montague pro změnu proslul svými větami o jednorožci: „John finds a unicorn“ a „John seeks a unicorn“. Syntakticky jsou podobné, mají stejnou stavbu, ale sémanticky zcela odlišné. Z první věty vyplývá, že existuje aspoň jeden jednorožec, kdežto druhá věta je dvojznačná. Při čtení de dicto existence jednorožce neplyne, kdežto při čtení de re ano. Jde o problém kvantifikace v intenzionálním kontextu; viz ↗de dicto × de re. R. Montague za tím účelem zavádí nové kvantifikátory jako „většina, ale ne všichni“. Vlivná je v tomto směru také skupina nizozemských logiků vystupující pod „krycím“ jménem L. T. F. Gamut zejména pro aplikace v umělé inteligenci.

Literatura
  • Gamut, L. T. F. Logic, Language and Meaning I, II, 1991.
  • Materna, P. & K. Pala ad. Logická analýza přirozeného jazyka, 1989.
  • Montague, R. English as a Formal Language. In Visentini, B. ad. (eds.), Linguaggi nella Societa et nella Technica, 1970a, 188–221.
  • Montague, R. Pragmatics and Intensional Logic. Synthese 22, 1970b, 68–94.
  • Russell, B. On Denoting. Mind 14, 1905, 479–493.
  • Raclavský, J. Jména a deskripce, 2009.
  • Raclavský, J. Individua a jejich vlastnosti, 2011.
  • Štěpán, J. Logika možných světů I, 1995.
Citace
Jan Štěpán (2017): LOGICKÁ ANALÝZA PŘIROZENÉHO JAZYKA. In: Petr Karlík, Marek Nekula, Jana Pleskalová (eds.), CzechEncy - Nový encyklopedický slovník češtiny.
URL: https://www.czechency.org/slovnik/LOGICKÁ ANALÝZA PŘIROZENÉHO JAZYKA (poslední přístup: 10. 8. 2020)

Další pojmy:

logika

CzechEncy – Nový encyklopedický slovník češtiny

Všechna práva vyhrazena © Masarykova univerzita, Brno 2012–2020

Provozuje Centrum zpracování přirozeného jazyka