KORPUS A EMPIRIE

Základní

V moderní době je jaz. korpus hlavním zdrojem koncentrované jaz. empirie, kterou jsme do určité míry (většinou malé) někdy schopni vyvažovat empirií a jaz. zkušeností osobní. Korpus je tak východiskem k realizaci empirického zkoumání jaz.; v protikladu k takovým přístupům, které empirii odmítají (zvl. generativismus v důsledku postojů N. Chomského ke korpusu a jeho důrazu na introspekci). Empirismus jako vědecký směr, vycházející z kvantitativních, a tedy objektivních dat a informací v nich, stojí tedy v protikladu k racionalismu, opírajícímu se o osobní, a tedy i nutně subjektivní introspekci. Korpusové poznání je velmi pevně a mnoha vazbami (skrze velké množství svých textů) nezpochybnitelně (a jen málo zprostředkovaně) vázané na realitu a roli jaz. v ní; druh poznání založený takto na korpusu je proto v maximální míře objektivní v protikladu k poznání užívajícímu jiné metody.

Pokud se např. reprezentativní korpus ustálí jako opakovaně zkoumaný zdroj, stává se z takového korpusu nejen cenný referenční zdroj, ale i model k jeho opakovanému a rozšířenému studiu. Vzniká tak ale i entita nabízející se k jaz. experimentům a „technologickému“ zkoumání různého druhu. Korpusem se tak v lingvistice v zásadě poprvé nabízí možnost opakovaného experimentu, který představuje základní požadavek každé exaktní vědy.

Rozšiřující
Literatura
Citace
František Čermák (2017): KORPUS A EMPIRIE. In: Petr Karlík, Marek Nekula, Jana Pleskalová (eds.), CzechEncy - Nový encyklopedický slovník češtiny.
URL: https://www.czechency.org/slovnik/KORPUS A EMPIRIE (poslední přístup: 15. 4. 2021)

Další pojmy:

korpusová lingvistika

CzechEncy – Nový encyklopedický slovník češtiny

Všechna práva vyhrazena © Masarykova univerzita, Brno 2012–2020

Provozuje Centrum zpracování přirozeného jazyka