KOMUNIKAČNÍ JEDNOTKA

Základní

V teorii ↗FPV jazykové jednotky (složky), na které se v ↗distribučním poli VD určitého řádu distribuují v okamžiku sdělování jednotlivé relativní ↗stupně VD. V distribučním poli věty jsou to většinou větné členy (s výjimkou vlastního tranzitu), ať už jsou vyjádřeny pouhým personálním sufixem (např. u signalizace podmětu slovesným tvarem) n. celou vedlejší (např. podmětnou) větou. Taková vedlejší věta vystupuje pak jako k.j. (většinou tematická n. rematická) v distribučním poli věty nadřazené, avšak má též své vlastní distribuční pole, ve kterém jsou její vlastní větné členy komunikačními jednotkami.

Rozšiřující
Citace
Ludmila Uhlířová, Aleš Svoboda (2017): KOMUNIKAČNÍ JEDNOTKA. In: Petr Karlík, Marek Nekula, Jana Pleskalová (eds.), CzechEncy - Nový encyklopedický slovník češtiny.
URL: https://www.czechency.org/slovnik/KOMUNIKAČNÍ JEDNOTKA (poslední přístup: 6. 12. 2019)

Další pojmy:

gramatika syntax

CzechEncy – Nový encyklopedický slovník češtiny

Všechna práva vyhrazena © Masarykova univerzita, Brno 2012–2018

Provozuje Centrum zpracování přirozeného jazyka