KOMITATIVNÍ KONSTRUKCE  (komitativní koordinace)

Základní
Rozšiřující

Syntaktické spojení dvou nominálních složek pomocí předložky s(e). Rozlišují se dvě k.k.: (i) komitativní koordinace v (1), která je sémanticky ekvivalentní slučovací koordinaci, a (ii) komitativní konstrukce s plurálovým zájmenem v (2), (tzv. Plural Pronoun Construction):

(1)

[Babička s dědečkem] šli na procházku

(komitativní koordinace)

(2)

[My s babičkou] jsme šly na procházku

(= babička a já) (PPC)

1 Syntaktické a sémantické vlastnosti k.k.

K.k. v příkladu (1) je v literatuře (✍Dyła, 1988, pro polštinu, ✍McNally(ová), 1993, a ✍Dalrymple(ová), Hayrapetian(ová) & King(ová), 1998, pro ruštinu, ✍Škrabalová, 2003, ✍Škrabalová, 2004, pro č.) nazývána ↗koordinací vzhledem k následujícím vlastnostem: (i) obě složky musí být přilehlé, viz (3a), (ii) dvě singulárové složky v pozici subjektu vyvolávají stejnou shodu v čísle a v rodě se slovesem jako složky koordinované spojkou a, viz (1a) a (3a), (iii) extrakce či fokalizace jedné složky není možná (viz ↗silné ostrovy), viz (3b,c), a (iv) má stejnou sémantickou implikaci jako koordinace se spojkou a, viz (3d):

(3)

a.

Babička s dědečkem šli na procházku / *Babička šli na procházku s dědečkem

b.

Karla s Pavlem byli včera v kině / *S kým byli včera Karla v kině? / *Chlapec, se kterým byli včera Karla v kině, se jmenuje Pavel

c.

Do kina nejdou KARLA S PAVLEM, ale ALICE S MICHALEM / *Do kina nejdou Karla S PAVLEM, ale S MICHALEM

d.

Karla s Pavlem byli včera v kině => Karla byla včera v kině & Pavel byl včera v kině.

K.k. se těmito vlastnostmi odlišuje od komitativního PP adjunktu (tzn. PP uvedené předložkou s(e) a fakultativně modifikující VP), který nemusí být přilehlý jiné NP a smí být relativizován a fokalizován, viz (4):

(4)

a.

Karla byla včera v kině s Pavlem

b.

S kým byla včera Karla v kině? / Chlapec, se kterým byla včera Karla v kině, se jmenuje Pavel

c.

Do kina nejde Karla S PAVLEM, ale S MICHALEM

Sekvence NP s NP může být dvojznačná mezi komitativní koordinací a komitativním adjunktem, pokud nemá funkci subjektu, jako v příkladu (5a). Dvojznačnost (ambignost) lze odstranit např. pomocí posesiva ve druhé nominální složce: reflexivní posesivum v (5b) musí být vázáno subjektem, a jde tedy o komitativní adjunkt, nereflexivní zájmeno v (5c) nemůže být vázáno subjektem, a jde tedy o komitativní koordinaci:

(5)

a.

Potkal jsem Pavla se sestrou

b.

Potkal jsem Pavla se svou sestrou (= já a moje sestra)

(k. adjunkt)

c.

Potkal jsem Pavla s jeho sestrou. (= Pavla a jeho sestru)

(k. koordinace)

Komitativní koordinace se však od koordinace se spojkou a liší tím, že: (i) je pouze binární, tzn. že spojka a musí být použita s více složkami v (6a), (ii) složky mohou být pouze nominální argumentové a referenční fráze (typu e), nejlépe s lidským referentem, viz (6b,c), (iii) pouze první složka nese pád své syntaktické pozice, druhá je vždy v instrumentálu, (iv) druhá NP smí obsahovat reflexivní zájmeno vázané první NP, viz (6d), (v) má přirozeně kolektivní (asociativní) interpretaci, viz (6e):

(6)

a.

*Babička s dědečkem s vnoučaty šli na procházku / Babička s dědečkem a (s) vnoučaty šli na procházku

b.

Čtu zajímavou a zábavnou knihu / *Čtu zajímavou se zábavnou knihou

c.

Matěj je zároveň žákem a učitelem / * Matěj je (zároveň) žákem s učitelem

d.

Petr se svými pomocníky připravili oběd / *Petr a svoji pomocníci připravili oběd

e.

Petr s Marií odjeli na prázdniny / ??Petr s Marií mají hnědé oči / *Petr s Marií mávali jeden na druhého z okna

k.k. v příkladu (2), nazývané Plural Pronoun Construction // PPC (viz ✍Schwartz(ová), 1988, ✍Ladusaw, 1989), je první složkou plurálové zájmeno, celá konstrukce však denotuje pouze dva jedince: jedince vyjádřeného osobou zájmena (/ty/on/ona) a jedince vyjádřeného komitativní PP. Tato interpretace typicky vyplývá z kontextu, jako v př. (7):

(7)

(Ondra, Pavel, Jarda a Péťa se schovávají ve skrýši. Ondra říká Péťovi:)

Vy s Pavlem (= ty a Pavel) zůstanete tady a my s Jardou (= já a Jarda) půjdeme na obhlídku

Použití plurálového n. singulárového posesiva v příkladu (8) též svědčí o rozdílné interpretaci plurálového zájmena: plurálové posesivum implikuje plurálovou interpretaci zájmena my, a v (8a) jde tedy o k. koordinaci, zatímco singulárové posesivum implikuje singulárovou interpretaci zájmena my, a v (8b) jde tedy o PPC:

(8)

a.

my s naším bratrem (= my a náš bratr)

(komitativní koordinace)

b.

my s mým bratrem (= já a můj bratr)

(PPC)

V případě PPC v (8b) nejde tedy z hlediska sémantického o unii dvou množin, jako je tomu při slučovací koordinaci (A a B = A & B) a komitativní koordinaci (A s B = A & B), ale o jejich unifikaci (✍Vassiliev(ová) & Larson, 2005): C s B = (A & B) U B = A & B.

Plurálové zájmeno může též být nulové jako v (9), kde se sloveso shoduje v plurálu se subjektem, který kontextově odkazuje pouze na Petra a Marii (✍Comrie & Corbett, 1993):

(9)

Kde je Petr? Jeli s Marií navštívit babičku (= Petr a Marie)

Na rozdíl od komitativní koordinace může být komitativní PP v PPC oddělená od zájmena klitiky:

(10)

My si s Pavlem rádi zatančíme (= já a Pavel n. my a Pavel) / *Já si s Pavlem rádi zatančíme

2 Analýzy k.k.

Analýzy k.k. upřednostňují buď vlastnosti, jimiž se podobá běžné koordinaci, n. vlastnosti, jimiž se od ní liší. Pro ✍Dyłu (1988) je k.k. bezspojkovou koordinací dvou NP, ve které je předložka považována za pouhý marker (klitiku) na druhé NPinstr., viz (11). ✍McNally(ová) (1993), ✍Progovac(ová) (1997), ✍Dalrymple(ová) & Hayrapetian(ová) ad. (1998) považují běžnou koordinační strukturu za nevhodnou vzhledem k tomu, že druhá NP smí obsahovat reflexivní posesivum vázané první NP (viz výše), a analyzují komitativní PP v této konstrukci jako adjunkt k první NP, viz (12). Plurálový rys celé NP je kalkulován na sémantické úrovni. McNally(ová) dále navrhuje, že komitativní koordinace tvoří sémanticky tzv. group (jeden víceprvkový jedinec, viz ✍Link, 1984; ✍Landman, 1989), a proto je kompatibilní pouze s kolektivní interpretací. Podle ✍Dalrymple(ové) & Hayrapetian(ové)  ad. (1998) má však komitativní koordinace stejnou sémantickou denotaci jako slučovací koordinace s a, a její typicky kolektivní interpretace je dána pouze pragmaticky:

(11)

[NP [NP Janek] [NP-cl z [NP Ewą[instr]]]]

(12)

[NP [NP Maša] [PP s [NP Kostej[instr]]]]

✍McNally(ová) (1993)✍Progovac(ová) (1997) navrhují strukturu v (12) též pro PPC, což však nevysvětluje rozdílnou interpretaci plurálového zájmena. Stejný problém má i analýza, kterou navrhují ✍Vassiliev(ová) & Larson (2005), v níž je komitatiní PP komplementem hlavy D realizované plurálovým zájmenem.

✍Creissels (1997) řeší plurálový rys k.k. na syntaktické úrovni. V jeho analýze jsou obě NP obsaženy v komitativní PP (první NP jako specifikátor předložkové hlavy a druhá NP jako její komplement), která je komplementem plurálové hlavy D. Tato hlava je totiž v africkém jaz. tswana viditelně realizována, viz (13). Podobnou strukturu navrhují ✍den Dikken & Lipták(ová) ad. (2001) pro PPC: komitativní PP je jimi analyzována jako predikát, Small Clause, která je komplementem hlavy D a jejímž subjektem je nulové singulárové zájmeno, viz (14). Interpretace zájmena je dána unií nulového zájmena a NP obsažené v komitativní PP:

(13)

[DP bo[pl] [PP [DP Kitso] [P' le [DP Mpho]]]] = Kitso s Mpho

(14)

[DP mi[1pl] [SC [DP pro[1sg]] [PP a neverömmel]]] = my se sestrou (= já a moje sestra)

✍Škrabalová (2004) navrhuje sjednocenou analýzu k.k. a PPC, která vychází ze struktur (13) a (14): plurálové zájmeno je normálně nulové v komitativní koordinaci a singulárové zájmeno je nulové v PPC, viz (15). Pokud jsou obě zájmena nulová jako v příkladu (9) výše, rys osoby musí být stejný u obou zájmen a záleží na rysu slovesa či na kontextu:

(15)

a.

[DP pro[3pl] [PP [DP Petr] [P' s [DP Marií[+instr]]]]]

(komitativní koordinace)

b.

[DP my[1pl] [PP [DP pro[1sg]] [P' s [DP Marií[+instr]]]]]

(PPC)

c.

[DP pro[xpl] [PP [DP pro[xsg]] [P' s [DP Marií[+instr]]]]]

(PPC s nulovým zájmenem)

Problémem analýz s komitativní PP jako komplementu hlavy D zůstává to, že PP může být od zájmena oddělena klitikem, viz (10) výše.

Literatura
  • Camacho, J. Structural Restrictions on Comitative Coordination. LI 31, 2000, 366–375.
  • Comrie, B. & G. G. Corbett. The Slavonic Languages, 1993.
  • Creissels, D. La coordination dans les langues africaines (à partir de l’exemple du tswana). Journée d’étude Syntaxe générale et syntaxe des langues africaines, 1997.
  • Dalrymple, M. & I. Hayrapetian ad. The Semantics of the Russian Comitative Construction. NLLT 16, 1998, 597–631.
  • den Dikken, M. & A. Lipták ad. On Inclusive Reference Anaphora: New Perspectives from Hungarian. In Megerdoomian, K. & L. A. Bar-el (eds.), WCCFL 20 Proceedings, 2001, 137–149.
  • Dyła, S. Quasi-Comitative Coordination in Polish. Lgs 26, 1988, 383–414.
  • Haspelmath, M. Coordinating Constructions: An Overview. In Haspelmath, M. (ed.), Coordinating Constructions, 2000, 3–39.
  • Johannessen, J. B. Coordination, 1998.
  • Ladusaw, W. Group Reference and the Plural Pronoun Construction. In Papers on the Plural Pronoun Construction and Comitative Coordination, 1989, 1–7.
  • Landman, F. Groups I. & II. L&P 12, 1989, 559–605, 723–744.
  • Link, G. Hydras: On the Logic of Relative Constructions with Multiple Heads. In Landman, F. & F. Veltman (eds.), Varieties of Formal Semantics. Proceedings of Fourth Amsterdam Colloquium, 1984, 243-262.
  • McNally, L. Comitative Coordination: A Case Study in Group Formation. NLLT 11, 1993, 347–379.
  • Progovac, L. Slavic and the Structure for Coordination. In FASL 5, 1997, 207–224.
  • , 1998.
  • Schwartz, L. Asymmetric Feature Distribution in Pronominal Coordinations. In Barlow, M. & C. A. Ferguson (eds.), Agreement in Natural Language, 1988a, 237–349.
  • Schwartz, L. Conditions for Verb-Coded Coordination. In Hammond, M. T. (ed.), Syntactic Studies in Typology, 1988b, 53–73.
  • Škrabalová, H. Comitative Constructions in Czech. In Kosta, P. & J. Błaszczak ad. (eds.), Investigations Into Formal Slavic Linguistics, 2003, 685–696.
  • Škrabalová, H. Recherches sur la syntaxe et la sémantique des expressions coordonnées, avec application particulière à la coordination nominale en tchèque, PhD. diss., Univ. Paris 3, 2004.
  • Vassilieva, M. & R. K. Larson. The Semantics of the Plural Pronoun Construction. NLS 13, 2005, 101–124.
Citace
Hana Gruet Škrabalová (2017): KOMITATIVNÍ KONSTRUKCE. In: Petr Karlík, Marek Nekula, Jana Pleskalová (eds.), CzechEncy - Nový encyklopedický slovník češtiny.
URL: https://www.czechency.org/slovnik/KOMITATIVNÍ KONSTRUKCE (poslední přístup: 14. 12. 2024)

Další pojmy:

gramatika syntax

CzechEncy – Nový encyklopedický slovník češtiny

Všechna práva vyhrazena © Masarykova univerzita, Brno 2012–2020

Provozuje Centrum zpracování přirozeného jazyka