KARPATISMY V ČESKÉM LEXIKU

Základní

Slova charakteristická pro část slovní zásoby dialektů jazyků, které se nacházejí v karpatském jazykovém areálu, vedle češtiny taky albánštiny, maďarštiny, makedonštiny, moldavštiny, polštiny, rumunštiny, slovenštiny, srbštiny, chorvatštiny, ukrajinštiny, též vlivy ugrofinských turkotatarských jazyků; viz ↗jazykový atlas. Karpatismy představují slovní zásobu spjatou s tzv. karpatským salašnictvím a jeho kulturou (pastevectví nekočovného obyvatelstva: život na salaši, nářadí, stavby a jejich názvy, kultura bydlení, chov ovcí, popř. koz, technika zpracování hrubé ovčí vlny, mléčná produkce, výrazivo geomorfologického rázu: terén, terénní útvary; viz ✍Štika (2004), ✍Štika (2007). Specifičnost karpatského jaz. areálu, příčiny, průběh a důsledky karpatských jazykových kontaktů zkoumá karpatská jazykověda (✍Ripka, 2009). Nejobsáhlejším dílem věnovaným problematice karpatismů z hlediska areálového je sedmisvazkový Karpatský jazykový atlas/Obščekarpatskij dialektologičeskij atlas (1987–2003); viz ↗jazykový atlas, který představuje zejména lexikálně‑sémantické jevy ilustrující svébytnost karpatského jaz. areálu jako celku vzniklého historickým kontinuálním vývojem.

Na území č. národního jaz. se vlivy karpatské salašnické kolonizace, počínající v 90. letech 15. stol. na Hukvaldsku a směřující sem ze západního Slovenska (✍Štika, 2007:147–149), uplatnily při formování etnografického regionu Valašska (✍Jeřábek, 2004:55–58). Dialektologie prokazuje existenci k. v severní, valašské podskupině ↗východomoravských nářečí a v ↗slezských nářečích, a to zejména slezskopolských na Těšínsku; k. se objevují i v místní toponymii. Některé výrazy jsou zaznamenány v Českém jazykovém atlase (viz ↗jazykový atlas), např. kurástva ‘mlezivo’; šutá koza, šuta, šutka, šuťena ‘koza bez rohů’; grúň, gruň, zgrún ‘stráň, úbočí, kopec’. K. v českém jazykovém prostředí se zabývá zejména A. Vašek, který ve výrazivu spojeném s karpatským salašnictvím rozlišuje tři vrstvy, a to lexikum:

(a) původu rumunského (např. brynza (fem.) ‘ovčí sýr’, cap (fem.) ‘kozel’, cárek (mask.) ‘ohrazený kout v chlévě, chlívek’, domikát (mask.) ‘polévka z ovčího sýra’, gaura (fem.) ‘vykotlaná díra ve stromě’, gúry (pl. tantum, fem.) ‘výslužky ze zabíjačky, především podbradek’, redykať (sa) ‘přemísťovat (se), stěhovat (se)’, vakeša (fem.) ‘ovce okolo očí černá’);

(b) původu maďarského (aldamáš (mask.) ‘litkup’, gazda (mask.) ‘hospodář’);

(c) původu ukrajinského (prlič (mask.) ‘trlič; hořec žlutý, Gentiana lutea’); ✍Vašek (1967:38–40). Názvy rostlin ukrajinského původu spjatými s karpatskou kolonizací se zabývá též ✍Machek (1949) (např. konopka ‘sasanka hajní, Anemone nemorosa’, slabonoha ‘netýkavka obecná, Impatiens noli tangere’).

Karpatské lexikální/lexikálně‑sémantické izoglosy jsou zdrojem pro bádání dalších lingvistických oborů, zejména pro studia slavistická (✍Karlíková, 2007; ✍Ramšáková, 2014), balkanistická, ugrofinistická a indoevropeistická (✍Ripka, 2009).

Rozšiřující
Literatura
  • Bernštejn, S. B. & G. P. Klepikova. Lingvogeografičeskoje izučenije karpatskoj (karpato-balkanskoj) zony i problema diachroničeskoj interpretacii „karpatizmov“. In Ivanov, V. V. (ed.), Obščeslavjanskij lingvističeskij atlas. Materialy i issledovanija, 1989, 129–147.
  • Jeřábek, R. Morava a Slezsko – etnický a etnografický obraz. In Jeřábek, R. & E. Maur ad., Etnografický atlas Čech, Moravy a Slezska IV. Etnografický a etnický obraz Čech, Moravy a Slezska (1500–1900), 2004, 38–76.
  • Karlíková, H. Odraz jazykových kontaktů v lexiku jižních a západních Slovanů. In Dorovský, I. & L. Mitrevski (eds.), Studia Macedonica. Sborník referátů přednesených na 4. česko-makedonské konferenci ve dnech 10. až 13. června 2007 v Brně, 2008, 85–92.
  • Machek, V. Ukrajinské názvy rostlin na Valašsku. Naše Valašsko 12, 1949, 130–131.
  • Ramšáková, A. Karpatský jazykový areál. Karpatizmy v kysuckej nárečovej oblasti. In Urbanová, S. & L. Dokoupil ad. (eds.), Valašsko – historie a kultura, 2014, 223–233.
  • Ripka, I. Celokarpatský dialektologický atlas – hlavné dielo lingvistickej karpatológie. Slovo o slove. Zborník Katedry komunikačnej a literárnej výchovy Pedagogickej fakulty Prešovskej univerzity 15, 2009, 12–19.
  • Štika, J. Rozšíření a intenzita karpatské kultury na Moravě a ve Slezsku. In Jeřábek, R. & E. Maur ad., Etnografický atlas Čech, Moravy a Slezska IV. Etnografický a etnický obraz Čech, Moravy a Slezska (1500–1900), 2004, 77–86.
  • Štika, J. Valaši a Valašsko: o původu Valachů, valašské kolonizaci, vzniku a historii moravského Valašska a také o karpatských salaších, 2007.
  • Vašek, A. Jazykové vlivy karpatské salašnické kolonizace na Moravě, 1967.
Citace
Stanislava Kloferová (2017): KARPATISMY V ČESKÉM LEXIKU. In: Petr Karlík, Marek Nekula, Jana Pleskalová (eds.), CzechEncy - Nový encyklopedický slovník češtiny.
URL: https://www.czechency.org/slovnik/KARPATISMY V ČESKÉM LEXIKU (poslední přístup: 18. 4. 2024)

CzechEncy – Nový encyklopedický slovník češtiny

Všechna práva vyhrazena © Masarykova univerzita, Brno 2012–2020

Provozuje Centrum zpracování přirozeného jazyka