JAZYK A EKONOMIKA

Základní

Souhrnné označení tematického okruhu pokrývajícího veškeré aspekty podmíněnosti korpusových i statusových stránek jazyka ekonomickými faktory, působení těchto faktorů na jazykové situace, ekonomické důsledky volby jazyka pro jeho uživatele i efekty investování do jazykových kompetencí. Vztahy jazyka a ekonomiky jsou v jazykovědné literatuře explicitně tématem poměrně novým. To však neznamená, že o těchto vztazích se dříve neuvažovalo. Většinou se ale ekonomika více méně nepřímo zmiňovala ve studiích pojatých šíře jako souvztažnost jazyků a jejich vývoje s vývojem společností. Souvislosti s vývojem hospodářství byly konstatovány n. předpokládány jak u jevů korpusových, tak i statusových (viz ↗jazykové plánování). Např. ✍Skalička (1961) viděl jasnou souvislost mezi povahou hospodářského života té které společnosti a charakterem slovní zásoby jejího jazyka n. mezi rozvojem výroby a technickým pokrokem a neustálým obohacováním slovní zásoby. Viděl též paralely mezi autarkizací jednotlivých feudálních panství a rozrůzňováním dialektů n. naopak mezi vytvářením národního trhu a stíráním nářečních rozdílů. Na druhé straně ukazoval na nepodloženost hypotéz o vývojových stádiích gramatické stavby jazyků v závislosti na stádiích hospodářsko‑společenského vývoje, jak je formulovala např. škola Marrova a Meščaninovova; viz ↗marrismus. Průkopnickým činem byla ve své době v č. kontextu práce č. anglisty Z. Vančury Hospodářská lingvistika (viz ✍Vančura, 1934, viz též ✍Vančura, 1936, a ✍Nekvapil, 2002), který definoval a popsal obchodní jazyk jako „funkční dialekt“, i práce M. Wienera, který popsal vnitřní písemnou komunikaci v podniku (✍Wiener, 1935). Tyto práce navazovaly na studie nizozemských a německých lingvistů z 20. a 30. let 20. stol. o „jazyku hospodářství“ (Wirtschaftssprache) a na jejich snahy o vybudování zvláštního oboru jazykovědy zvaného „hospodářská lingvistika“. Měly své zázemí i ve vědecké činnosti na č. obchodních školách (viz ✍Čada, 1934; ✍Čada, 1935).

Rozšiřující

Otázce vztahů jazyka a ekonomiky, resp. různých stránek jazykové problematiky a různých ekonomických kategorií, byla věnována větší pozornost od 2. pol. 20. stol. v kontextu rozvinutého tržního hospodářství, globalizace a vzrůstu společenské prestiže ekonomických věd. To se projevilo na jedné straně tím, že v sociologii se uplatnily pojmy kapitálu, zisku a trhu v metaforické podobě, kterou jim dodala teorie ✍Bourdieuho (1982). Ten definoval pojmy kulturní (sociokulturní), resp. symbolický kapitál, do nichž byly pojaty i jazykové kompetence v rámci dichotomie nářečí, řeč lidová × jazyk spisovný; vyjadřování ústní × kompetence ve vyjadřování písemném i kompetence vícejazyčné. Při vší objevnosti Bourdieuových analýz však nelze pominout skutečnost, že takto definovaný kapitál je odlišný od kapitálu ekonomického, protože sám o sobě nemůže být bez dalších činností a podmínek investován a nemůže svému „vlastníkovi“ bez dalšího nejazykového úsilí přinášet ekonomický prospěch. Tyto metafory a další analogie mezi komunikací a směnou, mezi jazykovými znaky a měnovými jednotkami, resp. mezi jazykem a penězi, mezi ekonomickým a saussurovským pojetím hodnoty, které se vyskytují v jazykovědné literatuře (✍Calvet, 2002; ✍Phillipson, 2003), dekonstruuje švýcarský ekonom ✍Grin (1994), ✍Grin (1997), ✍Grin (2005a:5–8).

Na druhé straně si však různých aspektů jazyka a jazykové problematiky začali všímat ekonomové, kteří k jazyku přistupovali s ekonomickým pojmoslovím v původním slova smyslu, a pokusili se s jeho pomocí analyzovat některé jazykové problémy a kompetence a ukazovat je v novém světle. Na jedné straně to byli někteří američtí ekonomové, kteří se snažili změřit přínos jazykových kompetencí k možnostem uplatnění a úspěšnosti jejich nositelů na trhu práce. Na druhé straně to jsou švýcarský ekonom F. Grin, kanadská lingvistka M. Heller(ová) a další, kteří studují ekonomické souvislosti jazykové situace a jazykové politiky, a konečně evropští sociolingvisté včetně českých, kteří analyzují úlohu jazykových kompetencí v ekonomických procesech, např. v podnicích nadnárodních společností, a všímají si též ekonomických podmínek (ne)osvojování, resp. ztráty jazyka u ekonomických migrantů. Existuje také řada syntetických prací, přehledně shrnujících vztahy mezi těmito dvěma oblastmi života společnosti, a to jednak z pohledu lingvistů (✍Coulmas, 1992; ✍Bruthiaux, 2003; ✍Ozolins, 2003), jednak očima ekonomů (✍Vaillancourt, 1985; ✍Grin & Vaillancourt, 1997, ✍Grin, 1996a, ✍Grin, 1996b; ✍Grin, 2003, ✍Lamberton, 2002), kde lze nalézt odkazy na další literaturu k problematice těchto mezioborových vztahů (✍Grin, 2005a:1).

Důležitým bodem v současném evropském a zároveň i č. výzkumu problematiky vztahu ekonomiky a jazyka bylo devatenácté číslo ročenky Sociolinguistica (✍Ammon & Mattheier ad., 2005), které bylo celé věnováno tomuto tématu. K této publikaci přispěl i kolektiv č. autorů (✍Nekula & Nekvapil ad. 2005a) studií o dorozumívacích jazycích ve filiálkách nadnárodních podniků zřízených na území České republiky investory z německy mluvících zemí. Na ni navázaly další studie o jazykové situaci v č. pobočkách nadnárodních společností, které se vesměs soustřeďovaly na firemní jazykovou politiku, na užívání jazyka zahraničních manažerů a č. zaměstnanců podniku v jednotlivých komunikačních situacích, na vztah č. příslušníků podnikového managementu k volbě jazyka v komunikaci na úrovni vedení podniku (volba mezi němčinou a angličtinou), na zajišťování jazykové výuky, na přijímání nových pracovníků s ohledem na jejich jazykové znalosti a na další aspekty užívání jazyků důležité pro úspěšný chod podniku (viz ✍Engelhardt, 2011; ✍Nekvapil & Nekula, 2006a; ✍Nekvapil & Nekula, 2006b; ✍Nekvapil & Sherman(ová), 2009).

Jiným směrem výzkumu šla analýza jazykové adaptace vietnamských ekonomických migrantů, přičemž migrační toky byly na pozadí studia nadnárodních společností definovány jako druhá strana globalizačních procesů probíhajících v oblasti ekonomiky, která vede ke vzniku zcela nových jazykových situací (viz ✍Vasiljev & Nekvapil, 2012). V této souvislosti byly konstatovány i nové jazykové prvky ve veřejném prostoru, dané orientací na jazykovou příslušnost zákazníků (viz ✍Nekvapil & Nekula, 2006a; ✍Nekvapil & Nekula, 2006b; ✍Vasiljev & Dornerová, 2010).

V širším pojetí lze k problematice vztahů mezi jazykem a ekonomikou řadit i jazykové ztvárnění marketingových strategií, především reklamy (✍Čmejrková, 2000), jejíž jazyková praxe se promítá např. i do většího uplatňování nespisovných (a výrazně expresivních) prvků ve veřejném prostoru (srov. firemní název „Hladový vokno“). Na druhé straně je zřejmé, že využívání ekonomických kategorií k výzkumu různých aspektů jazykové situace v České republice je teprve v zárodku. Jde především o definování pojmu jazykového trhu, jeho prvků (jazykově specifických komodit a služeb, jazykově orientovaných činností a jazykově orientovaných či podmíněných nákladů), vymezení vztahů mezi činnostmi tržními (např. jazykové školy) a mimotržními (jazykové programy základního a středního školství) a jejich podílu na jazykové nabídce; dále jde o faktory určující jazykovou poptávku na straně institucionální i na straně občanské a efektivní využití nákladů, měřeného kvantitou i kvalitou dosahovaných výsledků z hlediska společenského i z hlediska jednotlivých kategorií recipientů jazykového vzdělávání (✍Vasiljev, 2008).

Literatura
  • Ammon, U. & K. Mattheier ad. (eds.) Wirtschaft und Sprache – Economy and Language – Economie et Langue, 2005.
  • Ammon, U. & J. Darquennes ad. (eds.) Sprachwahl in Europäischen Unternehmen – Language Choice in European Companies – Choix linguistiques dans les entreprises en Europe, 2009.
  • Bourdieu, P. Ce que parler veut dire. L´économie des échanges linguistiques, 1982.
  • Bruthiaux, P. 21st Century Trends in Language and Economics. Current Issues in Language Planning 4, 2003, 84–90.
  • Calvet, L-J. Le marché aux langues, 2002.
  • Coulmas, F. Economics and Language, 1992.
  • Čada, J. Le travail théorique des philologues à l´École des Hautes Études Commerciales. Revue internationale pour l´enseignement commercial 17, 1934, 1340–1346.
  • Čada, J. Les méthodes de la linguistique commerciale et économique. In Actes du troisième Congrès international de linguistes, 1935.
  • Čmejrková, S. Čeština v reklamě, reklama v češtině, 2000.
  • Engelhardt, O. Management of Multilingualism in Multinational Companies of German Origin in the Czech Republic. In Garzone, G. & M. Gotti (eds.), Discourse, Communication and the Enterprise. Genres and Trends, 2011, 111–129.
  • Grin, F. Economics and Language: Match or Mismatch? International Political Science Review 15, 1994, 27–44.
  • Grin, F. (ed.) Economic Approaches to Language and Language Planning. International Journal of the Sociology of Language 121, 1996a.
  • Grin, F. The Economics of Language: Survey, Assessment and Prospects. International Journal of the Sociology of Language 121, 1996b, 17–44.
  • Grin, F. Aménagement linguistique: du bon usage des concepts d´offre et de demande. In Labrie, N. & W. Mäder ad. (eds.), Études récentes en linguistique de contact, 1997, 117–134.
  • Grin, F. Exploring the Economics of Language, 2000.
  • Grin, F. Economics and Language Planning. Current Issues in Language Planning 4, 2003, 1–66.
  • Grin, F. Économie et langue: de quelques équivoques, croisements et convergences. In Ammon, U. & K. Mattheier ad. (eds.), Wirtschaft und Sprache – Economy and Language – Economie et Langue. Sociolinguistica 19, 2005a, 1–12.
  • Grin, F. L´enseignement des langues étrangères comme politique publique. Rapport au Haut Conseil de l’évaluation de l’école (n° 19), 2005b.
  • Grin, F. Promoting Language Through the Economy: Competing Paradigms. In Kirk, J. M. & D. P. Ó. Baoill (eds.), Language and Economic Development, 2009, 1–12.
  • Grin, F. Complémentarités entre sciences du langage et analyse économique: le cas des langues étrangères dans l´activité professionnelle. Bulletin suisse de linguistique appliquée, Special Issue 2010/2, 107–131.
  • Grin, F. & F. Vaillancourt. The Economics of Multilingualism. Overview of the Literature and Analytical Framework. Annual Review of Applied linguistics XVII, 1997, 43–65.
  • Grin, F. & C. Sfreddo ad. The Economics of the Multilingual Workplace, 2010.
  • Hilmarsson-Dunn, A. M. & J. Beswick ad. Language Use and Opportunities for Economic Migrants in Europe: Policy and Practice. European Journal of Language Policy 2, 2010, 206–228.
  • Höhne, S. & M. Nekula. (eds.) Sprache, Wirtschaft, Kultur. Deutsche und Tschechen in Interaktion, 1997.
  • Lamberton, D. (ed.) The Economics of Language, 2002.
  • Möller, J. & M. Nekula. (eds.) Wirtschaft und Kommunikation. Beiträge zu den deutsch-tschechishen Wirtschaftsbeziehungen, 2002.
  • Nekula, M. Kommunikationsführung in deutsch-tschechischen Firmen. In Möller, J. & M. Nekula (eds.), Wirtschaft und Kommunikation. Beiträge zu den deutsch-tschechischen Wirtschaftsbeziehungen, 2002, 65–83.
  • Nekula, M. & K. Šichová. Sprache als Faktor der wirtschaftlichen Integration. Brücken 12, 2004, 317–335.
  • Nekula, M. & J. Nekvapil ad. Sprachen in deutsch-tschechischen, österreichisch-tschechischen und schweizerisch-tschechischen Unternehmen: Ein Beitrag zur Wirtschaftskommunikation in der Tschechischen Republik. In Ammon, U. & K. Mattheier ad. (eds.), Wirtschaft und Sprache – Economy and Language – Economie et Langue. Sociolinguistica 19, 2005a, 128–143.
  • Nekula, M. & J. Nekvapil ad. Sprachen in multinationalen Unternehmen auf dem Gebiet der Tschechischen Republik, 2005b.
  • Nekula, M. & Ch. Marx ad. Sprachsituation in Unternehmen mit ausländischer Beteiligung in der Tschechischen Republik. Sociolinguistica 23, 2009, 53–85.
  • Nekvapil, J. Die kommunikative Überwindung der tschechisch-deutschen ethnischen Polarisation. Deutsche, deutsche Kollegen, Expatriates, und andere soziale Kategorien im Automobilwerk Škoda. In Höhne, S. & M. Nekula (eds.), Sprache, Wirtschaft, Kultur. Deutsche und Tschechen in Interaktion, 1997, 127–144.
  • Nekvapil, J. Sociolingvistický pohled na vývoj odborných jazyků. In Hasil, J. (ed.), Přednášky z XLV. běhu Letní školy slovanských studií, 2002, 117–132.
  • Nekvapil, J. & M. Nekula. On Language Management in Multinational Companies in the Czech Republic. Current Issues in Language Planning 7, 2006a, 307–327.
  • Nekvapil, J. & M. Nekula. K jazykové situaci v nadnárodních podnicích působících v České republice. SaS 67, 2006b, 83–95.
  • Nekvapil, J. & T. Sherman. Czech, German and English: Finding their Place in Multinational Companies in the Czech Republic. In Stevenson, P. & J. Carl. (eds.), Language, Discourse and Identity in Central Europe, 2009, 122–146.
  • Ozolins, U. Language and Economics: Mutual Incompatibilities or a Necessary Partnership. Current Issues in Language Planning 4, 2003, 67–83.
  • Phillipson, R. English-Only Europe?, 2003.
  • Sherman, T. & O. Engelhardt ad. Language Use in Multinational Companies in Europe: A Theoretical and Methodological Reframing. In Studer, P. & I. Werlen (eds.), Linguistic Diversity in Europe. Current Trends and Discourses, 2012, 287–310.
  • Skalička, V. Vztah vývoje jazyka k vývoji společnosti. In Čermák, F. & J. Čermák ad. Vladimír Skalička. Souborné dílo, 2. díl (1951 – 1963), 2004, 812–818.
  • Vaillancourt, F. (ed.) Économie et langue, 1985.
  • Vančura, Z. Hospodářská lingvistika, 1934.
  • Vančura, Z. The Study of the Language of Commerce. Travaux du Cercle Linguistique de Prague 6, 1936, 159–164.
  • Vasiljev, I. Jazyk jako předmět nabídky a poptávky. In Jaklová, A. (ed.), Člověk – Jazyk – Text, 2008, 173–176.
  • Vasiljev, I. & D. Dorner. “Linguistic Landscapes” versus Economic Participation in Multilingual Cities. In Hülmbauer, C. & E. Vetter ad. (eds.), Mehrsprachigkeit aus der Perspektive zweier EU-Projekte. DYLAN Meets LINEE, 2010, 97–112.
  • Vasiljev, I. & J. Nekvapil. Markets, Know-how, Flexibility and Language Management: The Case of the Vietnamese Migrant Community in Czech Republic. In Studer P. & I. Werlen (eds.), Linguistic Diversity in Europe. Current Trends and Discourses, 2012, 311–338.
  • Wiener, M. Der Schriftverkehr der Unternehmung, 1935.
Citace
Ivo Vasiljev (2017): JAZYK A EKONOMIKA. In: Petr Karlík, Marek Nekula, Jana Pleskalová (eds.), CzechEncy - Nový encyklopedický slovník češtiny.
URL: https://www.czechency.org/slovnik/JAZYK A EKONOMIKA (poslední přístup: 17. 11. 2019)

CzechEncy – Nový encyklopedický slovník češtiny

Všechna práva vyhrazena © Masarykova univerzita, Brno 2012–2018

Provozuje Centrum zpracování přirozeného jazyka