HEBRAISMY V ČESKÉM LEXIKU

Základní

Slova hebrejského původu (hebraismy), která byla přejata do češtiny a integrovala se do její slovní zásoby. První historicky důvěryhodné zprávy o přítomnosti Židů v Čechách a na Moravě se týkají obchodníků a diplomatů, kteří sami jsou jejich autory. Anonymní autor hebrejské kroniky Yosippōn z první poloviny 10. stol. přináší výčet slovanských národů a zemí, mezi nimi figuruje Morava (Mwrw’) a Bojmīn (Bzjmjm, s emendací Bwjmjm), čili Bohemia (✍Bartoňková & Havlík (eds.), 1969:379–381). V 60. letech 10. stol. navštívil území západních Slovanů Ibrahīm ibn JaCqūb, patrně jako člen poselstva kordovského khalífy al‑Ḥakama. Ač jeho svědectví zachovali pouze pozdější arabští geografové, všeobecně se přijímá za autentické. Z překladu Hrbka se dovídáme: „A město Frágha je postaveno z kamene a z vápna. Je nejbohatším ze zemí (měst) zbožím. Přicházejí sem z města Krakova Rusové a Slované se zbožím. A přicházejí k nim ze zemí Turků muslimové, Židé a Turci [zde jsou zřejmě míněni Chazaři] rovněž se zbožím a obchodnickým závažím a vyvážejí od nich otroky, cín a (různé) druhy kožešin…“ (✍Bartoňková & Havlík (eds.), 1969:413). (Zpráva je zapsána arabsky: Wa-madīnatu Frāġa(t) mabnīyatun bi-l-ḥaǧari wa-l-ǧīri wa-hiya ’aktaru l-bilādi matāǧirin ta’tīhā min madīnati Krākūā ’ar-Rūsu wa-ṣ-Ṣaqālibatu bi-l-matāǧiri wa-ya’tīhim min bilādi l-’Atrāki l-’islāmi wa-l-Yahūdu wa-t-Turku bi-l-matāǧiri ’ayḍan wa-l-matāqīli l-marqaṭīyati fa-yaḥmilūna min Cindahumu r-raqīqa wa-l-qazdīra wa-ḍurūba l-’aubāri ...). Nejstarší židovské osídlení na území Prahy je známo z podhradí na Újezdě a z okolí Vyšehradu. Při 1. křížové výpravě roku 1096 mnoho Židů přišlo o život n. muselo uprchnout. Staré židovské osady zanikly, nová osada byla založena na pražském Josefově. Žádosti o ochranu adresované č. panovníkům vyslyšeli nejprve Václav I., poté Přemysl Otakar II. (Statuta ludaeorum), oba ve 13. stol., ve 14. stol. pak Karel IV. Protihodnotou byly zejména finanční služby (✍Pěkný, 2001:23–25). Židé tedy žijí v č. prostředí už celé tisíciletí. Ač byly židovské komunity vždy spíše uzavřené, k jaz. interferenci docházelo. Je však třeba zdůraznit, že jaz. středoevropských Židů nebyla hebrejština, z komunikačního hlediska ve skutečnosti mrtvý jazyk, ale jidiš (viz ↗jidišismy v českém lexiku), řeč, jejímž základem byla středohornoněmčina, ale jejíž slovní zásobu obohatilo mnoho hebrejských slov. Vedle přímého kontaktu přes jidiš pronikají do č. zprostředkovaně některé biblické hebraismy, obvykle přes lat. překlad; ↗internacionalismus. Další cestou je zprostředkované přejetí přes západoevropské jaz., nejčastěji přes němčinu.

Následující glosář 40 č. hebraismů zahrnuje především slova, která v č. tak či onak zdomácněla (balzám, jaspis, karban, korál, moloch, onanie, pižmo, safír, satan, sobota, tábor) a jejichž původ si obvykle Čech neuvědomuje. Svébytnou skupinu představují sakrální termíny či formulace, které do Evropy přineslo křesťanství (aleluja, ámen, an(n)a, hosanna, mesiáš, paškál). Další termíny se omezují pouze na tradiční judaistické prostředí, ale zejména díky beletrii jsou dostatečně známy i mimo něj (gój, golem, chanuka, chasidé, chucpe, ješiva, kabala, košer, maces, mešuge/mišuge, mikve, pejz, rabín, šábes, Talmud, Tóra). Součástí moderního politického jaz. se staly termíny kibuc, sionismus, šoa. Naopak archaickou konotaci mají zastaralé dialektismy a argotismy dales, datel, chalachyně, schoř.

Rozšiřující

1. aleluja < hebr. halləlū‑jāh ‘chvalte Boha’ (ESJČ, 1968:35; ✍Douglas (ed.), 1996:281; ✍Koehler & Baumgartner, 2001:248)

2. ámen < lat. āmēn < ř. ἀμήν < hebr.āmēn ‘tak se staň; opravdu’, od slovesa ’āman ‘utvrzovat’ (✍Rejzek, 2001:52; ✍Koehler & Baumgartner, 2001:63–64)

3. stč. an(n)a ‘ach!’ < hebr.ānnā(h) id. (ESJČ, 1968:36; ✍Koehler & Baumgartner, 2001:69–70)

4. balzám a dial. balšám ‘druh máty’ < něm. Balsam < lat. Balsamumř. βάλσαμον < hebr. bośæm, bæśæm ‘balzámovník; balzámový olej; parfém’ (ESJČ, 1968:44, 453; ✍Koehler & Baumgartner, 2001:163)

5. dales ‘insolvence’ < něm. arg. Dalles ‘chudoba, nouze’ < jid. dallus ‘chudoba’ < hebr. dallūt ‘chudoba, nuzota’ (ESJČ, 1968:110; ✍Kluge & Seebold, 1999:160; ✍Koehler & Baumgartner, 2001:223)

6. datel, pl. datle id. ‘paklíč’ < něm. Daltel id. < hebr. dælæt ‘dveře’ (ESJČ, 1968:111; ✍Koehler & Baumgartner, 2001:223)

7. gój – jid. gój ‘člověk jiné víry’ < hebr. gōj ‘lid, národ’, obvykle jiné víry (✍Rosten, 1998:62–63; ✍Koehler & Baumgartner, 2001:182–183)

8. golem  jid. Golem ‘figura bez života’, kterou měl oživit vrchní rabín pražský, Jehuda Löw ben Bezalel < pbh. golæm ‘beztvarý; zárodek’ [Žalmy 139.16] (✍Rosten, 1998:63–65; ✍Koehler & Baumgartner, 2001:194)

9. hosanna  volání, kterým byl při svém triumfálním návratu do Jeruzaléma vítán Ježíš [Matouš 21,9.15; Marek 11.9; Jan 12,13]; k triumfálnímu příjezdu se vztahuje i ve Starém zákoně [Žalmy 118,25] < ř. ὡσαννά < hebr. hōšīCā nā’ ‘ochraňuj, prosíme (tě)’ (J 48; ✍Douglas (ed.), 1996:296)

10. střč. chalachyně ‘nevěsta’, dial. valaš. chalachyňa ‘rozcuchaná žena’ < něm. Kalle ’ ‘nevěsta; nevěstka’ < z. jid. kalle ‘nevěsta’ < hebr. kallā(h) ‘nevěsta’ (ESJČ, 1968:195; ✍Kluge & Seebold, 1999:419; ✍Koehler & Baumgartner, 2001:477–478)

11. chanuka – židovský svátek světel ḥănukkā(h), doslova ‘věnování’ (✍Newman & Sivan, 1992:51; ✍Koehler & Baumgartner, 2001:334)

12. chasidé, chasidismus < hebr. ḥāsīd ‘zbožný’ (✍Newman & Sivan, 1992:52–53; ✍Koehler & Baumgartner, 2001:337)

13. chucpe – slovo označující mimořádně arogantní cynismus; přes jid. přichází z pbh. ḥuṣpā(h) ‘nestoudnost, drzost’ (✍Rosten, 1998:80; ✍Kluge & Seebold, 1999:155; ✍Klein, 1987:229)

14. jaspis < ř. ἴασπις < hebr. jāšəpēh ‘jaspis’ (✍Rejzek, 2001:245; ✍Koehler & Baumgartner, 2001:449)

15. ješiva ‘židovská náboženská škola’ < pbh. jəšībā(h) ‘sezení, setkání, bydlení; škola studující Talmud’, od slovesa √j‑š‑b ‘sedět, zůstávat, bydlet’ (✍Newman & Sivan, 1992:67; ✍Klein, 1987:266)

16. kabala ‘tajná židovská nauka’ < něm. Kabale < fr. cabale < pbh. qabbālā(h) ‘získání, obdržení’, střh. ‘tradice, ústní podání’ (✍Rejzek, 2001:255; ✍Newman & Sivan, 1992:78; ✍Kluge & Seebold, 1999:415; ✍Klein, 1987:560).

17. karban  ze slova karbona označujícího schránku na losy u kramářů v 16. stol. (odtud pak označení všech hazardních her) < střlat. corbanum a corbona ‘schránka, v níž byly uloženy chrámové peníze’ < ř. κορβανᾶς < hebr. qārəbān ‘obětní dar’ [Marek 7. 11] (ESJČ, 1968:242; ✍Koehler & Baumgartner, 2001:1136–1137)

18. kibuc < pbh. qibbūṣ ‘společenství, pospolitost’, n.hebr. ‘kibuc’ (✍Kluge & Seebold, 1999:439; ✍Klein, 1987:559)

19. korál < střlat. corallus < lat. corallium < ř. κοράλλιον < hebr. gōrāl ‘kamínek určený k losování’ (ESJČ, 1968:276; ✍Koehler & Baumgartner, 2001:185)

20. košer ‘předpisově připravený pokrm’ < jid. košer < hebr. kāšer, utvořeno od slovesa √k‑š‑r ‘být vhodný, přiměřený’ (✍Rejzek, 2001:305; ✍Koehler & Baumgartner, 2001:503)

21. maces ‘židovské rituální pečivo velikonoční’ (‑es podle pl. maccojs v terminologii středo‑ a východoevropských Židů) < něm. Matze < z. jidiš ma(t)zo < hebr. maṣṣā(h), pl. maṣṣōt ‘chléb pečený z ječné mouky a vody z nekvašeného těsta’ (ESJČ, 1968:346; ✍Rosten, 1998:96–97; ✍Kluge & Seebold, 1999:546; ✍Koehler & Baumgartner, 2001:621–622)

22. mesiáš < střlat. Messiasř. Μεσσίας < hebr. māšīa ‘pomazaný’ = ř. χριστός (Septuaginta), tj. osoba zasvěcená svatým olejem k úkolům stanoveným bohem; role mesiáše‑vykupitele je pouze naznačena [2S 22.51] (✍Rejzek, 2001:374; ✍Kluge & Seebold, 1999:555; ✍Newman & Sivan, 1992:113; ✍Koehler & Baumgartner, 2001:645)

23. mešuge, mišuge < z. jid. mešugge ‘blázen’ < hebr. mišəggæ(h) ‘chyba, vada, omyl’ (R 374; ✍Rosten, 1998:102; ✍Kluge & Seebold, 1999:554; ✍Klein, 1987:389; ✍Koehler & Baumgartner, 2001:643)

24. mikve ‘rituální lázeň’ < pbh. miqwā(h) ‘nádrž vody’ < hebr. miqwā(h) ‘místo sebrání, nahromadění (i vody)’, od slovesa √q‑w‑h ‘shromažďovat’ (J 116; ✍Koehler & Baumgartner, 2001:626, 1082–1083)

25. moloch ‘obrovitý netvor’ < střlat. Molochř. Μολόχ < hebr. mōlæk ‘kananejské božstvo, jemuž měly být přinášeny dětské oběti’ [2Kr 23.10; Jr 7.31; 19.5] (✍Rejzek, 2001:387; ✍Douglas (ed.), 1996:636; ✍Koehler & Baumgartner, 2001:592)

26. onanie – utvořeno podle jména ’Ōnān (doslova ‘statný’), jehož nositel je otcem Judou vyzván ke sňatku s Támar, vdovou po smrti bratra Era; Ónan tento levirátní svazek odmítá, oplodnění Támar se vyhýbá vypouštěním semene mimo (zjevně jde o coitus interruptus a nikoliv o onanii ve smyslu ‘sebeukájení’), a tím se znelíbí Hospodinovi [Gn 38,8–10] (✍Rejzek, 2001:428; ✍Douglas (ed.), 1996:702)

27. paškál ‘velká velikonoční svíce’ < střlat. paschālis, od pascha ‘Velikonoce’ < ř. πάσχα id. < hebr. pæsaḥ ‘slavnost ušetření dětí Izraele před odchodem z Egypta’, doslova ‘přejití’ hněvu Hospodinova [Exod. 12]. Vzít (si někoho) na paškál původně znamenalo ‘vzít k přísaze před touto velikou svící’ (ESJČ, 1968:437; ✍Koehler & Baumgartner, 2001:947–948)

28. pejz(y) ‘dlouhé vlasy po stranách obličeje dospělých židovských mužů’< hebr. ā(h), pl. ōt ‘strana (hlavy)’ (ESJČ, 1968:441; ✍Koehler & Baumgartner, 2001:907–908)

29. pižmo < něm. Bisam < sthn. Bisamo < střlat. bisamum < hebr. bæśæm ‘balzámovník; balzámový olej; parfém’ (ESJČ, 1968:453; ✍Kluge & Seebold, 1999:113; ✍Koehler & Baumgartner, 2001:163)

30. rabín < hebr. rab ‘duchovní autorita židovské komunity, učitel, mistr’, původně ‘velký’, poses. rabbī ‘můj učiteli’ (ESJČ, 1968:503; ✍Kluge & Seebold, 1999:662; ✍Koehler & Baumgartner, 2001:1172–1173)

31. safír < lat. Sapphīrusř. σάπφειρος < hebr. sappīr ‘lazurit’ (ESJČ, 1968:535; ✍Koehler & Baumgartner, 2001:764)

32. morav. dial. sak ‘černý ženský plášť’ < n. hebr. sak ‘zástěra, pokrývka, zástěna’ (ESJČ, 1968:536; ✍Klein, 1987:445)

33. satan < lat. Satanāsř. Σατανᾶς < hebr. śāṭān ‘protivník, odpůrce, nepřítel’ (ESJČ, 1968:538; ✍Koehler & Baumgartner, 2001:1316–1317)

34. schoř ‘kradené obilí či jiné zboží, tajně prodávané kvůli vyrovnání dluhu’ < jid. sechore ‘zboží’ < pbh. səḥorā(h) ‘obchodní činnost’, srov. hebr. saḥar ‘obchodní zisk’ (ESJČ, 1968:542; ✍Koehler & Baumgartner, 2001:750)

35. sionismus – utvořeno z hebr. Ṣīyōn ‘pahorek jihovýchodně od Jeruzaléma, původně pevnost Jebusejců, kterou dobyl král David a kde měl stát jeho palác’; později metafora pro Chrámovou horu či Jeruzalém n. celé Judské království [Jr 1,27; 2,3; 51,16; 51,11; 35,10] (✍Rejzek, 2001:573; ✍Newman & Sivan, 1992:180–884; ✍Koehler & Baumgartner, 2001:1022)

36a. sobota < střlat. sabbatum, pl. sabbatař.pl. τὰ σάββατα (i v sg. funkci) < hebr. šabbāt ‘den odpočinku’, od slovesa’ √š‑b‑t ‘odpočívat’ (ESJČ, 1968:565, 600; ✍Kluge & Seebold, 1999:698; ✍Koehler & Baumgartner, 2001:1409)

36b. šábes ‘sváteční den určený k odpočinku, kdy je zapovězena práce; začíná v pátek večer a končí v sobotu večer’ přes jid. z hebr. šabbāt ‘den odpočinku’ (ESJČ, 1968:565, 600; ✍Kluge & Seebold, 1999:707)

37. šoa < hebr. šōā(h) ‘bouře; zkáza, devastace, destrukce’, n.hebr. ‘katastrofa’, od slovesa √š‑’‑h ‘zničit’ (✍Newman & Sivan, 1992:213-215; ✍Koehler & Baumgartner, 2001:1427; ✍Klein, 1987:643)

38. tábor – význam ‘vojenské ležení’ už od 15. stol., snad podle města Tábor založeného husity, pojmenovaného podle biblické hory bōr, v Septuagintě Θαβορ [Jr 46.18] (✍Rejzek, 2001:648; ✍Koehler & Baumgartner, 2001:1681)

39. Talmud ‘soubor židovských právních a náboženských předpisů’ < pbh. talmūd ‘učení (se), studium’, od hebr. slovesa √l‑m‑d ‘učit se’ (✍Rejzek, 2001:650; ✍Klein, 1987:704)

40. Tóra ‘Pentateuch, pět knih Mojžíšových’ < hebr. tōrā(h) ‘instrukce, předpis, učení; kniha zákonů’, pbh. ‘Tóra’, od slovesa √j‑r‑h ‘učit, instruovat’ (✍Rejzek, 2001:666; ✍Klein, 1987:696, 264)

Viz též ↗jidišismy v českém lexiku, ↗Kenaanské glosy.

Literatura
  • Bartoňková, D. & L. Havlík. (eds.) Magnes Moraviae Fontes Historici III: Diplomata, epistolae. Textus historici varii, 1969.
  • Douglas, J. D. (ed.) Nový biblický slovník, 1996.
  • ESJČ, 1968.
  • Klein, E. A Comprehensive Etymological Dictionary of the Hebrew Language, 1987.
  • Kluge, F. & E. Seebold. Etymologisches Wörterbuch der deutschen Sprache, 1999.
  • Koehler, L. & W. Baumgartner. The Hebrew and Aramaic Lexicon of the Old Testamentum, 2001.
  • Newman, J. & G. Sivan. Judaismus od A do Z. Slovník pojmů a termínů, 1992.
  • Pěkný, T. Historie Židů v Čechách a na Moravě, 2001.
  • Rejzek, J. Český etymologický slovník, 2001.
  • Rosten, L. Jidiš pro radost, 1998.
Citace
Václav Blažek (2017): HEBRAISMY V ČESKÉM LEXIKU. In: Petr Karlík, Marek Nekula, Jana Pleskalová (eds.), CzechEncy - Nový encyklopedický slovník češtiny.
URL: https://www.czechency.org/slovnik/HEBRAISMY V ČESKÉM LEXIKU (poslední přístup: 15. 6. 2019)

CzechEncy – Nový encyklopedický slovník češtiny

Všechna práva vyhrazena © Masarykova univerzita, Brno 2012–2018

Provozuje Centrum zpracování přirozeného jazyka