FOREIGNER TALK  (mluvení na cizince)

Základní

Způsob mluvení, který používají rodilí mluvčí jazyka na komunikační partnery („cizince“), kteří nemají (resp. o nichž se domnívají, že nemají) dostatečnou kompetenci v příslušném jazyce. Podobně jako mluvení na děti (viz baby talk) jde o „zjednodušený rejstřík“ jazyka (viz ✍Ferguson, 1977; ✍Ferguson, 1981). Na úrovni prozódie se f.t. vyznačuje pomalejším tempem řeči, pečlivější výslovností, častějšími pauzami mezi jednotlivými částmi promluvy, zdůrazňováním obsahově závažných slov, větší hlasitostí. V syntaxi f.t. převažují jednoduché věty, málo složitá souvětí, koordinace nad subordinací, výpovědi se opakují; slovní zásoba je omezená, pokud možno ze základního slovního fondu. Na úrovni komunikační je pro f.t. charakteristické častější užívání neverbálních prostředků (gestikulace, mimika) n. zapojení některých prvků písemného projevu (např. psaní číslic); (k těmto a dalším rysům viz ✍Roche, 1998).

Rozšiřující

Užívání f.t. je specifickou ↗managementovou strategií, kterou mluvčí používají, aby se vyhnuli potenciálním komunikačním problémům ve vícejazyčném prostředí, např. v nadnárodní firmě (✍Nekvapil & Sherman(ová), 2009). Volba f.t. v komunikačních situacích a schopnost ho úspěšně používat souvisí s předchozí zkušeností mluvčího s modifikací vlastního projevu, s obvyklostí výskytu nerodilých mluvčích v daném komunikačním prostoru a s ideologiemi spjatými s konkrétními jazyky. Příkladem relevantního rozhodnutí č. mluvčího v č. prostředí je volba cizího jazyka (zejm. angličtiny) místo českého f.t. v komunikaci se zjevným nerodilým mluvčím češtiny poté, co nerodilý mluvčí osloví rodilého mluvčího v češtině (v souvislosti s ideologiemi, které lze parafrázovat jako „čeština je malý jazyk užívaný pouze Čechy“ a „anglicky se člověk domluví všude“ (viz ✍Nekvapil, 2010; ✍Nekvapil & Sherman(ová), 2013)).

Literatura
  • Ferguson, C. A. Baby Talk as a Simplified Register. In Ferguson, C. & C. Snow, Talking to Children: Language Input and Acquisition, 1977, 209–235.
  • Ferguson, C. A. Foreigner Talk as the Name of a Simplified Register. International Journal of the Sociology of Language 28, 1981, 9–18.
  • Nekvapil, J. Hlavní výzvy pro češtinu jako středně velký jazyk na začátku 21. století. In Hasil, J. (ed.), Přednášky z 53. běhu LŠSS, 2010, 19–36.
  • Nekvapil, J. & T. Sherman. Pre-interaction Management in Multinational Companies in Central Europe. Current Issues in Language Planning 10, 2009, 181–198.
  • Nekvapil, J. & T. Sherman. Language Ideologies and Linguistic Practices: The Case of Multinational Companies in Central Europe. In Barát, E. & P. Studer ad. (eds.), Ideological Conceptualizations of Language: Discourses of Linguistic Diversity, 2013, 85–117.
  • Roche, J. Variation in Xenolects (Foreigner Talk). Sociolinguistica 12, 1998, 117–139.
Citace
Jiří Nekvapil, Tamah Sherman (2017): FOREIGNER TALK. In: Petr Karlík, Marek Nekula, Jana Pleskalová (eds.), CzechEncy - Nový encyklopedický slovník češtiny.
URL: https://www.czechency.org/slovnik/FOREIGNER TALK (poslední přístup: 21. 9. 2019)

CzechEncy – Nový encyklopedický slovník češtiny

Všechna práva vyhrazena © Masarykova univerzita, Brno 2012–2018

Provozuje Centrum zpracování přirozeného jazyka