DISTRIBUČNÍ POLE

Základní

V teorii ↗funkční perspektivy větné pole ↗výpovědní dynamičnosti, které je tvořeno všemi tematickými, tranzitními a rematickými složkami ↗komunikační jednotky příslušného řádu. V hierarchii d.p. nejvýše stojí věta samostatná n. věta hlavní v souvětí. D.p. věty vedlejší v souvětí se však může stát komunikační jednotkou v distribučním poli věty nadřazené.

Ve větě (souvětí) Ten instalatér nad námi se mě včera ptal, kdy tu vanu přivezeme je ten instalatér nad námi diatématem, tématem vlastním, včera tématem tíhnoucím k diatématu, ptal se je tranzitem vlastním a celé distribuční pole předmětné věty kdy tu vanu přivezeme je rématem vlastním. Toto vlastní réma, představované distribučním polem podřazené věty, má své ↗komunikační jednotky: kdy je diatéma, tu vanu téma tíhnoucí k diatématu, přivezeme představuje vlastní téma (‑me), vlastní tranzit (modální a temporální signalizace) a vlastní réma (nocionální složka přivez(e)). Tyto jednotky jsou nižšího řádu než jednotky pole nadřazeného. Celé souvětí může být jedinou jednotkou (zde: vlastním rématem) v distribučním poli následujícího souvětí: Slyšels, že ten instalatér nad námi se mě včera ptal, kdy tu vanu přivezeme. Komunikační jednotky ve své hierarchické struktuře odrážejí hierarchii větných členů, ale nejsou její kopií. Distribuční pole ↗NS jsou pole nevětná, která v distribučních polích slovesných vět pravidelně vystupují jako komunikační jednotky nižších řádů.

Rozšiřující
Citace
Ludmila Uhlířová, Aleš Svoboda (2017): DISTRIBUČNÍ POLE. In: Petr Karlík, Marek Nekula, Jana Pleskalová (eds.), CzechEncy - Nový encyklopedický slovník češtiny.
URL: https://www.czechency.org/slovnik/DISTRIBUČNÍ POLE (poslední přístup: 7. 12. 2019)

Další pojmy:

gramatika syntax

CzechEncy – Nový encyklopedický slovník češtiny

Všechna práva vyhrazena © Masarykova univerzita, Brno 2012–2018

Provozuje Centrum zpracování přirozeného jazyka