DATIV S INFINITIVEM

Základní

Ve staré češtině (a dříve již ve ↗staroslověnštině) se konstrukcí „(fakultativní) dat. + spona + inf.“ nediferencovaně vyjadřuje ↗voluntativní modalita:

(1)

mněť jest s tohoto světa sníti

(nutnost)

(2)

mnoho by bylo jiného mluviti

(možnost)

(3)

mně, by skončení takému bylo býti

(náležitost)

Tento způsob vyjádření byl brzy vystřídán diferencovanějším s pomocí ↗modálních sloves (musiti, drbiti, jmieti, moci, chtieti, (ne)roditiad.) a modálních predikativ (ve stč. pouze lzě, nelzě, třěba, netřěba, potřěba, potřěbie, např. u boha všecko lzě jest). Zbytky konstrukce dativu s infinitivem se dochovaly do nové č. a v ní přežívají: (a) jako knižní, popř. archaické prostředky vyjadřující nutnost, nezbytnost, např. Čechům bylo ustupovati, tj. ‘museli ustupovat’ (J. K. Tyl; citováno podle HMČ, 1986:351), Matce bylo pečovati o pět dětí ( 3, 1987:291, PMČ, 1995:538); (b) bez dat. slouží jako prostředek vyjádření možnosti (je slyšet křik, je cítit kouř) n. náležitosti, ale jen v ↗deliberativních otázkách (co si počít?); viz HMČ (1986:350–352); ↗infinitiv, ↗raná stará čeština.

Rozšiřující
Literatura
  • Gebauer, J. Historická mluvnice jazyka českého IV. Skladba, 1929, 393, 574.
  • HMČ, 1986, 350–352.
  • 3, 1987, 29.
  • PMČ, 1995, 538.
  • Trávníček, F. Historická mluvnice česká 3. Skladba, 1956, 175.
Citace
Dušan Šlosar (2017): DATIV S INFINITIVEM. In: Petr Karlík, Marek Nekula, Jana Pleskalová (eds.), CzechEncy - Nový encyklopedický slovník češtiny.
URL: https://www.czechency.org/slovnik/DATIV S INFINITIVEM (poslední přístup: 13. 11. 2024)

CzechEncy – Nový encyklopedický slovník češtiny

Všechna práva vyhrazena © Masarykova univerzita, Brno 2012–2020

Provozuje Centrum zpracování přirozeného jazyka