CHRÉMATONYMICKÝ OBJEKT

Základní

Objekt, který vznikl lidskou činností, není zakotven v přírodě, nýbrž v ekonomických, politických, kulturních aj. vztazích. Je zapotřebí ch.o. z mimojazykových důvodů v komunikaci individualizovat, pojmenovat. Podle povahy ch.o. se rozlišují: 1. ch.o. jednodenotátové, unikátní (↗unikátonymum, např. Kunderův román Žert, parník Vyšehrad); 2. ch.o. vícedenotátové, a to hromadné stejnorodé objekty, zejména ty, které vznikly sériovou výrobou (↗sérionymum, např. auto Škoda Superb, krém Ryor, Čokopiškoty, lék Jovesto). Jménem lze individualizovat i jeden chrématonymický prvek, kus z dané série (unikátonymum, např. jedno letadlo v sérii typu Tupolev M 154 neslo jméno Luhačovice). Ch.o. a jejich vlastní jména jsou zpravidla ustáleny, ovšem průběžně se vyvíjejí v závislosti na ekonomických, hospodářských, kulturních a politických vztazích ve společnosti. Viz též ↗onymický objekt, ↗chrématonymum.

Rozšiřující
Literatura
  • Hubáček, J. Chrématonyma v železničářském slangu. CHHTP, 1989, 138–144.
  • Knappová, M. Funkční a jazykově kulturní aspekty pragmatonym. CHHTP, 1989, 27–34.
  • Knappová, M. Namen von Sachen. NEIHO 2, 1996, 1567–1572.
  • Knappová, M. Chrématonyma. In Rzetelska-Feleszko, E. & A. Cieślikowa (eds.), Słowiańska onomastyka 2, 2003, 375–381.
  • Kuba, L. Namen von Fahrzeugen. NEIHO 2, 1996, 1574–1581.
  • Majtán, M. Klasifikácia chrématonýmie. CHHTP, 1989, 7–13.
  • Pícha, E. Informačná hodnota chrématoným. CHHTP, 1989, 35–44.
  • Šrámek, R. Chrématonymický objekt. CHHTP, 1989, 13–20.
  • TSO, 1973, 70.
  • ÚOO, 1999, 12–14.
Citace
Miloslava Knappová (2017): CHRÉMATONYMICKÝ OBJEKT. In: Petr Karlík, Marek Nekula, Jana Pleskalová (eds.), CzechEncy - Nový encyklopedický slovník češtiny.
URL: https://www.czechency.org/slovnik/CHRÉMATONYMICKÝ OBJEKT (poslední přístup: 10. 10. 2024)

Další pojmy:

onomastika

CzechEncy – Nový encyklopedický slovník češtiny

Všechna práva vyhrazena © Masarykova univerzita, Brno 2012–2020

Provozuje Centrum zpracování přirozeného jazyka