VERBO-NOMINÁLNÍ FRAZÉM

Základní

Nejběžnější a nejčastější z ↗kvazifrazémů, tvořený především strukturou V Sabstr, tj. kombinací verbum a abstraktní substantivum, zvl. v roli objektu. Velká většina abstrakt. subst.  vstupuje do takové ustálené kombinace, resp. kvazifrazému, jehož specifikum v zásadě není v posunutém významu komponentů, ale v anomálii kombinatorické (daného subst., která je omezená jen na několik verb), která vyvstává až při porovnání celého, vždy rigorózně ustáleného a malého souboru takových kvazifrazémů, od kombinace s jediným verb. až po cca osm, srov. dát/dávat pozor (jediné verbum), věnovat pozornost (více verb, např. upoutat aj.).

Na příkladech dvou různých abstrakt (spor, zájem)

INCH

DUR

TERM

Spor:

začít, vyvolat

mít, vést, řešit

vyřešit, ukončit

Zájem:

projevit

mít, jevit

ztratit

Kauz

vyvolat, vzbudit

budit, projevovat

uspokojit, potlačit

lze vidět, že se jednotlivé kvazifrazémy (7 v prvním případu a 10 v druhém) seskupují do zřetelných fází, inchoativní, durativní a terminativní. V nich se zachycuje napřed (INCH), že se platnost subst. zavádí, nastoluje, začíná, popř. vzniká (inchoativa), n. (DUR) se vyjadřuje její pokračování, trvání, či další existence (durativa), anebo (TERM) se vyjadřuje její ukončení, zrušení, opuštění apod. (terminativa). Ve fázi INCH a TERM se významně uplatňují verba dokonavá, ve fázi DUR naopak nedokonavá, často verba mítbýt. Někdy subst. lexém vstupuje, vedle zde zachycené konfigurace (řady) prosté, ještě do paralelní trojfázové konfigurace kauzativní (Kauz), srov. zájem (druhá konfigurace). Všechny fáze, na které lze dohromady nazírat jako na jakýsi vyšší funkční celek či jejich specifickou konfiguraci, se však někdy realizovat nemusejí, specifické verbum tu může někde chybět (zvláště v TERM). Tyto frazémy, které je třeba odlišit od jiných, autorských (např. podnítit spor, rozseknout spor), jsou ustálené; podle autorské potřeby přijímají adj. modifikátor, který jejich význam může rozvíjet, srov. projevit podivný/velký zájem. Z obecného hlediska jsou tyto specifické kvazifrazémy a zvláště jejich konfigurace, ukazující na složitější kombinatorické struktury v nominaci, jedinečné a většinou nenahraditelné, tj. jsou (kromě pracných autorských metafor) jediným způsobem, jak takováto abstrakta používat. Podstatné však je, že většina takovýchto konfigurací vytváří několik větších paradigmatických tříd podle společné sémantiky. Takto mají formálně i sémanticky stejné či podobné verbální konfigurace např. subst. úkol, práce, rozkaz, anebo situace, válka, nebezpečí aj.

Vedle těchto v zásadě „syntakticky“ objektových kvazifrazémů existují v řadě případů i méně nápadné kvazifrazémy, kde subst. verbu předchází (jako subjekt), srov. např. zájem: vznikl, trvá aj. V SČFI (2009) se eviduje cca 10 000 takových kvazifrazémů, vybíraných podle frekvence subst.; obecně je jich však víc. Viz též ↗verbo‑nominální predikát.

Rozšiřující
Literatura
  • Čermák, F. Frazeologie a idiomatika česká a obecná. Czech and General Phraseology, 2007.
  • Čermák, F. Lexikon a sémantika, 2010.
  • SČFI, 2009.
  • Viz též Frazém a idiom.
Citace
František Čermák (2017): VERBO-NOMINÁLNÍ FRAZÉM. In: Petr Karlík, Marek Nekula, Jana Pleskalová (eds.), CzechEncy - Nový encyklopedický slovník češtiny.
URL: https://www.czechency.org/slovnik/VERBO-NOMINÁLNÍ FRAZÉM (poslední přístup: 7. 12. 2021)

Další pojmy:

frazeologie a idiomatika

CzechEncy – Nový encyklopedický slovník češtiny

Všechna práva vyhrazena © Masarykova univerzita, Brno 2012–2020

Provozuje Centrum zpracování přirozeného jazyka