SKOLEMOVA FUNKCE

Základní
Rozšiřující

Funkce (nazvaná po matematikovi T. Skolemovi), jejímž argumentem je vázaná individuová proměnná a jejíž hodnotou je individuum. S.f. má svůj původ v matematice a logice, kde se jí užívá k redukci existenčního kvantifikátoru ve skopu kvantifikátoru univerzálního; obecně platí, že ∀x∃y.R(x,y) ⇔ ∀x.R(x,f(x)), kdy f(x) = y. V rámci lingvistiky se jí užívá pro modelování tzv. funkčních interpretací otázek s ↗kvantifikátory (pro tuto analýzu viz zejména ✍Groenendijk & Stokhof, 1983; ✍Groenendijk & Stokhof, 1984; ✍Engdahl(ová), 1986; ✍Chierchia, 1993; ✍Dayal(ová), 1996). Např. otázka (1) má tři možné odpovědi, tzv. individuální odpověď (1a), párovou odpověď (1b) a funkční odpověď (1c):

(1)

Koho si každý student přeje mít na prodloužené?

(1a)

Karla Gotta

(1b)

Honza Jitku, Alena Karla, třídní učitelka ředitele, ...

(1c)

Svou maminku

Je-li otázka interpretována tak, že je očekávána funkční odpověď jako (1c), pak se tázací zájmeno (koho) sémanticky analyzuje jako S.f. společně se svým argumentem – individuovou proměnnou, tedy f(x). Celý komplex pak denotuje individuum, neboť f(x) = y. Otázka (1) se tedy v tomto případě ptá po funkci a nikoliv po individuu (jako je tomu v případě odpovědi (1a)). Hodnotou této funkce v (1c) je v maminka – funkce z individuí (dětí) do individuí (jejich matek). Argumentem této funkce je proměnná x, vyjádřená reflexivem svou. Tato proměnná je vázána kvantifikátorem každý student, čímž zachytíme kýženou sémantiku otázky (1). Uvažujeme-li pak pro názornost, že významem otázky je množina propozic, které odpovídají jejím potenciálním odpovědím (✍Hamblin, 1973), můžeme zapsat význam otázky (1) s funkční interpretací jako ve (2), kde tučně tištěné fráze odpovídají možným hodnotám Skolemovy funkce f:

(2a)

p: ∃f. p = ∀x. x je student → x si přeje pozvat f(x)}

(2b)

{Každý student si přeje pozvat svou matku, Každý student si přeje pozvat svého nejlepšího přítele, Každý student si přeje pozvat svou třídní učitelku, ...}

Literatura
  • Dayal, V. Locality in Wh-Quantification: Questions and Relative Clauses in Hindi, 1996.
  • Engdahl, E. Constituent Questions, 1986.
  • Groenendijk, J. & M. Stokhof. Interrogative Quantifiers and Skolem Functions. In Ehlich, K. & H. van Riemsdijk (eds.), Connectedness in Sentence Discourse and Text, 1983.
  • Groenendijk, J. & M. Stokhof. Studies on the Semantics of Questions and the Pragmatics of Answers. PhD. diss., Univ. of Amsterdam, 1984.
  • Hamblin, C. L. Questions in Montague English. Foundations of Language 10, 1973, 41–53.
  • Chierchia, G. Questions with Quantifiers. NLS 1, 1993, 181–234.
Citace
Radek Šimík (2017): SKOLEMOVA FUNKCE. In: Petr Karlík, Marek Nekula, Jana Pleskalová (eds.), CzechEncy - Nový encyklopedický slovník češtiny.
URL: https://www.czechency.org/slovnik/SKOLEMOVA FUNKCE (poslední stažení: 18. 10. 2017)

Další pojmy:

sémantika

CzechEncy – Nový encyklopedický slovník češtiny

Všechna práva vyhrazena © Masarykova univerzita, Brno 2012–2017

Provozuje Centrum zpracování přirozeného jazyka